Hamlet

Dokonalé dílo originálně ztvárněné. Hlavně David Tennant zahrál úžasně přesvědčivě. Vždycky jsem měla Hamleta jako zkostnatělou hru od Shakesepeara, ale v tomto podání to byl napínavý thriller obsahující i humor a akci. Až teď mi došlo, že byl Hamlet docela depresivní puberťák. Vždycky jsem viděla adaptaci s nějakým páprdou. Moderní styl kulis a zasazení do temného současného prostředí filmu vůbec neuškodilo a zároveň tvůrci zachovali divadelní nádech. Palec nahoru. (29.12.2015)

Shakespeare nebo ne, tříhodinová várka pár století starého anglického jazyka je pro mě, jako pro diváka, který nic od klasika nejklasičtějšího v divadle neviděl, tuze náročná podívaná. Patrick Stewart hraje s noblesou sobě vlastní, Mariah Gale je jako něžná Ophelia také trefou do černého, ale při dialozích vedlejších postav jsem se rychle začínal opatrně nudit a vždy hledal, kdy se na scéně objeví sám kralevic. Mistr Tennant totiž Hamleta prožívá do posledního gesta. Od první vášnivé repliky, přes melodramatické slzy, při nichž je nejsilnější, až po rozlítané šílenství, kdy využije i svůj dokonalý komediální talent. Jeho princ dánský do dějin možná nevejde, ale je to právě Davidův otevřený výraz, který u mě povýšil profláklý staroanglický evergreen na rezonující zážitek. (18.09.2012)

Monstrózní kus, který Tennant táhne mezi ty nezapomenutelné zážitky a zároveň bojuje s ostatním obsazením, které ho v pár případech bohužel vráci o krůček zpět. Patrick Stewart mne přesvědčil pouze v roli starého Hamleta, Leartes nijaký a Rosencrantz s Guildenstern nepotřební a taktéž nijací. ALE tohle zpracování Hamleta má obrovské množství scén, kde mražení v zádech přestává byti pouze nadužívaným slovním spojením. A tím vážně nemyslím pět nebo šest scén. Tím myslím cca 157 minut ze 180ti minutové stopáže. Opravdu to se mnou hýbalo. Při tom i po tom. Půjčím si slovo - rezonující. Kralevic je sice srandovní slovo, ale Tennant je kralevic. Nedovedu si představit, co by to se mnou dělalo živě. Prasknul bych, jen bych ho viděl. Jdu se podívat do slovníku, jestli jsem groupie. A mimochodem - zapomněli natřít záclony. (24.11.2014)

David Tennant, ten hlavní důvod, proč jsem si Hamleta vůbec pustil, tu nakrásně předvádí, že je pro něj divadlo vším, jeho princ dánský, to je radost pohledět (vždycky jsem měl slabost pro psychopaty :-), ovšem samotná látka je na mě natolik silné kafe, že jsem si jí musel dát na pokračování s odstupem... jednoho roku :-) Zbytek hereckého ansáblu za Tennantem nikterak nezaostává, naopak, zkrátka klasická shakespearovská látka v přednesu takovém, aby ho mohl překousat i současný konzumní divák. A pokud jste to z mého komentu nepochopili, tak ano, Tennant je jako Hamlet skvostný. (18.11.2014)

Musím přiznat, že jsem si Hamleta dávkovala, nemohu se ztotožnit s názory ostatních, že ty tři hodinky utečou jako voda. Ale to nevadí, každá scéna, kde slyšíte známé i méně známé věty (a říkáte si- jo tak to je z Hamleta!) zahřejí na duši, obzvláště když tomu všemu vévodí neskutečný dánský princ David Tennant. Jsem moc ráda, že jsem díky momentální tennantománii toto zpracování viděla, člověk si aspoň připomene, jaký machr Shakespeare byl, a že neuměl jen pobavit v komediích, ale že uměl vyjádřit obyčejné lidské pohnutky a emoce tak, že se na něj nedá zapomenout.. (11.10.2013)