Zakázaná zóna

Od Monsters jsem nečekal žádnou mimozemskou akční invazi, ani nic přehnaně výbušného a silně strhujícího. Rozpočet byl nízký a proto od tohoto filmu nemohl nikdo čekat žádné zázraky. Bohužel jsem nečekal až zase tak velké druhé housle v podobě monster a jejich působení ve filmu. Celý film v podstatě nevykazují žádné nebezpečí pro nikoho a jsou pouhou kulisou. Proto je tento film vrcholně nevhodný pro fandy akčního sci-fi, nebo mimozemšťanů. Tvůrci udělali ohromnou chybu, která nebyla ani tak součástí filmu, ale jeho propagace. Tohle je hodně velký krok vedle, skoro až lživá reklama, kterou mohl odhalit pouze zkušenější divák. Nevím o co přesně Edwardsovi šlo, ale zjevně si chtěl hlavně namastit kapsy. Příště prosím běz těch nadupaných trailerů a posterů, když ve výsledku divák obdrží soukromé drama dvou lidí, kteří chodí po pralese. Přesto se musí ocenit piplačka, kterou musel sám Edwards při výrobě filmu podstoupit a jeho celkem solidně vypadající triky, které dělal sám na notebooku. 57% 30.09. 2010 (30.09.2010)

Scénář: Gareth Edwards .. Domácké DEMO monster/road indie filmu. A přitažlivě funguje! Režie, kamera a zvláště "neviditelné" triky (design lokací a drobnosti, které obsahují) jsou - v rámci prostředků - výborné. Pokud jde o přínos a zároveň příslib, jakým se tento mnohostranný tvůrce prezentoval, je to jednoznačně na palec nahoru. PS: koncepčně se vůbec nejedná o akční film, tak jaképak zklamání? Sci-fi cestopis to vystihuje asi nejlépe. _____ Už vidím, jak bude spousta lidí za pár let ohrnovat nos nad další Godzillou, ale já se na ní, pod vedením Gareth Edwards, upřímně a zatraceně hooodně těším!! (19.01.2011)

"Je divné se na Ameriku dívat zvenku. Prostě sedět kousek od ní a dívat se dovnitř." Edwards nám posiela fascinujúcu pohľadnicu zo sveta, ktorý si príroda pomocou obrovských ctulhuovských octopoidov berie späť. Monsters je pre mainstreamového diváka len ťažko stráviteľná, iná road movie v kabátiku depresívneho sci-fi thrilleru, ktorá medzi riadkami a prostredníctvom postavy fotografa (Scoot McNairy je pre mňa vychádzajúca hviezda, ktorú budem pozorne sledovať) ukazuje spoločnosť, odsúdenú na zánik, a ľudí, ktorí len čakajú vo fronte na smrť. Práca s kamerou je jednoduchá a pritom famózna - krása otvorenej krajiny, odrazy vo vode a neskutočne živé farby. Záver je prosto nádhera. Prekvapenie a možno aj film roka, ktorý pracuje so žánrom v indie formáte vzpierajúcom sa bežnému laickému divákovi a ohuruje "post-rapokalyptickou" campovou estetizáciou starých monster snímkov s priliehavým kabátikom a nánosom prachu. Dalo by sa o tom písať oveľa viac, ale nebudem to zbytočne predlžovať. Facka milovníkom tradičných AAA blockbusterov. 100% P.S.: Nová Godzilla je v dobrých rukách. (18.12.2013)

Scifi thriller, který má vesmírné příšery i v názvu, si představuji jinak, než jako snůšku rozhovorů o tom, kdo má doma kolik dětí. Tenhle skluz do žánru skoro romantického dramatu mi tedy nesedí. Nevysoké rozpočty mi u filmů obecně nevadí, mnohdy jsou mi sympatické, ale tady byla kapsa děravá až moc. A možná právě proto je největším problémem filmu to, že se v něm skoro nic neděje. I kdybych přijal fakt, že film nemá být strhujícím trhákem, ale pohledem na svět v kuriózní situaci, stále mi tam chybí cokoliv, co by v divákovi vyvolávalo alespoň nějaký pocit. Zdařilejším filmem o střetu s mimozemskou formou života je District 9. Alternativa: District 9. (03.10.2010)

Bráno s odstupem, na Zakázané zóně je nejpůsobivější, že snímek vypadá mnohem dražší než ve skutečnosti, jako by za ním stálo velké a vlivné studio. Obvykle to totiž bývá přesně naopak. Gareth Edwards se zkrátka před producenty předvedl v dobrém světle a dokázal, že má i na áčkovou produkci. Na druhou stranu, ten film vypadá poněkud rozpolceně. Na vkus mnohých je příliš komorní, natáčený dokumentárním stylem tam, kde by běžný divák čekal akci, lekačky, jednoduše aspoň malou dávku oblíbených žánrových klišé. Edwards ale sází spíš na neokázalost, nebezpečí se většinou dá spíš tušit kdesi za hradbou stromů z tropické džungle, z neurčitých pohybů v přítmí či ve vodě a z tajemných zvuků, které dráždí představivost a může se za nimi skrývat cokoliv. Já byl na jednu stranu vděčný, že se nebrodím tím tradičním žánrovým balastem, ve kterém se utopilo tolik jiných titulů, na druhou stranu to mohlo být vymyšlené lépe. Stometrové chobotnice vypadají možná efektně, ale s takovou invazí by si ve skutečnosti pozemšťané poradili ze všeho nejlépe. Zbrojních arzenálů máme, že nevíme, co s nimi, a nebohé snadno identifikovatelné chobotničky by dostaly takovou nakládačku, že by ve chvilce ochránci zvířat neměli co chránit. Nebezpečí kontaminace zemské atmosféry by představovaly mnohem spíš mikroorganismy, které se mohou nekontrolovatelně šířit prostorem. Ve filmu jsem vzrůstající převaze vetřelců z kosmu nerozuměl a už vůbec jsem nechápal, jak to mají přerostlé chobotničky zařízené s gravitací. Ne nadarmo největší planetární organismy žijí v oceánu. Takže to chobotničky nejspíš nějak okecaly nebo uplatily. Stejně tak by stálo za úvahu, proč zazobaný tatíček své dcerce nezařídil vzdušnou přepravu a ještě mě napadá, že... No zkrátka by se dalo dlouze pokračovat. Jako road movie nemocným světem, kde se zhroutily fungující instituce a jistoty, to ale špatné nebylo, takže nakonec ohodnotím Zakázanou zónu 60 % celkového dojmu. (20.03.2015)