Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka

// Tak jsem konečně asi po sto letech zase nějakému českému filmu mohl napařit s čistým svědomím plnej náhul, a že si to kuci sakra zasloužili. Jo, nemám rád české filmy - hlavně kvůli opakujicím se tématům, infantilnímu humoru, přehrávajicím hercům atd. atd. ale Okresní Přebor se, nějakým způsobem, všem těmto neduhům vyhýbá a kličkuje mezi nimi jako fotbalisti při tréninku s kolíky. Miroslav Krobot je přesný, jeho Pepu jsem si hned oblíbil a sakra, jestli to nebyla jedna z nejlepších postav, které jsem v našich filmech kdy viděl. Seriál až na jeden díl nakoukaný nemám ale film mě přesvědčil, že to je možná chyba a já to nejspíš budu muset brzy dohnat. Jen tak dále, pane Prušínský :) Okresní Přebor - 90% (09.12.2012)

„Už za ním prosím tě furt nedolejzej. Je to trapný. Fakt je to trapný.“ Občas sa stane, že podľa filmu vznikne seriál, ale raz za čas sa stane aj to, že podľa seriálu vznikne film. A to je prípad tohto projektu. Relatívne. V skutočnosti nejde o adaptáciu seriálu, ale o jeho prequel. Postava Miroslava Krobota v seriáli nebola a vo filme (odohrávajúcom sa pred ním) je, takže si môžete domyslieť, čo sa „medzi tým“ asi tak stalo (ale záverečný titulok vám to tak či tak potvrdí). Práve skvelý „morous“ Krobot je najvýraznejším plusom snímky. Poteší ale tiež zábavné dedinské prostredie, kilá vtipných hlášok („Těď buď zticha, měl jsi šanci a prosrals ji.“; „To neudělátě.“) a tony ešte vtipnejších dialógov („Ahoj.“ – „Di doprdele.“) a zvyšok kastingu. Ku koncu to začína slabnúť a scéna so semaformi mi pripadala síce pekne vypointovaná, ale zároveň neférová. Napriek tomu nemôžem ísť pod 80%. (04.04.2017)

Pepika Hnátka... skvělý střihy (stahuje králika a pak ho řeže příborákem), mezivtipy nejjemnějšího kalibru (mrňavý děti, co visí na klandru, a mají v záběru uřízlý hlavičky nebo celý vršky těla; Štěpánek z Básníků kardiochirurgem), nenápadná a neuvěřitelná zahuštěnost (každej pohyb každičký postavy v záběru je vtipnej a vydatnej sám o sobě, včetně dětí, zvlů a psů, není tam žádná hlušina a přitom to nepůsobí strojeně, nikdo nepřehrává, nikdo se nesnaží někým být nebo někoho představovat, všichni nojmálně jsou... **** střílení golásků, každý kratinký prostřih na kousek fotbalu, na brodění se řekou, každý tričko (Vultures; 66’s was the best year for emigrants...), nálepky na dveřích, po stěnách... dokonce i to Šišlalovo šišlání pořád rozesmívá svojí nehjaností a praktickou, odevzdanou suverenitou... jak mám Kjsobota ráda a fandím jeho ultimátním nárokům, tak fakt vrtím hlavou, jak to s těma hercema zase dokázal vyhnat o laťku výš, že tohle nemá žádný typický nešvary českýho herectví, že jsou pořád v akci, přitom přirozený, nepřehrávají a reagujou na sebe naprosto načasovaně, přitom je evidentní, že jim postavy rozhodně nepsal na tělo, že psal živý postavy, a ty herci se do nich dokázali vtělit...), důsledná lapidárnost a věcnost, dokonce až opovržlivost (takový ten odevzdaný postoj, jakože všichni přece víme, co musí přijít, a nestojí to za řeč, za pohled, ale říct a udělat se to musí) kamery, střihu, všech postav je uhrančivá, přitom u každé to působí občerstvujícně jinak komicky (magoj – doktoj – Slavoj), a člověk ani nedejchá, aby mu něco nezaniklo v šumu, jak si podávají ty stručné výměny, za nimiž tak jako tak probíhá na slovech nezávislý, naprosto nevyhnutelně se posouvající děj... **** Málokdy lze zažít ten zdánlivý paradox, kdy z rozpoznatelně pevného režijního vedení a promyšleně naplněného záměru povstane dílo tak přirozené ve svém účinku... a nejen nejlepší kvality řeckých dramat dělají z téhle televizní české komedie výsostný unikát... ty sardonicko-idylické záběry na sklízející kombajny na poli, na malebnou setmělou náves... kdy můžete v třetím plánu uvažovat o tom, jak se asi musí nudit strojvůdce, který to pokaždé s takovou vervou napere do oběti neznalé místních poměrů a vydané mu napospas... jak jsou patrioti proti cizákům... nebo jestli Hnátek neodstřihne spíš děti od houpaček nebo televizní kabel... a přitom – jak ústrojně působí všední realita vesnice a vidláků, přestože ji zrovna představuje plastová dekapitovaná labuť na okresní silnici... Sláva! Ne! Sigmia Olomouc. *~ (03.09.2020)

