Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka

Nevtíravá úsměvná hořkosladká záležitost. Milé a ČISTÉ povídání, které rozhodně není žádnou taškařicí, ale upřímnou drobnokresbou venkovského života. Scénárista a režisér Jan Prušinovský na něj pohlíží smířlivě, nevysmívá se mu, ač jde o místo, kde se zastavil čas. Své postavy má odpozorované, některé jsou na české poměry slušně vnitřně komplikované, divák však může postrádat vyloženě kladného hrdinu. Já však nikoli, stačili mi typově přesní herci, kteří dokázali přenést na plátno mentalitu buranů, aniž by samotný film sklouznul k buranskému vyznění. Prušinovský totiž není (zatím, a snad to tak zůstane) žádný populista jako Renč nebo Vejdělek, svým příběhem překvapuje, jak je prostý a jednoduchý, přesto své kvality má. Má také nesnesitelného dědka Miroslava Krobota, který svou ubručenou postavu hraje minimalisticky coby netolerantního samorosta, kterého sžírá desítky let stará nevěra manželky (zase v tom bude fotbal). Právě jeho umanutost (selhávající srdce) se stane motorem vyprávění. Není to ale jen on, ale i jeho banda pohodlných pivařů, kteří se po herecké stránce nemusejí za nic stydět. Nestydím se ani já, že po delší době českému filmu šoupnu čtyři hvězdy. Smích tu totiž neznamená posměch.. (06.03.2013)

Skicování venkovského naturelu nahradila charakterová drobnokresba, venkovskou frašku smutná komedie o srdečních záležitostech. Seriál nezmizel, jenom se děje na pozadí příběhu Pepika Hnátka. Díky Krobotovi jde o přesvědčivou, dílčími gesty komickou, avšak v celku tragickou postavu. Ani jako scenárista, ani jako režisér se Prušinovský trenérovu omezenému rozhledu nevysmívá, vlastně na něj pohlíží o poznání smířlivěji než na morálně vesměs ohebnější zbytek týmu. Film Hnátka ukazuje jako posledního muže, který věří svému poslání a zároveň stojí nohami na zemi dost pevně na to, aby sklouznul k fanatismu „Jiřiny“. Jeho hlavní charakterovou vadou a překážkou k překonání je neschopnost vidět, jak svou „zabejčeností“ a skrýváním přívětivé tváře pod nerudnou maskou ubližuje sobě i druhým. Od tvůrců šlo o mazaný tah. Hnátkem nejenže získali středobod vyprávění, ale zároveň se nemuseli vzdát nadsázky, s níž pohlíželi a nadále pohlížejí na jádro Slavoje Houslice. V jádru seriózní, k určitému cíli směřující hlavní dějová linie je prokládána bočními mikroepizodami, v nichž zas až o tolik nejde a kterým mnohdy, bohužel, třeba dodat, chybí uspokojivé vyústění nebo alespoň vtipná pointa. Náladotvorné záběry venkovské krajiny pak spíše suplují televizní reklamy, než aby vytvářely výraznější atmosféru, o niž se starají především postavy, v jejichž případě tvůrci poněkud odvážně sázejí na to, že k nim budeme přistupovat poučeni dřívějšími seriálovými znalostmi. Jejich neduživý slovník a mimoděčné odhalování vlastních slabin nás vtahuje do univerza, v němž přebývá siláckých gest a unáhlených rozhodnutí a v němž naopak zcela absentuje schopnost sebereflexe. Postavy samotné kritického pohledu schopné nejsou, pročež ten zůstává na nás. Smích nad malostí a trapností figurek obklopujících Hnátka nikdy nepřerůstá ve výsměch zásluhou elementární soudnosti, přítomné v české filmové tvorbě stále řidčeji. Z některých na povrchu komických momentů právě naopak až mrazí. Mrazivě či jinak vtipných scének zde v poměru ke stopáži sice není tolik jako v některých epizodách seriálů, přesto mnohonásobně více než v podstatné části toho, čemu nás bída naučila říkat „česká komedie“. 75% (27.03.2012)

// Tak jsem konečně asi po sto letech zase nějakému českému filmu mohl napařit s čistým svědomím plnej náhul, a že si to kuci sakra zasloužili. Jo, nemám rád české filmy - hlavně kvůli opakujicím se tématům, infantilnímu humoru, přehrávajicím hercům atd. atd. ale Okresní Přebor se, nějakým způsobem, všem těmto neduhům vyhýbá a kličkuje mezi nimi jako fotbalisti při tréninku s kolíky. Miroslav Krobot je přesný, jeho Pepu jsem si hned oblíbil a sakra, jestli to nebyla jedna z nejlepších postav, které jsem v našich filmech kdy viděl. Seriál až na jeden díl nakoukaný nemám ale film mě přesvědčil, že to je možná chyba a já to nejspíš budu muset brzy dohnat. Jen tak dále, pane Prušínský :) Okresní Přebor - 90% (09.12.2012)

možná bych byl víc přísný, kdybych film viděl v kině, neb si myslím, že tam tento film nemá co dělat, je to "jenom" další povedená episoda seriálu (ač díky délce oproti nejlepším seriálovým dílům zaostává), tentokráte s důrazem (někdy až moc velkým, trošku víc prostoru by si jiné postavy zasloužili) na jak jinak, než výborného Krobota. Velmistr malých rolí Norbert Lichý si zde opět odehraje to své a já ho začínám pomalu považovat za českého Johna Goodmana. (03.02.2013)

Jedna věc je nahlížet na tenhle film jako na obyčejnou komedii plnou skvělého situačního humoru. Ovšem ještě více nežli seriál je Poslední zápas Pepika Hnátka skutečným okresním přeborem, tedy dokonale harmonickým a slastným pohledem na složité fungování a trpké starosti jednoho malého provinčního klubu, který dovedl Prušinovský se svým otevřeným přístupem až na post nejlepší vesnické komedie od Menzelovy Vesničky střediskové. Kromě jeho režie má hlavní zásluhu především Miroslav Krobot, který je coby kovaný sparťan a tvrdý zastánce osvědčených postupů(kopni to dopředu a trefuj zařízení!) naprosto dokonalý a hlavní roli zvládá tak suverénně, jak to jen jde. Stejně tak Ondřej Vetchý opět potvrzuje, že v současnosti patří mezi nejlepší české herce, a jeho výkon je prostě neskutečný. A vůbec celé herecké obsazení nemá chybu, a pokud jste člověk alespoň částečně se pohybující kolem vesnického fotbalu, minimálně jedna postava vám bude připadat více než povědomá. A v tom je právě ta největší síla, ale zároveň možná i trochu slabina Okresního přeboru, protože fotbalový odpůrce plně porozumí všem fórům, narážkám nebo samotnému Hnátkovu životnímu postoji asi jen těžko. Ale pokud milujete fotbal stejně jako já, musíte uznat, že Prušinovský to odtrénoval doslova bez ztráty bodu. 85% (17.09.2012)