Režie:
Richard FleischerScénář:
Edward AnhaltKamera:
Richard H. KlineHudba:
Lionel NewmanHrají:
Tony Curtis, Henry Fonda, George Kennedy, Mike Kellin, Hurd Hatfield, Murray Hamilton, Jeff Corey, Sally Kellerman, William Marshall, Jiří Voskovec (více)Obsahy(1)
Když už si bostonská policie neví rady při řešení série brutálních vražd žen, které evidentně nic nespojuje, je rozhodnuto vytvořit zvláštní komisi v čele se známým právním teoretikem Johnem Botomlym (Henry Fonda). Vraždění sice pokračuje dále, ale jak se říká, štěstí přeje připraveným. A tak jednoho dne přivede náhoda Botomlyho a jeho spolupracovníka detektiva Di Natala (George Kennedy) vrahovi na stopu. Vyřešení složitého případu je pak překvapivé. Ve filmu, který je inspirován skutečným případem, zaujme zejména mimořádný herecký výkon Tonyho Curtise v roli mnohonásobného vraha Alberta De Salvy. (Historik)
(více)Recenze (89)
Bostonský případ je ukázkovou kvalitní kriminálkou z konce šedesátek natočenou podle skutečné události. Ačkoliv se v hlavní roli objevil Henry Fonda, měl jsem trochu dojem, že tu jel hodně na volnoběh a prakticky nehrál. U něj mi ale často stačí jen aby ve filmu byL :-). Kdo moc potěšil byl pan Voskovovec s jeho minirolí, která mu ale sedla jak ulitá. Curtisovo závěrečné sólo stálo docela za to i když si myslím, že to v závěru šlo okořenit mnohem více. I tak spokojenost. Dávám za 4 petlice na dveře. * * * * ()
Velice zajímavá old-school kriminálka ze zlatých 60. let. Ani hvězdné herecké obsazení a působivé zpracování filmu (např. rozdělování obrazovky, kdy můžeme sledovat víc záběrů najednou) však nezakryje pomalé tempo a nudnější pasáže Bostonského případu. Že je vrahem Tony Curtis je nám známo již před polovinou snímku a pak už jen celou dobu sledujeme jeho vyslýchání, které (kromě Curtisova hereckého výkonu) ničím nezaujme. Přesto stojí za vidění. ()
Skutečný příběh bostonského vraha ve famózním podání Tonyho Curtise. V 60.letech bylo rozdělování obrazu na několik částí se souběžně plynoucím dějem v módě (viz např. LETIŠTĚ) a tady si toho užijeme dosytosti. A není to vůbec na škodu, naopak film tím získává svěží náboj. Vidět např. v jedné části obrazu potencionální oběť a ve druhé části jeho vraha, stojícího za dveřmi, je zajímavé. Těžko se to popisuje, musí se vidět. Fanoušky Jiřího Voskovce rovněž potěší jeho kreace senzibila. ()
Réžia českého znenia (ČT 1992) = ZDENĚK COUFAL - „Povinné čítanie“ pre všetkých tzv. znalcov považujúcich 24 hodín za vrchol dnešnej filmárskej invencie. Skvelá štúdia psychicky narušeného vraha, podporená sugestívnym obrazovým stvárnením a výbornými hereckými výkonmi. Apropo, skutočného škrtiča nikdy neodhalili. (8.10.2004) ()
Zpracování známé kriminální kauzy bostonského škrtiče tentokrát postavené na mírné mystifikaci diváka (schizofrenie A.DeSalva nebyla nikdy prokázána), bloudění v labyrintu falešných stop a precizně zahraných hlavních postavách. Září především T.Curtis, který v závěrečné rovině psychologického dramatu o zrůdě a tátovi dítěte v jedné tělesné schránce předvádí strhující výkon a v souvislosti s tím nutno ocenit i dabingový přínos V.Preisse, který svou prací neubral ani píď z naléhavosti jeho herectví. Zůstává otazníkem, proč si skoro tucet žen v období, kdy ve městě řádil maniakální škrtič s nylonkama, vpustilo do bytu neznámého člověka. Je však možné, že když viděly kukátkem někoho s vizáží Tonyho Curtise, řekly si ohledně své domácí bezpečnosti: "Well, nobody is perfect!" ()
Galerie (4)
Photo © 20th Century Fox
Reklama