Zlato v Black Hills

Filmová indiánská odpověď NDR na mayovky Západního Německa byla sice v rámci kinematografie v jistém smyslu přínosná, ale kazila to v hojné míře neoriginálnost a snaha se jim alespoň vyrovnat. To platí i pro tento snímek, který mayovkám jakoby z oka vypadl. Posuďme sami. Indiánský kmen Dakotů uzavře s bílými tvářemi mír a věří jejich veškerým slibům. Jenomže je u nich nalezeno zlato a tak se objeví banda, která nerespektuje nic a nikoho. Toť základní dějová linka mnohých mayovek. Bystrooký Sokol to nenechá jen tak a rozhodne se zakročit. A dojde ke střetnutí. Je jeho charakter takřka totožný s Vinnetuem čistě náhodný? Téměř dvouhodinová stopáž dává ději plynulost a v přirozeném tempu se vyvíjet. Zkrátka se tu v ničem netlačí na pilu a tak tu nic nezatěžuje sebemenší složitostí. Dobrodružná pohádková indiánská fantazie, která neurazí a je vhodný pro malé i velké. Kromě kopírování mayovek nemá vlastně čím. Jen toho humoru je tu poněkud málo. Ne, ten tu není vůbec a je to škoda. A tak snímek berme jako vhodný doplněk k slavným mayovkám, který pojednává o jiném indiánském kmeni, ale s naprosto stejnými problémy. (15.07.2017)

Cha! Člověk si živě představuje jak se sešla ideologická komise ÚV SED (Soziaistische Einhaitspartei Deutschalnds) a rozhodla, že to, co zvládli ti zaprodanci amerického imperialismu z NSR, zvládnou umělci z prvního socialistického státu na půdě Německa také a lépe (tzv. "syndrom dohnat a předehnat"). Vzniklý ideově správný produkt pak vytlačí ten kapitalistický šunt a vydělá i nějaké peníze. A umělci konali. Nepochybně je to bavilo více, než kdyby točili nějaké pracovní drama o překonávání dočasných potíží při výstavbě socialismu, či jeden z těch mnoha dederónských seriálů z II. světové, které dokazovaly, že Německo se jen hemžilo protinacistickými odbojáři. Což o to westernové městečko si postavili, kostýmy našili, atraktivní exteriéry nalezli, ba i typově vhodné herce našli, ale výsledek nevypadá jako western, ale jako když si Němci hrají na western (tím samozřejmě v menší míře trpěl i Vinnetou. Jen Italům se podařilo vytvořit "opravdový Divoký Západ", který leckdy překonal i ten hollywoodský). Sošný Gojko a půvabná Barbara mohli jen vylepšovat celkové skóre tohoto plochého příběhu. Jedna hvězdička přidána z nostalgie, neb v mládí jsem to samozřejmě žral. (20.06.2010)

Asi nejlepší východoněmecká indiánka režiséra Gottfrieda Kolditze s Gojko Mitičem (na níž volně navazuje Petzoldův film „Bílí vlci“). Odehrává se ve skalnatém prostředí Dakoty, takže jsme opět v krajině připomínající Vinnetoua (ovšem zapomnělo se na papundeklové kaktusy). Točilo se v malebných exteriérech na Kavkaze (!). Celkem se tu i něco děje, dochází k řadě střetnutí mezi indiány a bandity, vedených tlustým Jamesem Bashanem, celkem výraznou a zajímavou figurkou. Výjimečně se tu objeví i hezká ženská – Polka Barbara Brylská. Jinak v celkové průměrnosti je třeba najít alespoň nějaké klady: hezkou krajinu, z části dosti dobrou hudbu, slušnou kameru, akčnost děje. Hezká scéna na závěr, kdy hlavní hrdina Bystrooký sokol v horách pronásleduje banditu Hadího Joea, jakoby inspirovaná Vinnetouem. Ale je to jen nostalgická ozvěna.... (04.10.2007)

Kombinace: Western - Východní Německo - Sovětský svaz. No, nedívejte se na to! Při dnešním pohledu na tuto konkurenční indiánku západoněmeckých mayovek jsou nepřehlédnutelné tyto momenty: Hudba vykrádá jiné westerny, hlavně ústřední motiv je silně poznamenaný legendou Sedm statečných. Tenkrát ale zákony platily jinak před a za Berlínskou zdí. Dále kamera. Snaha skoro celý film snímat hodně zblízka, žádné celkové záběry, ať už venku nebo uvnitř. Velký průser - přepadení vlaku! To se nedá okecat, to musí v každém takovém filmu fungovat stejně. Zde ale žádné záběry na jedoucí vlak a zároveň okolo jedoucí a útočící indiány. Vždy jen výběr. Buď vlak nebo indiáni. To je jako sex přes zamčené skleněné lítačky nebo svatební noc po telefonu a ještě v japonštině. A ještě krajina. Absence jugoslávských lovišť. (17.09.2017)

Tuhle Mitičovku mám rád. Ze všech nejvíc připomíná klasický western. Najdeme tu všechny tradiční scény jako přepadení vlaku, útok na indiánskou vesnici, nebo dobývání města. Akce je dost ani delší stopáž mi nevadí. Hannjo Hasse jako hlavní záporák brilantní. Akorát ten konec jsem moc nepobral kdy SPOILER Haase utíká před Mitičem střílí po něm leze furt vejš a vejš až se nakonec vyšplhá na vrchol kopce kde se náhle před ním zjeví Mitič Hasse se ho lekne a spadne dolů. To jsem trochu nepobral. Jinak to určitě patří k tomu nejpovedenějšímu co v NDR studiu DEFA kdy vzniklo a taky je to bezva ozvěna časů minulých.70% (30.08.2014)