Banksy: Exit Through the Gift Shop

důležité je všimnout jsi jména Bansky na řežijní stoličce, protože i tento dokument (stejně jako jeho díla) neříká přesně to, co se na první pohled zdá. Odsuzuje ovladatelnost lidí mainstreamem a ochotu koupit si kdejakou bezcennou část umění jen kvůli prestiži a jménu. A stejně tak oceňuji Banksyho naprosto nevulgární postoj k Brainwasherovi, přičemž je z filmu naprosto cítit, jak to vlastně všechno je a kdo je tady pravým umělcem. Bravo! (21.02.2011)

Thierry byl celkem sympatický blázen do natáčení s kamerou. Potom si polil auto růžovou barvou a stal se z něj nesympatický blbec s přezdívkou MBW. Nedá se mu však upřít jeho umění prodat cokoli a i ten obraz Batpapiho má něco do sebe. Přinejmenším zajímavý náhled do světa pouličního umění, kde obzvlášť vyniknou odvážné Banksyho instalace - mučený vězeň z Guantánama v Disneylandu, “zabitá“ telefonní budka v ulicích Londýna nebo kresby na izraelské blokádě. Pop art je mrtev. Ať žije pop art. Mrkněte na http://www.banksy.co.uk/ (30.03.2011)

Mr. Brainwash aka Thierry ukazuje jak se dá zažít ''americký sen''....ten člověk buď vše tak bravurně nakoukal při trávení času s nejlepšími streetartisty a nebo byl ve skrytu genius, který prostě léta přirozeného vývoje a hledání vlastního stylu na tvrdo přeskočil. Každopádně od začátku Thierry ukazuje, že je schopný businessman, ať už jde o prodej ''hadrů'' až po prodeje děl. :-))) ... (13.03.2011)

Jsem dalek toho jakkoli tento filmařský počin interpretovat. Především proto, že je dítětem bytostně moderních trendů v současném umění, které se interpretaci - coby přežitku - dle mého názoru brání a které jako laik velmi pokorně sleduji jen z dálky, byť s upřímným zájmem. Už pro tu odzbrojující záplavu kreativity Banksyho a spol., kterou tento dokument zachytil, nemohu nejít na maximální hodnocení - je to vzrušující sonda ze světa západní umělecké scény, ke které se ta česká zatím ani vzdáleně nepřibližuje. (03.01.2012)

Po pár ukázkách jeho prací jsem si říkal, že Banksy je týpek… tak proč bych měl kruci sledovat nějakého pošahaného Francouze, který nic převratného nedokázal (a svým hledáním uměleckého sebe-vyjádření připomíná Takešiho Kitana v Achillovi a želvě)? A pak mi to došlo. Nejspíš. Právě nemožnost rozkrýt, jestli to celé byl jeden dobře vymyšlený šprým (anglický výraz „prank“ je výstižnější), nebo nikoliv, považuji za ten nejrozkošnější projev podvratnosti. O Banksym ještě uslyšíme, i když ho nejspíš nikdy neuvidíme (pak by celá hra ztratila důležitou část svého kouzla). 75% (12.01.2011)