Nebezpečná metoda

Mám rád tyhle "kecací" filmy, mám rád Michaela Fassbendera (pro kterého byl rok 2011 vskutku průlomový), miluju Keiru Knightley a obdivuju Vigga. Mortensena. A Dangerous Method není kupodivu tak složitý film, jak by se podle tématu mohlo zdát, (přeci jen, film o psychoanalýze by mohl být mnohem složitější, takže bychom si my, laikové, z toho moc nevzali) to je způsobeno tím, že film není zas tolik o psychoanalýze samotné, jako o vztahu mezi postavami (Freud x Jung, Jung x Spielrein) a tím u mě film vyhrál. Nevím, do jaké míry byl film autentický, nečetl jsem žádný Freudův či Jungův životopis, ale takhle nějak jsem si vždy představoval, že ti dva trávili čas. Kouřili jeden doutník za druhým a bavili se (i u oběda, kde je celá rodina) o práci. Škoda, že některé detaily byly trochu odfláknuté (postava Vincenta Cassela měla dostat trochu více prostoru) a já osobně bych se více zaměřil i na samotného Freuda. Ale to je tak jediné, co filmu můžu vytknout. 80 %. (05.08.2012)

Cronenberg a V. Mortensen si očividne padli do oka, ale ich nový počin ma vôbec nelákal. Ani ďalšie hviezdy ako Fassbender a K. Knightley tomu nepomohli. Moja predtucha sa potvrdila a musím povedať, že ma to veľmi nebavilo. Nenašiel som tu nič pútavé, pretože príbeh nebol ani veľmi o priateľstve, ani o nevere a láske k hysterickej pacientke, ktorá to má rada natvrdo. Ono tu síce bolo všetko spomínané, ale jednak príliš povrchné na to, aby to diváka zasiahlo a navyše okorenené aspoň pre mňa nezaujímavými kecami o psychoanalýze. Výprask opaskom po kostnatom zadku K. Knightleyovej bol asi jediným malým oživením. Ja osobne by som premastil riť aj samotnému Cronenbergovi. Na opasku by však boli klinčeky...Slabé tri *. 50%. (17.05.2014)

Na tento film hledám velmi těžko nějaký svůj názor. Vyrazil jsem na něj do kina, protože se věnuje tématu, které mi není neznámé, velmi jsem se proto těšil, až uvidím (možná poprvé ve svém životě) film o Jungovi a Freudovi. Tento důvod, který mě dostal do kina, mě z něj ale současně nechal odejít ve stavu nemalé rozladěnosti. Jednak nemám životopisné filmy (a ani knihy) v oblibě - snad je to dáno mým přesvědčením, že podstatnější je dílo, které nám významná osobnost zanechala, než nejrůznější pikanterie a drby z jejího života, ve stylu kdo s kým a kde. Za druhé odmítám akceptovat povrchnost tohoto snímku, který poučenému divákovi nemá téměř co nabídnout, snad vyjma vydařené autentické dobové atmosféry. Všechna ta pseudointelektuální omáčka okolo (byť Nebezpečná metoda rozhodně JE filmem prostým komerčních ambicí) by neměla zakrýt skutečnost, že se tento film věnuje v první řadě lehce skandálnímu erotickému vztahu mezi psychoanalytikem a jeho klientkou, a podporuje tak jedno z nesmrtelných klišé, jak je ve filmu nazíráno na lidi z psychoterapeutické profese - buď jako na stejné blázny, jakými jsou jejich klienti, nebo jako na osoby zneužívající svou dominanci nad klientem tím, že s ním spí. Jsem přesvědčen, že téma Jung & Freud skýtá nespočet nesmírně plodných motivů a námětů k filmovému zpracování, tento snímek si však vybírá nikterak podstatné či důležité aspekty z jejich života, a v mých očích je spíše lepší vatou pro diváka nezasaženého poznatky o psychoanalýze, který zatouží po relativně (slovo relativně bych dvakrát podtrhl) chytré konverzační kostýmní podívané. Nebezpečná metoda je nudný, zbytečný a povrchní film, který - nalejme si čistého vína - pouze parazituje na jménu největších mozků 20. století, kteří se dávno proměnili v popkulturní ikony, a David Cronenberg toto obecné vnímání Freuda s Jungem svým filmem pouze posiluje. Nebezpečná metoda je bezvýznamný trpaslík tančící svůj devótní taneček na hrobu nesmrtelných velikánů... po druhé bych na to nešel ani omylem. (31.01.2012)

Cronenberg so svojim stálym tímom natočil prekvapivo pokojný a esteticky pôsobivý snímok s dôrazom na idyličnosť doby, pod ktorej povrchom sa však odohrávajú osobné drámy. V tomto snímku sa zišlo od všetkého trochu, tak som mal v hlave kolotoč a chvíľu mi trvalo, než som našiel akú-takú stabilitu v tom, kto je kto. Nezávideniu hodná rola bola pre Keiru Knightley poriadny oriešok a koniec filmu je skôr bez konca. Ale zaujímavá téma a otázka problému zvaného prenos medzi pacientom a lekárom, robia film celkom atraktívnym. V tomto filme uvidíme zrod psychoanalýzy, kedy Sigmund Freud za pomoci Carla Junga nazrú do ľudskej duše. (28.10.2019)

Uplynul deň a už ani neviem, o čom to vlastne bolo, len že herci boli fajn (okrem úvodného Keirinho imitovania Jima Carreyho, to som si chcel od hanby dať na hlavu tašku z Tesca) a veľa sa v čistučkých kulisách, kostýmoch a pózach rozprávali o penisoch a fekáliách. A že to tak nejako niekam plynulo a že ten ústredný konflikt nebol ani dostatočne vyhrotený, tobôž drásavý či strhujúci. (deň predtým som si dal znovu Eastern Promises, obrovský rozdiel) (02.09.2012)