Prušinovský se poučil u jedné z nejlepších epizod seriálu Na váhu a přitáhl si skvělého herce a despotického blázna z Dejvického divadla. Krobot vnáší do Přeboru kus titánské tragiky, jako by se na houslickém trávníku na moment zaleskla sláva destruktivních fotbalových velikánů a bouřliváků. Scénář obsahuje dost přízemních, přitom ale vkusně sestavených gagů, dialogy jsou jako vždy svižné, herecké výkony lehce přehnané, ale nesmírně zábavné (Vetchý se v Jiřinovi skutečně našel a je zcela neodolatelný svou až kabaretní manýrou). Navíc Krobotův osobní příběh a značně problematický psychologický profil film utáhne bez větších obtíží, přičemž kolotoče, kočkovský podnikatel Norbert Lichý a světskej primitiv Jaroslav Plesl tomu dodávají ten správný agrární závan. Kdyby česká lidová komedie nevypadala tak, jak vypadá, byl by Přebor takový solidní televizní nadprůměr se spoustou potencionálně kultovních momentů (pořád mi v hlavě zní Jiřinův geniální rozbor trenérova zápisníku)... ale vzhledem k tomu, že tady vládne autokracie nevkusu a demence, je Prušinovského film něco jako malý zázrak. Už se mi dlouho nestalo, abych se přízemnosti smál zcela beze studu, protože není samoúčelná, ale je poetická. Přes všechny nezaoratelné výhrady jasná trefa zařízení. No tak určitě... [70%] (27.03.2012)

Takže...! Všichni převlíkat, mazat do kina, a sledovat jak se správně trefuje zařízení! Sparťani nebo ti druzí...no však víte, ti s tou hvězdou (Sigma Olomouc;)), to je úplně jedno, sbalte se a valte pěkně za peníze klidně i do multikina. Proč byste to měli dělat? Především proto, že máte konečně po letech šanci podpořit výbornou českou komedii na úkor těch sranců co nás letos čekají - jestli mi chce někdo tvrdit, že třeba Líbáš Jako Ďábel bude náhodou jako dobrý, protože to je přece Poledňáková, a jako ty její minulý filmy byly taky prča, tak klidně může, já to přežiju; nicméně doufám, že ho ostatní čtenáři budou litovat stejně jako já (ačkoliv bych na to měl spíš srát jako ten Bílej Tesák, hahahá!). Jak bych to řekl - konečně je tu možnost jít se podívat na Barcelonu tam, kde se obvykle hraje česká první liga. Nemíním se zabývat tím, jestli Miroslav Krobot portrétuje vlastně výsostně smutnou postavu, která likviduje svoje okolí, a vůbec veškerými přesahy Okresního Přeboru, které snad může více nebo méně mít. Zůstávám u toho, že jde o vynikající komedii, která sice je z fotbalového prostředí a okolo fotbalu se veškerý děj točí, ale nemusíte vůbec být fotbalový fanoušek, abyste se nahlas chlámali většinu stopáže (stejně jako zbytek sálu). Vynikající obsazení, vynikající výkony, vynikající scénář mimo jiné s perfektními ukázkami running gagů s dějovou úlohou. Situační humor par excellence, který ovšem v některých případech přijde ještě o něco vtipnější těm, kdo jsou obeznámeni se seriálem. Prostě v současných poměrech (bohužel) luxus nad luxus - který si ale zasloužíme jenom pokud dovedeme rozlišovat a oceňovat kvalitu. A i když se 270. derby neodehrálo tak jako se tvrdí v závěrečných titulcích, i tak to považuju za krásně důstojné zakončení velkého příběhu z malé vesnice. Je to možná krapet nadnesené, ale míň než osmdesátku bych stejně nemohl dát, takže what the hell, 90%. Berte to jako protiváhu těm tupoňům, co tu sází odpady a single hvězdy se zdůvodněními typu "herci předstírají, že hrají". To je opravdu na místě u Přeboru a ne u té Poledňákové, rozhodně jo:P PS: Z rozhovorů s osobami ze širšího okolí zjišťuju, že to opravdu není film pro každého - ale jejich názory mají rozumné opodstatnění, byť leckdy založené na ryze osobních důvodech. Pro to pochopení mám. (31.03.2012)