Dům

Minimalistický film s úspornými dialogy, které posouvají věci dopředu. Jenže na takovém místě a s takovými lidmi se věci mění v horizontu měsíců až let a lidi se nemění někdy vůbec. Pro nás z měst zblblých v kinech Transformery je Dům v podstatě sci-fi. Jenže, je život skutečnější pod Tatrami nebo v Cybertronu? (03.01.2012)

Nechápu, proč musí být film, jako je Dům, předabovaný. Jsme snad natolik negramotní, že bychom jim nedokázali porozumět? Pochybuju. Přitom kdyby film nebyl předabovaný, mohlo by to všechno být tak nádherně přirozené. I když nemůžu říct, že by to i tak nebylo. Na tenhle film by se povinně měli podívat všichni otcové z dědin a vesnic, kteří se snaží svým dcerám zruinovat život, protože paní režisérka to s tímto příběhem naprosto perfektně vystihla. Celkově ale film má takový ten přirozený nádech, který si drží v překrásné krajině, kde to skutečně hyzdí jenom samotný dům. Herci taktéž nezklamali a pan Miroslav Krobot opět ukázal, jak skvělý herec je. Výborně mu ale sekundoval snad každý, kdo se ve filmu objevil. A po Poupatech jsem se tak setkal s dalším filmem o současné době a lidech v ní, který stojí za to vidět, protože je jiný, než současná, hlavně česká tvorba, a přesto mě dokázal maximálně zaujmout. (09.04.2012)

Slovenský film sa priblížil európskemu štandardu. Liová o tri triedy preskočila svojich rovesníkov aj starších etablovaných umelcov. Najlepší slovenský hraný film od čias Šulíkovej Záhrady. Prvý úspešný pokus o adaptáciu uzavretej trojaktovkovej dramaturgie v našich končinách. Poznáme základnú dramatickú premisu, vieme, čo hlavná hrdinka chce. Postavy majú dramatický oblúk, poznáme ich motivácie a dá sa s nimi stotožniť. Chlpík dokazuje, že je najtalentovanejší kameraman vo svojej generácii. Film hovorí obrazom a konaním postáv, preto tu konečne absentujú trápne dialógy. Slovo je tu len nevyhnutnosť. Možno vytknúť len jemne zostarnutý námet dievčat túžiacich cestovať za prácou do Anglicka, napriek tomu je to film, ktorý výstižne glosuje slovenskú mentalitu. Niektorí herci sa nedokázali dostať na civilnú úroveň Krobota, Bárdos a Medveckej. (24.05.2012)

Do českého (československého) filmu zavanulo trochu skandinávského chladu - Dom sice není prakticky ničím výjimečný, ale díky jeho odměřenosti a strohosti paradoxně vyniká obyčejný příběh jedné rodiny, který bude tu jednomu, tu druhému něčím silně povědomý. Bezchybně obsazeno, Krobot si svými kreacemi o podobnou roli říkal už dlouho. (16.10.2016)

Dům jako jakýsi zakletý středobod všeho. A kolem něho despotický otec, vzdorující dcera a jeden ubíjející rodinný svár. Dům je silné drama, plné nevyřčených emocí a křivd, ale na druhou stranu má sem tam i nějaký ten odlehčující moment. Krom vesnického prostředí, které příběhu poskytuje vhodné ukotvení, se může spolehnout především na výborné herecké výkony. Přičemž hlavně ten Krobotův byl prostě skvostný (a je mi líto jeho neproměněné nominace na Českého lva; nic proti Javorskému, ale to, co předvedl v Poupatech, se s tímto prostě nedá srovnat). Smířlivý konec se možná až tak moc nehodí ke zbytku příběhu, ale jestli mi na tomto filmu něco vadí, tak je to (přirozenost narušující) předabování, které považuju za velkou škodu (a hloupost, jak vidno z absurdních závěrečných titulků). Celkově silné 4*. „Počkej 70 euro, zbláznila ses? Tolik peněz chceš dát za tuhle botu?“ – „Za dvě.“ (11.08.2014)