Rudá Sonja

Na jednu stranu je Rudá Sonja ultimátní brak, jaký se příliš často nevidí dokonce i ve vysílání českých komerčních stanic. Na druhou stranu mu ale neupírám nechtěnou zábavnost danou neuvěřitelnou toporností Schwarzeneggera a Brigitte Nielsen, ale i odfláknutí výpravy a trikových scén. Selhává tu všechno do té míry, že je velkou záhadou, jak se nad tímhle zoufalým pokusem o dobrodružnou fantasy podepsal Richard Fleischer, který má na svém kontě i docela slušné bijáky. Až mám pocit, že se režisér buď chtěl pomstít producentovi za nějaké příkoří, nebo si prostě řekl, že tenhle úlet jeho kariéra přežije a že si bude hrát se žánrem na producentův účet. Pokud jste naladění na recesi a psinu, existuje šance, že se u Rudé Sonji budete bavit líp než u bláznivých komedií. Celkový dojem: 25 %. (06.04.2019)

Typická fantazy, které už tu a tam a skorem pořád ublížil zub času, a která má mnoho negativ, scénářem počínaje a příšernou Brigitte Nielsen konče (a Arnolda nevyjímaje, v té době se asi spíš než studiu herectví věnoval kulturistice, ostatně při těch scénách, kdy drží na zádech několik tun, tady vypadá snad nejlépe). Zajímavý rozpor nacházím ve vyznění soubojů - zatímco sekačky jeden versus mnoho jsou přeplácané, i se značnou nadsázkou naprosto nerealistické a v podstatě až uboze parodické, jeden proti jednomu s klasickými meči je jiný kafe a je to vlastně ten hlavní důvod, proč dávám tomuhle jinakshitu takhle ďábelsky vysoké hodnocení. Druhým důvodem je Morriconeho hudba, tomu chlapovi je úplně jedno, jestli skládá pro film desetiletí nebo pro propadák. Jo, a ten malej skrček byl takovým malým závanem (i když silně stylizovaným) originality, kterej taky Jahola spíš potěšil než popudil. (25.07.2008)

Po dvojici Conanů další opáčko, které potvrzuje dobrou radu, že vzpomínky na některé filmy by se neměly likvidovat reprízami. V podstatě o Sonje platí totéž, co o druhém Conanovi, jen Arnold to tentokrát bere víc s nadhledem (k dobré náladě mu chybí už jen doutník), skvadra co ho obklopuje je ještě o fous nesnesitelnější, zajímavých momentů je jako šafránu a Nielsenová proste není schopná uhrát ani tak jednoduchý part jako je Sonja. Nostalgie tentokrát nestačila. (31.01.2011)

Sonja leží u své umírající sestry: „Teď odpočívej, popovídáme si později.“ Nechápu, co se mi na tom před lety (ach, to dětství) mohlo líbit. Dialogy i samotný příběh jsou tak tupé, až jsou k smíchu. Ocenil bych možná hudbu Ennia Morriconeho, kostýmy a kulisy. Herecké výkony jsou směšné, jednání nelogická, ale chápu kalifornského guvernéra Arnieho, když roli přijímal: „Zaujal mě scénář. Moje postava měla řadu dramatických poloh..“ Hvězdička ryze z nostalgie!! (08.01.2006)

Nevydařený pokus, jak vyždímat z conanovského tématu něco zajímavého. Schwarzenegger se tentokrát představuje v roli odvážného Kalidora a vzhledem se skoro vůbec neliší od Conana. Příběh vypráví o svržení kruté tyranky a je tak naivní a odhadnutelný, až to hezké není. Podprůměrnému filmu nijak nepomohla ani Brigitte Nielsen, která působí dost asexuálně. (05.03.2009)