Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ramses, princ ve starém Egyptě, se za vojenského cvičení seznámí s krásnou Židovkou Sárou a stanou se z nich milenci. Proti princi intrikuje velekněz Herhor, protože mu vadí Ramsesův zájem o státní záležitosti – mohl by oslabit vliv kněží a zamezit jim dál hromadit poklady na úkor státu. Ramses se chystá dobýt Asýrii, aby tak obohatil svoji zemi, zatímco kněží se s Asýrií potají paktují. Mladý Ramses vyrazí v čele armády potlačit vzbouřené libyjské pluky, když ho zastihne zpráva o smrti otce faraóna a zavraždění Sáry a jejich malého synka. Ramses se rozhodně reformovat zemi a zabavit kněžím obrovské poklady, které schovávají v labyrintu. V situaci, kdy se Ramses rozhodne využít vojsko a vzít svatyni útokem, se proti němu velekněz Herhor postaví se zcela netušenou zbraní: těsně před zatměním Slunce začne v promluvě k vojákům a vzbouřenému lidu vzývat boha Amona. Přírodní jev, který vzápětí nastane, lidé chápou jako důkaz boží nemilosti. Nastává panika, faraón však další boj nevzdává… (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (28)

NinonL 

všechny recenze uživatele

Prusovo dílo jsem bohužel nečetla, ale příběh mladého pokrokového faraóna se mi líbil. Je to též film o střetu světské a církevní moci, kdy klér přerůstá panovníkovi přes hlavu a ten řekne dost. Film má skvělou výpravu, ale i obsazení. Jerzy Zelnik jako mladý faraón Ramses i jeho dvě milenky, židovská a asyrská, se ke svým rolím velmi hodí. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Nečekaně dobré dílo z odlehlého úseku staroegyptských dějin (zhruba přelom XX. a XXI. dynastie v samém závěru Nové říše, tj. zhruba kolem roku 1100 př. n.l.) viditelně převyšuje nikterak špatnou literární předlohu. Skutečnost, že o této době toho mnoho známo není (alespoň podle mně dostupných informací) umožňuje velmi volné fabulace, které jdou svým vyzněním za statický rámec a vlastně i obsah staroegyptských dějin. Hlavní hrdina jakoby nesl některé rysy jiného, málo známého faraóna Achnatona ze 14. století př. nl. Co je ovšem skvěle postiženo, to je výpravnost důsledně rekonstruující staroegyptslý svět. Zpřítomnění děje, které je tím umožněno, vtahuje diváka maximální měrou do filmu a vnuká mu pocit, jakoby sám byl spoluaktérem. Je to výpravné, a není to Holywood, je to nápadité, a proto jakoby to nebylo standardně americké. Ale ať už je to, jaké chce, je to zajímavé, poutavé a diváka po zásluze přitahující. ()

Reklama

Lima 

všechny recenze uživatele

Pokud by se na tento výpravný historický velkofilm díval člověk nezasvěcený a přeskočil přitom úvodní titulky, musel by zákonitě nabýt dojmu, že jde o nákladný hollywoodský spektákl. Chyba lávky a zároveň příjemné zjištění, že i v sousedním Polsku může vzniknout něco tak výpravného. Je to už dost let, co jsem tento film v kině viděl a dodnes ho mám v živé paměti. Skvělý zážitek. ()

mm13 

všechny recenze uživatele

Na detail sústredená, no neokázalá výprava dodáva Faraónovi punc civilnosti, v rámci žánru skutočne zriedkavej, robí ho bezprostrednejším, pravdivejším. Skôr než s okázalým, alibistickým gestom vo veľkom štýle tu máme čo dočinenia s až trýznivo smutným povzdychom nad tým, čo v človeku vždy bolo, stále je a asi aj navždy zostane... A to je dobre (nie to o človeku, ale to, že to tak natočili). ()

giblma 

všechny recenze uživatele

Polská Kleopatra (tomu příměru nelze neuniknout), bez sálajícího charismatu Taylorové a Burtona (přestože všichni herci jsou ve Faraonovi typově zajímaví a zapamatovatelní, nikdo nemá podobný "než slezu z plátna, budeš se na mě pořád dívat" efekt...), s podobnou okázalostí atrakcí, ale větší uměleckostí - jak jednoduchostí příběhové linie, budováním napětí, kladením hraničních situací, tak třeba pouhým způsobem rámování. Film není špatný, obsahuje několik opravdu působivých scén, intriky, kritiku náboženství, potřebu jedince něco velkého po sobě zanechat... Divák si neuvědomí, že strávil s Egyptem celé tři hodiny... Ale po kulervoucím Vlaku jsem od Kawalerowicze očekávala trochu víc. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (7)

  • Převážnou většinu komparzu tvořili obyvatelé Uzbekistánu, kteří se po malých úpravách nejvíce podobali starým Egypťanům. (ČSFD)
  • Film se natáčel převážně na poušti Kyzyl-Kum v Uzbekistánu. (ČSFD)
  • Spotřeba minerální vody "na place" se denně pohybovala kolem 10 tisíc lahví. (ČSFD)

Reklama

Reklama