Soylent Green

I když tempo je pomalé, bez větší akce a scénář ne příliš dobrý, pořád se jedná o povedené sci-fi. Soylent Green je katastrofická vize, která je jedná z těch reálnějších, ke které může dojít třeba za takových sto let, když budeme kašlat na všechno kolem sebe. Charlton Heston hraje detektiva dobře, takže jsem se nenudil. Na konci čeká docela překvápko, ale já ho tušil už tak od půlky, ale i tak je to pořádné překvápko. Na sedmdesátá léta je to obstojné sci-fi, kterému bohužel právě ta léta vzniku hodně ubrala. -"You've gotta tell them. You've gotta tell them!" -"I promise, Tiger. I promise. I'll tell the exchange." -"You tell everybody. Listen to me, Hatcher. You've gotta tell them!" (14.05.2008)

Vemi dobrý příběh, který ukazuje lidstvo v momentě, kdy se tisícileté křesťanské morální hodnoty v podstatě již nedají uplatňovat. Pominu-li průhlednou pointu, nejvíc je to znát na hrdinově chování - muž zákona tu krade, jen aby měl co jíst, staří lidé dobrovolně odhází na euthanázii, aby nebyli na obtíž... Hodně mě bavil Edward G.Robinson ve své poslední filmové roli - scéna, kdy si s Hestonem uspořádají hostinu je vynikající . Stejně tak úvodní fotografická montáž mapující nárůst populace na zemi. Soylent green není zdaleka tak špatný, jak se obecně tvrdí. Je to dítě sedmdesátých let, se všemi neduhy tohoto období. A přitom je mnohem sofistikovanější a zajímavější než dodnes celkem populární Logan´s run. (06.09.2010)

Harry Harrison by myslím mohl být spokojen - atmosféru skomírajícího lidstva, které přelidnilo a zcela vysálo matičku Zemi, se Richardu Flesicherovi povedlo vystihnout skvěle. Je to až kruté, sledovat jak se na klinice eutanázie budoucí nebožtíci loučí se světem záběry na přírodu, kterou si někteří z nich ještě pamatují z dětství, ale která je nenávratně pryč. Jinak příběhově - jasně tušíte, jak to celé je, tudíž není moc o co stát, takže za detektivku bych Soylent Green rozhodně neoznačil. Hlavní deviza tkví v přesvědčivém vykreslení ubíjející reality hroutícího se světa, kterou nejlépe předávají Edward G. Robinson (mimochodem toto je jeho poslední film) a strážci vědění z Archivu. Přece jenom Heston je tu za drsňáka, byť i z něj je postupem děje cítit vědomí, že si možná ukousl trochu moc velké sousto. Nebula i Saturn pro Soylent Green byly rozhodně zasloužené, ale nejde si nepřiznat, že dnes už by takovýto film těžko obstál. Na druhou stranu, ta zhruba hodina a půl uběhla jako nic, takže ode mě tomuhle nepříjemnému obrazu naší možné budoucnosti půjde 70%. (18.06.2020)

Ve své době jistě ambicozní film, který však zpracováním notně zastaral. Nejvíce se mi líbily úvodní titulky s obrazovou koláží světa plného lidí, odpadu, průmyslu a válek. Neúnosné množství lidí na ulicích, v domech, na schodištích či v kostele bylo ubíjející. V řadě scén si člověk vzpomene na podobné filmy - 1984, Loganův útěk (Dům smrti byl vskutku mrazivý) či 451 stupňů Fahrenheita. Klíčový je nedostatek potravin, avšak chybí spousta dalších věcí, třeba předměty denní potřeby, hygienické a další. Jistá vyvolená skupina pracháčů má samozřejmě vše. Tajemství firmy vyrábějící syntetickou potravu se dá odhalit poměrně brzy, a tak šokující závěr se nekoná, je konec konců spíše logický. Film je zcela prost otevřeného sexu (byť je tak samozřejmý, jako procházka kolem řeky) i krvavého násilí. Ubití vysoce postaveného představitele firmy je mimo obraz....což by vcelku nevadilo, pokud by snímek nabídl jiné kvality. Zajímavý námět je z dnešního pohledu zpracován tuctově. Zatímco hudba je velmi dobrá, průměrná kamera neoslní. Soylent Green bych klasikou rozhodně nenazval a do nejlepších sci-fi filmů nezařadil. Na to je po všech stránkách příliš průměrný.... (19.02.2014)

SF, kterýmu nejde o triky ani akčnost, ale spíš o myšlenku a pointu a varování. Takto bych v kostce shrnul první dojem. Vyšetřování, které je hlavní nosnou linií příběhu je dost odfláknuté, ale prostředí postapokalyptického světa (a přelidnění je apokalypsa) je ukázáno hezky. Na postkatastrofických scifárnách miluju nejvíc to vykreslení světa, vztahů a chování v něm, co je a co není normální (protože to se od našich dnešních měřítek velmi liší). Jde mi o životnost a reálnost prostředí. Pointa je sice odhadnutelná už od poloviny, ale to vůbec nevadí. Herci jsou staří praktici, režisér taky není nováček a i když film rozhodně není akční ani co by se za nehet vešlo, je zábavný. Tedy takto. Bude vás bavit, pokud máte rádi i látku na přemýšlení v SF příbězích a nevadí vám, že tam nevystupují žádní emzáci, žádný superstroje, žádný lasery ani nic dalšího z podobných rekvizit. Pokud by lidská populace stoupla na těch ve snímku avizovaných 25-30 miliard (podle toho, že tam je v New Yorku 40 milionů lidí, dnes jich je v NY nějakých 8) vypadalo by to asi hodně podobně. Zásoby ropy se tenčí a ve chvíli, kdy ropa dojde, zhroutí se náš svět. Nebudou lítat letadla, vesmírný lodě, auta, nebude energie z generátorů. Naše planeta dokáže uživit prý maximálně 10 miliard lidí. Každej nad ten počet už bude muset být zabit, jinak se zhroutí celá "civilizace" a budou hladovět všichni. Takže plánované rodičovství a povolení mít děti se stane realitou dne, jídlo bude vzácnější než zlato a sladká voda se vyrovná diamantům. Pokud vědci nevymyslí nějakou náhražku přírodních zdrojů, jako třeba nějaké rychlerostoucí kvasinky připomínající sojové maso nebo i ten Soylent Green, mohl by klidně následovat svět Šíleného Maxe. (15.07.2006)