Den zrady

Nemohu se stát americkým prezidentem, neboť nemám pečlivě zarovnaný účes, dokonalý chrup, opálenou pleť, neumím lhát a nehodlám se vzdát zbytečnosti zvané sociální cítění. Také by tuto funkci patrně neměl zastávat masový vrah a já bych skutečně nedokázal první den kampaně nepostřílet svůj volební štáb plný ulhaných chytrolínů. Tento snímek sice nenabízí o moc víc, než ono známé, že naivkům s rovným hřbetem nedoporučuje dělat vrcholnou politiku osm ze sedmi nechtěně těhotných stážistek, ale ono nezaškodí si občas připomenout deformaci charakterů vládnoucích elit. (07.10.2012)

Další z řady Clooneyho příspěvků, poukazující na nešvary současné politiky, se tentokrát vydal cestou Michaela Claytona, což znamená perfektně uhlazené kravaťáky s vysokým koeficientem amorálnosti v těle, obrazovou strohost a diváckou nevolnost ze všech postav, které ve snímku projdou i jako křoví. [PS: Gosling kraluje, jen tak dále.] (05.01.2012)

Režisér i herec Clooney se snažil ukázat, že není tolik důležitý samotný výsledek, ale cesta k němu. A také to, co stojí v pozadí za tím vším. Pro koho to ale celé je? Musí vás zajímat zákulisí politiky a musíte si na webu občas rádi lovit různé konspirační teorie a zároveň dobře vědět kdo je tajemný „muž s cigaretou“ z Akt X, jinak by jste se měli Dnu zrady spíše vyhnout. (08.12.2011)

Mám rád nabubřelé, politické žvanivky, protože se u nich nádherně usíná i bez hypnotik. A úplně nejradši mám ty, které mají naprosto originální a neotřelý děj! Vždyť o unylé házení hoven mezi zaoceánskými republikány a demokraty a píchání stážistek bychom snad jinak v žádném filmu ani nezavadili!!!! A přitom obsazení to má takové, že má jeden chuť vrátit děcka do dělohy, nechat si přišít kundu a poslat do Hollywoodu žádost o registrované partnerství. To by se ovšem božský Džordž nesměl rozhodnout pro kariéru profesionálního nudila! Kdyby dál zabíjel upíry v Kozatém tornádu nebo dělal Piss na Balkáně, koupil bych si od něj i ten zasraný kávovar, kterým si teď chudák musí přivydělávat na chléb náš vezdejší, aby po točení takových sraček nechcípl hlady. A to ani nemluvím o opětovném plýtvání mým milovaným panem Goslingem! Nechápu, proč byl zrovna za tohle nominovaný na tu Zlatou zemegulu. Vždyť tu absolutně nemá prostor rozbalit své genitální charizma a celý film se pouze tváří jako štěňátko, kterému cigoši sežrali maminku!! (20.12.2011)

Realistické politické drama čelí vždy nelehkému úkolu, a to jak rozestavit figurky na šachovnici, aniž by při tom divák usnul, ba naopak, aby jevil zájem a byl plně ve střehu, až se začně mohutně šachovat. Den zrady využívá charismatické herce, zejména excelentního/excelujícího Ryana Goslinga, intriky a čestnost podivně se překrývající s křivostí. Přesto je třeba připustit, že z první poloviny spadne čelist asi jen málokomu. Promyšlenost scénáře se začne na plno projevovat až v polovině druhé, vše do sebe zapadne, pointy krásně vyplují na povrch a z filmu se stává velice trefná rekonstrukce reálného politického světa. George Clooney nenatočil žádnou nadčasovou bombu, úrovně povyku vyvolaného Duelem Frost/Nixon nedosáhne, ale mě uspokojil v podstatě stejně dobře (resp. chvalitebně)! 7/10 (02.01.2012)