Santiniho jazyk

Ze zahrady své usedlosti na Veselíčku vidím Zelenou horu s kostelem sv. Jana Nepomuckého, na druhou stranu, přes pole, to mám do Obyčtova, Bobrové a Zvole. Ale se Santinim jsem splatý už od doby, kdy jsem dostal občanku, na kterou mně/nám správce zámku, pan Šulák, dával klíče od zámku (zámecká zahrada byla běžně přístupná, než ji uzavřeli staronoví majitelé) a od kostela na Zelené hoře. Všechno patřilo jen nám, nikde nikdy nikdo, snad jen když hrobaři kopali nový hrob. Proto, i když celkem bez elánu, jsem si přečetl Urbanovu knihu a podíval na Strachův film. Každý artefakt představuje jiný svět, z nichž ani jeden není s mým kompatibilní. Pozn.: Nepomůckého kostel považuji na nejpěknější stavbu (Santini se jako myslitel vyjadřoval převážně stavbami) vůbec, pokud to ovšem není Cappella degli Scrovegni v Padově, ale to jen díky Giottovým freskám, a taky to mám odsud dost z ruky... Strachourbanův "jazyk" je filmem typu fantasy: to jest detektivka s pseudo-mystickou zápletkou, "šifrou" (jazyk je samozřejmě také šifra). Nedávno jsem se dozvěděl, že když se do mozku, třeba přes pokožku, pustí nějaký elektrochemický signál (třeba slovo), mozek ho po čase rozluští. To je ovšem už ona čirá mystika. Ale propojení pěti největších (proč?) Santiniho staveb v pentagram informací, vzkazů a pokynů, nebezpečně připomíná pokročilé hledání "kešek". Naopak proti komentovanému provádění po Santiniho kostelech nic nemám. (07.12.2018)

TV/// Obsazení 6/10 Děj 4/10 Hudba 4/10 Prostředí 6/10/// +David Švehlík, jisté tajemno je lákavé -upřímně docela nudné, 90 minut se zdá dlouhých, kdo má rád reálné české filmy bude otráven/// Santiniho jazyk je typický český mysteriózní film, tak jak je Češi (ne)umějí. Výhodou je naše české prostředí, které žádný americký nebo jiný film nenahradí a také fakt, že v tomto žánru moc filmů nemáme. Nevýhodou pak samotný děj, který jen tak tak udržel moji pozornost. Nicméně bylo celkem potěšující vidět Marka Taclíka v záporné roli a několik známých tváři v rolích vedlejších. Jen nechápu jak mohl Jiří Strach natočit takový průměrný film./// Celkem 47%/// (04.01.2012)

Šedivě vyblitý obraz by byl poslední problém, tenhle pokus o mystiku strhávají především toporné postavy tlačené k zádumčivým pohledům i ve chvílích, kdy je to spíš legrační (jak samozřejmě dokážou lidé v tomhle světě přijmout vraždu). Celý námět mě příliš nestrhl a pátrání po univerzální větě mě vlastně vůbec nezajímalo, protože jsem nedokázal pochopit, proč by měl být architekt Santini nějaká autorita vedoucí vůbec k přesvědčení, že by takovou větu mohl znát. Ani v ostatních aspektech to ve mně nevzbudilo příliš zájmu. (14.10.2015)

Takhle divnou komedii jsem už dlouho neviděl... Nebo je možné, že to tvůrci mysleli vážně? Nic nedává smysl, nikdo se nechová rozumně a za největšího blba naštěstí není divák, ale postava jménem Kňour, ztvárněná Markem Taclíkem. Mimochodem jediná postava ve filmu, která má české jméno. Asi nějaký kód. Co jím asi chtěl autor říci? Většina filmů Jiřího Stracha se mi zatím velice líbila, ale k šifře mistra Jana Blažeje jsem klíč nenašel. (12.12.2011)

No pokud srovnám s filmem Ďáblova lest, tak ta vyšla jako mnohem lepší. Jazyk sice má pěkné záběry na stavby, ale to podstatné - děj je slabota. Od doby co se začalo vraždit ve velkém a každý kdo přijde do styku s nečím co nemá vidět, nebo vědět zemře je toho moc. Navíc závěr rozhovoru policistů, že to kdo vraždil stejně nikdo zjišťovat nebude byl už naprostý vrchol... (15.12.2011)