Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka

Pjequel s Kjobotem. O čutání, kde o tu kopanou vlastně nejde a to ani v djuhé lajně. Lidová „ne-zase-až-tak-moc“ komédie, kde „lidová“ není synonymem pjo fekálnost, pokleslost a bujanství jako u Tjošky. Kdyby si Pjušinovský zbytečnou malou domů v závěječné dvacetiminutovce, kdy to ztjácí tah na branku, nepodjazil nohy, tak... Ale jakýpak copak. Pjostě dobjý! Jen ti Slávisti zase budou bječet. (30.03.2012)

Oproti seriálu je zde trochu méně zábavy, ale všechny známé postavy "fungují" skvěle a Pepik Hnátek mezi ně zapadá obdivuhodně přesně, i přes svou obsesi. Abych zde neomílal dokola to všechno, co už sdělili jiní, omelu dokola jen to, že jde určitě o jeden z nejlepších českých filmů posledních nejméně pěti, ale spíše deseti let. Krásných 85%. (06.04.2013)

Odbýt to, co slibuje sám název, pouhým titulkem je nefér nejen k divákům, ale i k Pepíkovi Hnátkovi. A tak se to má s celým filmem, tu Jiřina nedostane slíbený prostor, tu film sám neví, jestli vypráví o fotbale nebo o Pepíkovi. A to, že film buduje jakš takš dramaturgický oblouk, by nemělo být zjevením, ale samozřejmostí. (24.04.2012)

možná bych byl víc přísný, kdybych film viděl v kině, neb si myslím, že tam tento film nemá co dělat, je to "jenom" další povedená episoda seriálu (ač díky délce oproti nejlepším seriálovým dílům zaostává), tentokráte s důrazem (někdy až moc velkým, trošku víc prostoru by si jiné postavy zasloužili) na jak jinak, než výborného Krobota. Velmistr malých rolí Norbert Lichý si zde opět odehraje to své a já ho začínám pomalu považovat za českého Johna Goodmana. (03.02.2013)

Pepik byl frajer. Pepik byl takovej frajer, že si zajezdil ve škoďárně cityjdou pár let před tím, než ji mladoboleslaváci vypotili. Kromě toho uměl zajímavým způsobem řešit běžné mezilidské konflikty. .....Poté co jsem opustil promítací sál, táhl jsem si sebou podobný pocit, jaký ve mě kdysi zanechaly Hoří, má panenko, popř. Homolkoidi. Prostě knédl ist knédl a podle toho to tu vypadá - a já si nebyl jist, jestli tomu jsem vůbec rád. Všech podobných přebytečných pocitů mě zbavila až akutní gastritida způsobená lahůdkovým rozsračkovaným jakožemasem u strýčka mcbastarda, na který mě za odměnu pozvala má drahá půlka. Nyní s odstupem tří endiaronů a platíčka živěčichajícího uhla mohu napsat, že čtyři hvězdy jsou mírně nadsazeny, ovšem když jsem v povinné biografní reklamní půlhodince zahlédl, co se na nás chystá za filmy české provenience, mám nutkání diferencovat již předem. Bůh s námi a zlé v pyč (11.04.2012)