Musíme si promluvit o Kevinovi

Tyhle antikoncepční snímky bývají výborný, proto jsem se dost těšil, jak se zase takhle v neděli navečer naseru. No, není to úplná špička typu The Children, Eden Lake nebo Baby blues, ale žádný velký výhrady uvést nemůžu. Tilda Swinton v roli matky vypadá už od podhledu, že denně spotřebuje hrstku tabletek na hlavu, představitelé Kevina jsou s přehledem uvěřitelní, ale zřejmě jsou i tak největší slabinou filmu. Mám pocit, že mně Kevin nezpůsoboval dostatečné pohoršení....ale i tak jsem si po skončení odfrkl jen "takový spratky řezat, solit, pepřit!!!". 80% (06.01.2013)

Takováhle deprese na vás dost možná dýchla naposledy u Requiemu za sen. Z filmu vyzařuje bezbrannost, lítost, ale zároveň neuvěřitelná síla. Po odkoukání si nejeden divák bude lámat hlavu, jak někdo dokáže vést takový boj jedince proti davu, ale neunavit se k smrti. Snímek ovšem zrežírovala žena a hlavní postavou je nešťastná matka, a tak je možné, že pánské publikum se nevcítí do vyčítavých pohledů Tildy Swinton jako jejich křehká (a po zhlédnutí ještě křehčí) polovička. (30.05.2012)

Koukla jsem na trailer a tak jsem se těšila, ale na to, co přišlo jsem nebyla moc připravená. Zezačátku nepříjemný chaos, pak se to začlo rozjasňovat a začlo mně to fascinovat. Za všechno, co Kevin dělal jsem ho nenáviděla, ale nakonec jsem byla ráda, když ho po tom všem jeho matka objala. Nikdy na tenhle film nezapomenu, bylo to silné psychodrama a Tilda excelovala jako opravdová máma. (07.04.2012)

Plné symbolov, ale určených hlavne pre cieľovú skupinu diváctva: počítačovú generáciu 20 - 30 ročných stredo- a vysokoškolákov, ktorí si myslia, že sú strašne in. Celkovo táto limodáda o zúfalej potrebe rodičovskej lásky, ktorá sa zväčša nedostavuje a tak ústi do extrémnej reakcie v duchu diela, ktorého predčítaním sa jej záblesk dostavil (ide o Robina Hooda) ma neveľmi oslovila práve svojou vypočítanosťou na dávkovanom efekte, po ktorom sa má dostaviť zrejme čosi ako defekačné uvoľnenie. Prekryté nezávisláckymi prestrihmi v čase a tak obľúbenými (viď cieľová skupina) symbolmi a hrami s farbami. Okrem toho, ak sa počas filmu dvakrát pozriem na hodinky, že kedy sa to skončí, popri deji ma najviac zaujmú dve diváčky, ktoré nahlas telefonujú mobilom a za najzaujímavejší moment filmu považujem tričko Led Zeppelin, ktorým je oháknutá hlavná hrdinka, tak čosi jednoducho nefunguje. 35,2%. (30.03.2012)

Přichází Kevin! Jsou charakterové rysy vrozené, nebo je utváří zkušenosti? Nakolik vše ovlivňuje ambivalentní vztah matky k mateřství? Snadné se ptát, těžko najít odpovědi. Když rozmetat „americký rodinný optimismus“, tak ať to stojí za to.. Rajčatový festival, kečup, marmeláda, cákance barvy, digitální číslice. Zrození. Násilí. Symbolikou protkaná psychologická nálož a s minimálním množstvím krve asi „nejčervenější“ film, co znám. Velmi silné v jednotlivostech (jen namátkou sbíječka vs. pláč, jizva jako symbol citového vydírání, zákaz sběru šípů), jako celek pevně postavené na kající se Tildě Swinton. „Why?“ - „I used to think I knew. Now I'm not so sure…“ (21.08.2017)