Režie:
Sergej KomarovScénář:
Jelizaveta ListovaObsahy(1)
Není ani nejslavnější, ani největší a už vůbec ne nejstarší. Přesto se moskevské metro jedním primátem pyšnit může – podzemní dráha, která denně přepraví více než osm milionů lidí, má nejpřepychovější výzdobu na světě. Mramor, ušlechtilá ocel, drahé kovy nebo barevné sklo. To vše připomíná honosný palác a zároveň vypovídá o marnivosti, se kterou sovětští soudruzi soupeřili se svými západními rivaly. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (22)
Vždycky mám radost když mám možnost vidět nonUSA film (případně film v jiném že anglickém jazyce). Tento film může směle konkurovat všem katastrofickým filmům. Chybí zde patos jednoho hrdiny který zachrání celý svět a přitom vlaje extrémní množství amerických vlajek. To zde opravdu není, je zde ale zase příliš nastavovaný konec - kdy dochází k již zbytečným zvratům. Jinak je to opravdu solidní katastrofárna v ruské mutaci. ()
Metro vseobecne miluji a je jedno, ve kterem meste. To moskevske jsem bohuzel nevidel a mam pocit, ze uz neuvidim... Za me vyborny dokument, ktery ma jedinou chybu, ze v mapovani vystavby metra koncil kratce po valce. Jinak pestra mozaika informaci, zaberu a vzpominani. Libi se mi i zpusob komentovani, vysvetlovani a nasledna grafika pruvodkyne filmu. Nektere zastavky moskevske podzemky jsou nadherne. Velmi povedeny dokument, ktery se mi trefil do vkusu! ()
Kaganovičova parta nejdříve srovnala se zemí kostely a pak začala stavět svůj svatý kopeček, zde tedy doleček. Ten srovnat se zemí nejde, ten by se musel srovnat s pozdzemím. Dokument to byl pěkný, ale architektura je pro mě příliš ookázalé umění, zajímavé především tím, že hned vidíme, v které době kdo vládl, a co staví na odiv. ()
Moskevské metro, postavené ve 30. a 40. letech 20. století, bylo chloubou a výkladní skříní Sovětského svazu. Dodnes jde o světový unikát. Podzemní paláce, na kterých pracovali nejlepší umělci a architekti, nemá ve světě obdoby. Použití ražené tunelovací techniky se ukázalo ve své době jako odvážné, ale ideální řešení. Dodnes jde o nejběžnější způsob provádění tunelové infrastruktury uvnitř městské zástavby. Použití razicího štítu, patentovaného v Anglii již v 1. polovině 19. století, ohromně usnadnilo výstavbu, která by byla jinak kvůli nepříznivé geologii (tekuté písky, jíl) ohrožena. Projekční práce, kterou na projektu vykonali inženýři z Charkova, se dodnes jeví jak z hlediska rychlosti a objemu prací, tak technické náročnosti, jako nepřekonatelná. Zvlášť uvážíme li, že znalosti o geologii Moskvy do té doby končily někde v hloubce 10-15m, zatímco metro se stavělo 30-40m pod povrchem a pracovat se mělo začít okamžitě. _____ Stavba pražského metra zahájená koncem 60. let, vychází velkou měrou z moskevského vzoru. Kvalitní dokument, který stojí za vidění. ()
Perfektní dokument komentovaný s velkým přehledem a s trochou sarkasmu. Poměry ve stalinistickém Sovětském svazu působily občas až surreálně a snímek tak tu a tam sklouzává do hořké komedie. Vzdělávací složka je velmi kvalitní a propracovaná. Tvůrci shromáždili spoustu zajímavostí, záběrů, statistik a výpovědi pamětníků a vytvořili z nich poutavé vyprávění o jedné z nejpozoruhodnějších moderních staveb světa. Pravděpodobně nejlepší dokument o dopravě, co jsem kdy viděl. ()
Galerie (4)
Photo ©
Reklama