My Darling is a Foreigner
ダーリンは外国人
Obsahy(1)
Příběh o tom kterak si Japonka cizince našla. Saori se živí kreslením mangy. Tony je blázen do japonštiny, a tak přijíždí do Tokia. Tito dva se setkají, zamilují se do sebe, žijí spolu. Tony klade Saori pro ni zvláštní otázky ohledně jazyka či mentality Japonců. Ale dokáže pár, u kterého se střetává západní a východní způsob myšlení, spolu vydržet? Dostane Saori požehnání od rodičů? A co Tony? (Zíza)
(více)Videa (1)
Recenze (15)
Saori je Japonka a začínající autorka mangy a zamiluje se do Američana. Začnou spolu bydlet a jejich vztah je zpočátku dokonalý, jenže po nějaké době se Tony začne cítit osaměle a pociťuje, že jeho partnerka má o jejich společném životě trochu jiné představy než on. Záleží na Saori, jestli skutečně miluje Tonyho, bude se mu snažit vyjít vstříc a společně zharmonizují odlišnost jejich kultur. Není to žádný složitý psychologický film, ale velmi, velmi příjemný romantický film, který je skvěle natočený, hlavní herec Jonathan Sherr je stejně dobrý jako hlavní herečka Inoue Mao a emoce probudit určitě dokáže. Pro mě jeden z nejpůsobivějších romantických filmů za poslední dobu. ()
Dārin wa Gaikokujin není klasickou romantickou komedií, jak už tady pár lidí zmínilo. Nejspíš se nebudete nahlas smát, ale jen usmívat, a co se týče romantiky, ta je zobrazena spíše jemně a nenásilně. Dārin wa Gaikokujin je především hrozně příjemný a osvěžující film o soužití Japonky a Američana a vzájemných rozdílech. A jako takový film se mi hodně líbil. Krom toho, Jonathan Sherr (Tony) je sympaťák, který na cizince umí překvapivě dobře japonsky (včetně přízvuku), a tak se i dobře poslouchal a v japonském filmu nepůsobil vůbec rušivě. No a Inoue Mao, k té snad ani není třeba nic dodávat. :) Zbývá mi jen říct, že bych si ráda někdy přečetla původní mangu, která je založena na skutečném příběhu autorky, o jejím životě s cizincem. ~(4,2★)~ ()
Ale jo, příjemná oddychovka pro dlouhé zimní večery, i když děj je hodně předvídatelný. Přeci jen už se ledy hýbou i v Japonsku plném předsudků vůči cizincům, i když ... Asi jsem udělala chybu, když jsem si film pustila po seriálu Sumairu, který japonský vztah k neJaponcům ukazoval IMHO bez růžových brýlí. Ale jak jsem psala na začátku vidět se to dá a klidně i v dalších reprízách. Občas jsem se uchechtla, Mao mě nezklamala a upevnila si pozici mezi mými nejoblíbenějšími herečkami. ()
film sa snazi vyzerat realne, avsak na nom asi nie prirodzene nie je. ona je z rodiny modeliek, on je zzenstily neschopny clovek na pohladanie a obaja hraju uplne nerealisticky. ich spravanie ma byt spociatku miestami komedialne, avsak casto nie je. naopak je vynutene detinske (how Japanese). on riesi same divne veci a v mnohych veciach vidno ze nohavice nosi doma ona. ich vztah je dost neuveritelny a ich neskorise nedorozumenia uplne vykonstruovane, nemam pocit ze by mohlo ist niekedy o skutocny pribeh. najlepsiu rolu mal Saorin otec. vadilo mi napr aj ze anglicke repliky boli tazko zrozumitelne koli hudobnemu podmazu a/alebo tichemu hlasu. vyzadovalo by si to titulky aj na anglictinu :p ()
Vcelku příjemný filmík zabývající se problémy komunikace mezi Japonci a cizinci, jejich nejčastějšími prohřešky. Humor zde plyne jednak z nepovedených japonských spojení a pak různých porušování nepsaných pravidel. Navíc hlavní pár dovede zaujmout (Tony Sher je sympaťák, navíc vypadá jako můj bývalý spolubydlící z Českých Budějovic:). Normálně by to bylo asi jen na tři a půl, ale Inoue Mao to prostě táhne výše. V nepřímém souboji roztomilých japonských kočiček tak vyprášila kožich Horikitě Maki! ()
Reklama