Hamlet

Musím přiznat, že jsem si Hamleta dávkovala, nemohu se ztotožnit s názory ostatních, že ty tři hodinky utečou jako voda. Ale to nevadí, každá scéna, kde slyšíte známé i méně známé věty (a říkáte si- jo tak to je z Hamleta!) zahřejí na duši, obzvláště když tomu všemu vévodí neskutečný dánský princ David Tennant. Jsem moc ráda, že jsem díky momentální tennantománii toto zpracování viděla, člověk si aspoň připomene, jaký machr Shakespeare byl, a že neuměl jen pobavit v komediích, ale že uměl vyjádřit obyčejné lidské pohnutky a emoce tak, že se na něj nedá zapomenout.. (11.10.2013)

Jestli si myslíte, že shakespearovské hry modernizované do současného prostředí nemohou fungovat, tak vás "Hamlet" z roku 2009 přesvědčí o tom, že to fungovat může. Patrick Stewart je vyloženě pro roli Claudia narozený, David Tennat zase přesvědčil, že Hamleta zvládne. Trochu moc dlouhé, ale dá se to snést. (04.04.2017)

Monstrózní kus, který Tennant táhne mezi ty nezapomenutelné zážitky a zároveň bojuje s ostatním obsazením, které ho v pár případech bohužel vráci o krůček zpět. Patrick Stewart mne přesvědčil pouze v roli starého Hamleta, Leartes nijaký a Rosencrantz s Guildenstern nepotřební a taktéž nijací. ALE tohle zpracování Hamleta má obrovské množství scén, kde mražení v zádech přestává byti pouze nadužívaným slovním spojením. A tím vážně nemyslím pět nebo šest scén. Tím myslím cca 157 minut ze 180ti minutové stopáže. Opravdu to se mnou hýbalo. Při tom i po tom. Půjčím si slovo - rezonující. Kralevic je sice srandovní slovo, ale Tennant je kralevic. Nedovedu si představit, co by to se mnou dělalo živě. Prasknul bych, jen bych ho viděl. Jdu se podívat do slovníku, jestli jsem groupie. A mimochodem - zapomněli natřít záclony. (24.11.2014)

Dokonalé dílo originálně ztvárněné. Hlavně David Tennant zahrál úžasně přesvědčivě. Vždycky jsem měla Hamleta jako zkostnatělou hru od Shakesepeara, ale v tomto podání to byl napínavý thriller obsahující i humor a akci. Až teď mi došlo, že byl Hamlet docela depresivní puberťák. Vždycky jsem viděla adaptaci s nějakým páprdou. Moderní styl kulis a zasazení do temného současného prostředí filmu vůbec neuškodilo a zároveň tvůrci zachovali divadelní nádech. Palec nahoru. (29.12.2015)

Dojímavý, skoro klukovský Hamlet, který se děsí činů, jež musí vykonat z příkazu otce - přízraku, který mu zastíní celý krátký zbytek života. Nechce zabíjet, snaží se tomu vyhnout, šaškuje, váhá a kličkuje, ale záhrobní hlas mu přikazuje: musíš, není vyhnutí. A on nedokáže vystoupit ze stínu svého otce, stejně jako nedokáže pochopit své city k matce nebo k Ofélii - u obou se zmítá mezi láskou a nenávistí. ____ Moderní pojetí klasické hry, ať už kostýmy nebo soudobými motivacemi postav, nijak nezlehčuje velkou tragickou předlohu. Režie se spíš snaží napodobit divadelní provedení, takže filmové prostředky příliš nevyužívá. Řekla bych, že je to záměrně, aby nenarušila soustředění na hru. I když, filmaři si dovolili malý vtípek zněkolikanásobující Shakespearův nápad. Zatímco u něj se v jednu chvíli hraje divadlo na divadle, které sledují diváci, v tomto filmu je divadlo na divadle, které snímají bezpečnostní kamery natáčené televizními kamerami - na což se opět dívají diváci. Několikanásobný zcizující efekt přesto nijak neoslabí divácký zážitek. ____ Musím říct, že druhá polovina se mi líbila víc. Hamlet zoufalý a nakonec jednající mne naprosto uchvátil. Ustrašený Hamlet D. Tennanta z první části mi připadal poněkud přehrávající, a spolu s ním i někteří další. Ale za ten konec: vše odpuštěno a opět mi pro dánského prince puklo srdce! /30. 8. 12./ (30.08.2012)