Režie:
Richard FleischerKamera:
Ernest LaszloHudba:
Leonard RosenmanHrají:
Stephen Boyd, Raquel Welch, Edmond O'Brien, Donald Pleasence, Arthur O'Connell, Arthur Kennedy, Barry Coe, Ken Scott, James Brolin, William Redfield (více)Obsahy(2)
Agent CIA Grant pomůže československému vědci Janu Benešovi utéct do Spojených států. Avšak tam Beneše málem zabijí nepřátelští agenti a vědec zůstane v kómatu s poraněným mozkem. Americká armáda má eminentní zájem na tom, aby Beneš žil. Vědec totiž zná způsob, jak vyřešit problémy spojené s novým vynálezem, použitelným v armádě i v lékařství. Tím vynálezem je schopnost zmenšit věci i lidi na velikost mikrobu a dopravit je například do lidského těla. A právě to nyní tým specialistů udělá. Grant se musí jako bezpečnostní dohled přidat ke čtyřem odborníkům, kteří jsou ve speciální ponorce dopravení injekční stříkačkou do Benešovy tepny. Jejich cílem je proniknout do vědcova mozku a tam laserem uvolnit nebezpečnou krevní sraženinu. Jenže brzy nastanou nečekané problémy. Pro výpravu miniaturních vědců začíná závod s časem, s Benešovým imunitním systémem i s neznámým sabotérem… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (82)
Tahle „scifárna“ možná v době vzniku dokázala na tehdejší publikum zapůsobit, u současného diváka je však tato šance mizivá. Jestli bych měl jmenovat alespoň něco, kvůli čemu se má na tenhle film smysl dívat (i když ho rozhodně nedoporučuju), byl by to Donald Pleasence a alespoň po nějakou část stopáže docela solidní detektivní složka filmu hledající sabotéra ve vlastních řadách, to je bohužel vše (ok, pánská část publika by si ještě teoreticky mohla přidat Raquel Welch v upnuté kombinéze, ale popravdě řečeno, spíš mě ty detailní záběry na ni nutily k úsměvu, než aby ve mně vyvolávaly nějaké choutky). A vůbec celý film na mě působil víc směšně než jakkoliv napínavě nebo nějak zvlášť zajímavě, až ať už šlo o slabé triky (i na tehdejší dobu), scénáristické berličky (zvláště náhlé prosvícení myslí obou vojenských pohlavárů mě málem sundalo ze sedačky) nebo pojetí času (ještě bych snad byl ochotný přistoupit na to zpomalené odpočítávání v lidském těle, i když opravdu jen s velkým sebezapřením, ale v žádném případě ne tomu, které probíhalo v laboratoři). A jako Čech nevím, jestli se mám stydět za hloupost tvůrců nebo naopak být potěšen tím Benešem (asi jenom někdo hodně naivní může tvrdit, že pojmenování postavy po našem druhém prezidentovi byla úplná náhoda). V každém případě to vidím pouze na 2*, docela slabota. ()
Fantastická cesta v miniaturní ponorce uvnitř těla jednoho důležitýho vědce (kterej se náhodou jmenuje Beneš) za účelem odstranění krevní sraženiny v mozku. No co se dá čekat od 40 let starý scifárny? Čas se holt nedá zastavit a filmový triky a speciální efekty jsou dneska úplně někde jinde. Pohled na herce zavěšený na lanech mezi kulisama z papundeklu, který maj představovat lidský tělo, je spíš k smíchu, ale to se dá překousnout. Nedá se ovšem překousnout, že to byla pěkná nuda a nějaký akce se dočkáme až úplně na závěr. Od chvíle, co se spustily úvodní titulky, který teda byly docela solidní úlet, mi to připadalo, jak kdyby se natáčenim všichni prohulili. Prostě samý barvičky, divný zvuky, rádoby filozofický bláboly, kdy se vědci bavěj o duši a o bohu... Největšim kladem na filmu tak zustávaj vnady Raquel Welch. Jenom je trochu škoda, že nám toho neukázala víc. Ovšem nejvíc mě nasralo, že nám ve filmu neukázali, jak dopad ten týpek, když se mu v hlavě zvětšila ta skvělá ponorka, kterou tam naši hrdinové zanechali na pospas bílejm krvinkám :-) Radši se snad podívejte na videoklip Scooter - Let me be your valentine. Myslim, že v tom 4-minutovym klipu je v podstatě všechno důležitý z celýho filmu :-) ()
Príbeh sám o sebe moc nenadchol - často až príliš jednoduché, priamočiare, s vopred jasným rozuzlením, ktoré má prísť v závere (min. čo sa toho záškodníka týka)... No na druhú stranu film má na svoju dobu slušne zvládnuté trikové efekty, peknú kameru, výpovednú hodnotu v podobe bohatých informácií o biológii ľudského tela a nádhernú Rachel Welch. Aj keď myslím, že jej herecké umenie je trocha nadhodnotené, teda minimálne v tomto snímku. Lepší priemer. 65/100 ()
Na svou dobu velice pěkná sci-fi a hlavně zábavná a lehce poučná. Mínusem je Donald Pleasence. Ne že by byl špatný, je to prvotřídní záporák, a to je právě ten problém. Po pár minutách vám je jasné, kdo je tajný záškodník. A také škoda Rachel, která je sice velice půvabná, ale hereckého prostoru moc nedostala. ()
Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Kdysi to byla asi bomba, ale dnes mne cesta v miniponorce do cév pacienta po technické ani trikové stránce až tolik nenadchne. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=3o8vsU0Dw-4 ()
Galerie (98)
Zajímavosti (16)
- Ve scénáři byla i závěrečná scéna, v níž si doktor Beneš (Jean Del Val) už nepamatuje na svůj princip miniaturizace. Nebyla však nakonec použita. (Terva)
- Původní příběh se odehrával v devatenáctém století a měl být jakýmsi verneovským dobrodružstvím. Harry Kleiner, který napsal předlohu, zachoval z povídky podle Otto Klementa a Jerome Bixbyho jen myšlenku miniaturazice a přesunul děj do studené války. (Epistemolog)
- V roce 1966 znala většina filmových fanoušků pouze takzvanou "kosmickou sci-fi" a jejich představivost proto naprosto uchvátila filmová výprava do "vnitřního vesmíru" lidského těla. (ClintEastwood)
Reklama