Spanilá jízda

Všechny ty jejich dresy vypadají jako by je právě nafasovali z prádelny.No,ještě že tam nebyl nikde záběr na husitu právě si bělícího zuby.Ale jinak určitě to lepší co bolševik vypotil na téma histórie.Po bolševikovi nikdo nevytlačil na tohle téma (jakobyretra mladých a dychtivých rejžů nepočítám) ani nudli. (26.08.2010)

Šedesátá léta se v českém filmu jen hemží kvalitními historickými kousky. Husitství tady zdaleka neslouží jen jako kulisa pro hlavní příběh o pomstě, co by měla nejlépe chutnat za studena. Hodně tu rezonuje, jak si každá strana osobuje právo dosahovat svého i za cenu ukrutností na mnoha nevinných. A taky, jak se ve velkém kole dějin chovají ta jednotlivá malá kolečka se svými osobními, mnohdy ne moc ušlechtilými, pohnutkami. Rozhodně jsem ocenil, že je tu doba vystižena mnohem životněji a realističtěji než třeba u Vávry, kde se vlastně jen rozhýbaly postavičky z učebnic. Přestože to filmařskou kvalitou nedosahuje na to, jak středověk pojal třeba Vláčil a herecky to zase nestačí třeba na Hrušínského opus v "Čest a sláva" (který se odehrává o cca 230 let později), je to pořád hodně dobrý film. Jak říká jeden z mých přátel, "Peter the Cube rules". (07.01.2019)

Spanilá jízda stojí na půl cesty mezi Vávrovou trilogií o husitském období a vrcholnými filmovými díly Františka Vláčila. Její ústřední myšlenkou je deziluze a marnost léty živené pomsty. Německý rytíř nedojde slávy při křížové výpravě proti českým odpadlíkům, český zeman se neožení s milovanou snoubenkou a není mu ani dopřán pocit zadostiučinění z pomsty nad uchvatitelem. Marnost nad marnost, jen ti mrtví kolem jsou až příliš skuteční. Na výpravě je vidět, že tehdy představoval Barrandov skutečně významné filmové centrum, mohl si dovolit nákladné produkce a výpravné bijáky. Celkový dojem: 75 %. (16.01.2016)

Kvalitních historických filmů ze středověku má česká kinematografie jako šafránu a Spanilá jízda určitě do této skupiny patří. Pomalým výpravným stylem mi to hodně připomělo o něco mladší Markétu Lazarovou. Kamera, kostýmy, režie i herci jsou perfektní. Kromě toho na rozdíl od husitské trilogie Otakara Vávry z 50. let je tento film poměrně reálným obrazem historických událostí. Jediné co bych vytknul je pro mě nepochopitelná "okleštěnost" příběhu. Zrovna ve chvíli, kdy se divák ztotožní s charaktery a děj začne nabírat tempo tak film skončí. Klidně by to mohlo být o půl hodiny delší. Také jsem byl trochu zklamán jedním důležitým faktem - historický velkofilm a neodehraje se v něm jediná pořádná bitva (že by na ní nezbyly finance?). Nebýt toho, klidně bych přidal i pátou hvězdičku. (13.03.2011)

Oldřich Daněk obsadil do film Františka Vláčila, kterým mu za pár let tak nějak ukázal, jak to má vypadat, když to režisér pojme skutečně precizně, a to hned dvakrát. Jediné, kde se mohl Daněk částečně inspirovat, byla Vláčilova výborná Ďáblova past . Určitě bude něco i na tom co napsal Radek99. Doba na pojetí Vláčilova středověku ještě nedozrála. Možná se to dá říci i o Daňkovi. V jistých chvílích mi připadalo, že si toho vzal moc. Od chaoticky vyhlížejících prostřihů do Ondřejovy mysli, až po např. Skopečkův útěk a následnou jízdu lesem. Myslím si, velmi zbytečné. Předešlá kamera z pohledu postavy výborná, nicméně nic se nemá přehánět. V záplavu všemožných kamerových experimentů se úplně zapomnělo na hudbu. Pár tónů, které zazní při jízdě, působí bohužel pohádkově. Všechny tyto mínusy, jsou ovšem zavaleny velkými plusy. Jestliže na jedné straně barikády stojí Höger na druhé Růžek, je to krásná podívaná. Zbytek dolaďuje, sice načesaný, ale jinak skvělý Kostka, M. Lohnická a její neposedná a humor do filmu přinášející Katruše a nakonec samozřejmě Jiří Vala. Snímek působí chvílemi skutečně velkolepě a samotný závěr je velmi silný, a rozhodně mi nedovolí jít níže s hodnocením. (01.08.2013)