Musíme si promluvit o Kevinovi

We need to talk about Kevin ! Extrémně pozoruhodný,znepokojující a kvalitní film,který se nebojí šokovat a udeřit ve správnou chvíli! Je to druh art-house filmu, takže očekávejte spousta vytříbených metafor a symbolů,které filmu dodávají neuvěřitelné PsyCho grády! Herecký výkon a vzhled Tildy Swinton musí být oceněn minimálně EvilPhoEniXovým Oscarem, protože mrazivá atmosféra ve vztahu mezi ní a Kevinem, by se dala krájet nožem! Je to SUPER! 80% (02.04.2013)

Toto bol len slabučký, a navyše trápny, odvar masakru na Columbinskej stredne škole a s lukom a šípmy. To by vôbec nemuselo byť zlé, keby som nejakým spôsobom aspoň vytušil, prečo a ako sa stalo z Kevina monštrum. Takto mi to prišlo iba, že ho vyvrhla ako Satana, ktorý sa až prehnane choval ako blbec! (21.12.2011)

Kevinek je děťátko k pomilování a tak celý film tušíte, že ten spratek musel udělat něco hrozného a čekáte na rozuzlení, co to bylo. Jeho matka marně bojuje o vykřesání mateřské lásky ve své, Kevinovými eskapádami trápené, duši. Tilda Swinton neskutečně hraje uzlíček nervů, ve který Kevinek proměnil svoji mámu. Musím konstatovat, že se mi na celém filmu nepodařilo najít jednu jedinou chybu. (29.09.2012)

Film, který stojí přesně na rozhraní dvou žánrů. Režisér evidentně toužil natočit seriózní psychologické drama, ale pokud bych se na snímek díval tímhle způsobem, zaujal bych mnohem kritičtější postoj a hodnocení. Mnohem lépe funguje jako psychologický horor o psychopatovi, který krok za krokem rozkládá svou rodinu. Brán jako lehčí žánr, film spolehlivě poráží své dryáčnické žánrové souputníky a je zajímavý tím, jak radikálně převrací tradiční stereotypy o vztazích matky a dítěte na ruby. Snímek vypráví zneklidňujícím způsobem o krizi a zániku jedné rodiny. Tilda Swinton se pro roli Evy snad narodila, její vztah k vlastnímu dítěti se od počátku vyvíjí konfrontačně. Tam, kde jiní vidí andílka, ona sleduje nepřítele. Pod fasádou spokojené středostavovské rodiny roste napětí, houstne atmosféra a postoje se radikalizují. Scénárista šikovně dávkuje informace a vlastně až v závěru odhalí tragiku celého případu a hloubku bolesti hlavní postavy a její rozpolcenost. Pro Tildu Swinton byla role tajuplné mlčenlivé Evy patrně stejnou příležitostí, jakou byla role Carrie pro Sissy Spacek - s tím, že tenhle kousek svými kvalitami Carrie výrazně převyšuje. Musíme si promluvit o Kevinovi je temný snímek, nepříjemný a depresivní. Kdyby nebyl jen šikovně a efektně natočený, ale i uměřenější a ve finále méně jednoznačný, mohl by funguvat i jako silné psychologické drama. Celkový dojem: 90 %. (19.11.2015)

Děti zkouší a pokouší zvlášť, když vycítí rodičovskou slabost – pod to bych se klidně podepsal.. Jako je naivní si myslet (lidé vám pravdu nikdy neřeknou), že všichni novorozenci jsou krásní a roztomilí, stejné je to i s jejich povahou v pozdějším věku. Kde jsou hranice mateřské lásky, kam až je „milované“ dítko schopné zajít, odkud vzešly jeho zlomyslné kořeny, dají se jeho agresivní projevy nějak ukočírovat? Nejhorší rodičovskou noční můru si zažívá vynikající (skrz naskrz utrápená a svůj úděl tiše přijímající) Tilda Swinton, protože její synáček se už od útlého dětství projevuje zlovolně vůči svému okolí, zejména pak právě k matce. Otec to přičítá její chybějící empatii, narušovat představu šťastné americké rodinky nehodlá. Celou dobu víme, že se něco nemilého stalo, zatím nám ale tohle hutné drama nabízí to, co bylo předtím. Narativně to režisérka Lynne Ramsay vymyslela velmi slušně, postupné odhalování indicií je přesně tím, co trpělivý divák chce a žádá. Interpretaci pak nechávají tvůrci snímku právě na něm. Útržkovité střípky z minulosti si tak zaslouží jednoznačně oba palce nahoru. Tvůrci měli vedle dospělých rolí štěstí i na dětské herce našeho malého „pokladu“. Ze všech tří dětských představitelů běhá mráz po zádech, Ezra Miller má pak před sebou slušnou budoucnost. Pasivní pokání Tildy Swinton je dovedené k dokonalosti, celé drama je pak nadmíru intenzivní záležitostí!! Holt, viník se POTÉ hledá vždycky těžko.. Antikoncepce hadr!! (23.06.2012)