Viděl jsem ďábla

Wau! Tohle mělo našlápnuto k tomu se stát jedním z nejlepších filmů jaké jsem kdy viděl. Jak už to bývá v Koreji zvykem, netradiční film o pomstě, který to zase probádá z trochu jiného úhlu. Film který nalezením vraha ženy našeho hrdiny teprve začíná a stává se tak divokou a napínavou hrou na kočku a myš. To vše jen a jen pozvedá úžasný scénář, ještě lepší režie vyvolávající pocit napětí v každé scéně v kombinaci s úžasným hereckým duelem Min-sika Choie a Byung-huna Leeho. Opravdu brutální podívaná, ze které se mi dělalo zle a to vydržím leccos. Škoda jen, že tuhle tvrdou pomstu neposunuli o level dál a neudělali tvůrci ještě něco méně tradičního, protože si to film se svou stopáží zaslouží. Takhle to ve finále působí lehce nevyužitě a neadekvátně k delší stopáži, která se v tomhle pojetí zdá být trochu nafouknutá. Ovšem oceňuji film, který si neláme hlavu s typickou strukturou a jde si po své vlastní ose. Miluju korejskou originalitu. (22.08.2023)

Výtečný film, plný spousty atraktivních Asiatek, krve, násilí a temnoty, čili je tam přesně vše, co stačí ke štěstí. Bavil jsem se u toho maximálně, natočeno je to mimořádně zdařile, a vyjma jisté nereálnosti stran toho, co všechno hlavní postavy dokáží přežít, tomu snad nejde nic vytknout - byť ano, ten závěr mohl být asi lepší. Pro mě osobně velmi příjemný filmový objev. Btw. nepochopil jsem, proč se to jmenuje I Saw the Devil - nevidím v tom názvu žádnou vazbu k ději. (10.11.2018)

Viděl jsem devila, viděl. Byl to devil devilní, to zase ano. Devilní snad až moc. Kdyby byl ještě o kousek větší devil, asi by si někdo dokonce i v tom Mandžusku všiml, že má mysl malinko vybočenou. Trošku ubírám pro přitaženost za cop, neboť se v málokteré zemi pohybují celá stáda masových vrahů, kanibalů a dalších radostných hráčů se životem, je tedy nepravděpodobné, že jich za dva až tři dny potká průměrný ejdžnt místní Securitate více, než pět, to však nic nemění na faktu, že dílko je docela vynalézavé, svižné a koukatelné. Jen to je trošku nereálná devilita, no. (22.03.2015)

Korejský Bobby Sixkiller jako psychopatický sériový vrah, co svým jednáním stvoří de facto stejně ujetou Nemesis. Na temný thriller je to místy hodně pitomé, na cynickou hříčku na téma zmije násilí zakousnutá do vlastního ocasu se to zase bere příliš vážně (vysypaná hlava a urvaná rukojeť sekáčku budiž čestnou výjimkou). Krev se vypařuje jako voda, přeřezaná achilovka se staví na úroveň kuřího oka, rány do hlavy tupými předměty po sobě zanechávají následky podobné kousnutí vší, do toho několikadenní stávka korejských policejních složek a tradiční vyhlášení prvního povodňového stupně na jihokorejské řece slz. Jee-woon Kim je bezesporu talentovaný režisér umně pracující s atributy žánrů a explicitou, ale tahle notně přetáhlá hra na efekt nemá dost síly čelit vlastní banalitě. Někdy mám pocit, že zdejší hodnotitelé mají u asijské kinematografie na hlavě hrnec od kimčchi a dobře přes něj nevidí. Natočit políčko od políčka to samé Eli Roth ve slovenských „reáliích“, má to tady minimálně o 30 % míň.. (07.10.2016)

Hm. Ne, netušil jsem, kdo to režíroval, o čem to má být ani nic takového, ale když jsem to zjistil po zkouknutí (hlavně narážím na rejžu a úspěšnost jeho filmografie u mě, to jsem se zasmál), tak mi odpadla možnost, že jsem třeba jen neměl náladu. Ne, nesnáším samoúčelné filmy, jejichž takřka jediným cílem je být tak překombinované a nesmyslné, aby byly za každou cenu originální. A ne, nesnáším filmy, u kterých je takřka jediným cílem zobrazit věci typu mučení, sex nebo samozvanou pomstu. Nesnáším tyhle samoúčelné filmy. Jsou zlo... (31.01.2011)