R

S týmto filmom si neviem dať rady. Má pozitívne ohlasy ale mne vôbec nesadol. Je dprimujúci až na kosť, z tej béčkovosti mi bolo neraz zle a režisérsky prístup neviem akej dvojice bol príšerný. Nie som kritik ale len bežný divák, ktorému dánsky film R neprišiel vôbec zaujímavý. Mal som nutkanie to utrpenie zastaviť a sledovanie ukončiť no vydržal som až do konca. Je mi ľúto, ale pre mňa je tento film synonymom sračkovitosti najvyššej kvality. 0% (23.10.2014)

Určitě jeden z (nej)lepších filmů, co jsem na tohle téma viděl. Není to žádná, americká slátanina typu Útěku z vězení, ale naprosto věrohodný popis míst, kam by se určitě nikdo z nás nechtěl dostat. Kde nevládne žádný civilizovaný řád, ale pouze právo silnějšího, kde není místo pro chlapy, co na to nemají koule a kde se zrada či „bonzáctví“ trestá často velmi krutým způsobem. Buď na to máš, vybojuješ si vlastní místo a pokud ne, děláš jen poskoka a holku pro všechno. V tom lepším případě. V tom horším se tvůj už tak posraný život může obrátit vzhůru nohama i tady, na místě, které je určeno opravdu jen pro ty nejsilnější ….. (11.10.2015)

Když jsme před 20 (?) lety vyjížděli na kolech z Horsens na třítýdenní výlet po Dánsku, určitě bychom startovali od místního vězení (Horsens Statsfængsel), kdybychom to ovšem věděli. Co se děje ve vězení nevím, proč tam mají peníze tak velkou cenu také ne. Myslel bych spíš, že vězňové jsou smečka, která se sice řídí vlastními zákony, ale nepožírá svoje členy. Ve vězení se zřejmě lidé "nestávají zvířaty" (ani z filosofického hlediska, viz Gilles Deleuze), ale získávají kvalitu pod-lidskou či nad-lidskou (něco jako SS). A tak jsem spíš sledoval běžný vězeňský život (člověk neví co se i jemu může stát) se sprchováním, televizí, kouřením, návštěvami, stadiónem na atletiku a na fotbal. Místo posilování bych dal jógu a místo spekulací knížku. To by snad šlo, to by se dalo přežít (.!?)... První vězeňské kroky obou R (Rune, Rašid) byly nešťastné: násilí ani přátelství tu nemají svou pevnou pozici. Ale ono je to složité: "R / beR či nebeR". (16.11.2019)

Realistické, nijak nezveličené, väzensky šedé, sterilné, nasiaknuté všadeprítomnou beznádejou a depresiou. Toto všetko sú parametre nepochybne vítané, chcené, zlepšujúce celkový dojem, avšak zároveň sú to veci, o ktorých som vopred ani sekundu nepochyboval, ich zvládnutie bolo takpovediac samozrejmosťou. Či už preto, že pre dánsku (a celkovo severskú) kinematografiu sú toto akési poznávacie črty, resp. základné charakteristické znaky ich tvorby, a teda je jasné, že ich majú v malíčku a nerobia im žiaden problém, a taktiež to vyplýva aj z mikro-náhľadu do filmografií dvojice Noer-Lindholm (prvý menovaný má na svedomí napríklad kvalitný Nordvest a toho roku mu má vyjsť očakávaný Papillon; druhý zas trebárs Krigen, dve časti tohtoročnej seriálovej bomby Mindhunter, či scenár k Jagten). Suma sumárum, na +/- 40 ročných pánov dosť slušné, a teda primerane k tomu som mal aj isté očakávania. Tie žiaľ naplnené tak úplne neboli, nakoľko okrem tamtých spomínaných "typicky severských" prvkov to nič ďalšie pamätihodné neobsahovalo (snáď len jednu svojskú, brutálnu väzenskú techniku trestu predstavenú v závere), a obsahovo mi to skrátka prišlo dosť riedke, slabé (aspoň oproti mnou prepáleným očakávaniam). V záplave množstva väzenských snímok sa tento počin skrátka poľahky stratí, ničím oproti ostatným z rady skutočne nevyčnieva (z menej známych odporúčam trebárs franczusku snímku Un Prophète či podľa mňa podhodnotený britský Starred Up). 65% (05.11.2017)

Michael Noer a Tobias Lindholm jsou borci už s příchodem jejich debutu s názvem R. U něj totiž dokázali, že mají nejen skvělé nápady, ale i to, že jsou prostě absolutní profesionálové a top ve svém oboru v rámci celé Skandinávie. R je hodně drsný a dost realistický příběh z vězení, které není úplně tak růžové, jak by si člověk představil, když by si přečetl jakýkoliv článek o Brejvikovi a jeho vězeňských patáliích v Norsku. Naopak. Trošku mi to na skandinávský vězeňský systém otevřelo oči a závěrečnou scénou utvrdilo, že Skandinávci jsou prostě borci na závěrečné filmové scény. (21.03.2019)