Černobílý svět

Černobílý svět plný barevného humoru, ale i nezkreslených citů, které vás dojmou. Většinou se ve filmech jedná o hrdiny mužského pohlaví, ale tady jsou všechny hlavní i vedlejší postavy něžného pohlaví, které so rozhodli promluvit otevřeně o vztazích mezi služkou a paní domáctnosti. Kus americké historie, které je poznamenáno v dalčích generacích amerických občanů. Jsem rád, že se jednou do roka takový snímek objeví v kinech. (29.01.2012)

Český název je diagnóza. Přesně tak, černobílý svět, až do té míry, že pokud by člověk chtěl rýpat, mohl by psát cosi o politické korektnosti přecházející do invertovaného rasismu: bělošky jsou hloupé, povrchní, neschopné citového i praktického života. Černé služebnictvo připomíná jakési super-ego, moudré, laskavé, hloubavé, rodičovské, zastávající všechny funkce, jež sociálně "nadřazeným" schází. Zajímavé je i to, kdo ve filmu není "rasistou" - vedle hlavní hrdinky jsou to postavy buď enormně blbé (Celie) nebo nemocné (stará Holbrooková), nebo absentující (muži, zřejmě... někteří). Je jasné, že to není tvůrčí záměr, že Tate Taylor sledoval bohulibé cíle, ale jak nás učí historie - černobílé světy občas mimoděk podvracejí sebe samotné, až přílišnou snahou po jednoznačnosti (viz můj oblíbený socrealismus). Černobílé světy si vyžadují i značně konzervativní formu, usedlé charaktery a velmi omezenou schopnost reflektovat problémy. Tenhle film nereflektuje podstatu rasismu, ale spíš zjednodušenou snahu současné "bílé" civilizace kultivovaně pojmenovat staré křivdy. Není pochyb o tom, že kdyby byl tento fenomén zjednodušitelný na úroveň, na jaké ho zobrazuje Taylorův film, byl by dávno vyřešený. Ale beru Černobílý svět takový, jaký je - v jádru příjemná, kultivovaně natočená pohádka o souboji dobra se zlem, opentlená něčím z brevíře mouder našich babiček a artritickým sentimentem. Díky epizodě s hovnem, snaze o trochu drsnější momenty a docela příjemnému tempu hodnotím o hvězdičku víc než usmrkanou sentimentální Havaj Děti moje. V jádru jde ale o zcela totožné typy filmů. Sestrojené k sebe-vykupitelskému dojetí a otupělému zapomnění. Kulturní symptom. (22.01.2012)

Nemám rád filmy, které na svůj naviják dávají pouze návnady, na které se loví plešatý pozlacený sošky. A nic míň prostě neberou. The Help, ač se to tak zdá, takový není! A ani moc na Oscarech neuspěje, ale to přece neznamená, že Černobilý svět není filmovou perlou a dokonalým snímkem. Ženské drama plné utlačování, uspokojilo šovinistu jako jsem já, tohle si prostě plný počet zaslouží! 95% (09.01.2012)

Je zajímavé, že se amíci vrhají do látky z padesátých let o pracujících černošských služkách v domech bohatých bělochů, přitom i dneska mají všichni služky, chůvy, zahradníky.. Skrze mladou ambiciózní dívku, která chce být novinářkou, se tak či onak seznamujeme se zaoceánskými poměry, kdy černoši v té „kruté“ době nesměli používat bělošské záchody. Neudržitelnost situace na americkém jihu rozhýbe pomocí sepsání vzpomínek několika služebných a už tady se objevuje první problém. Vůbec to totiž nemá obtížné. The Help je totiž víc limonádovou sondou do života jednoho městečka, než nějakou skutečnou výpovědí o zakořeněném rasismu. Je jasné, že tehdy to černí neměli ani trochu snadné, nicméně ani ty vážnější momenty (kupříkladu potrat nebo zatýkání jedné ze služek) nejsou ve skutečnosti nijak dramatické. Scénář je na mě až příliš šablonovitý, cesta předem jasně dlážděná. Srdíčko tu má tlouct pro ty utlačované, nicméně mazané služky, špína se pak hází pouze a jenom na zlé, neschopné paničky. Ale co je špatného na tom, když pošlu policii na služku, která mi čmajzne zlatý prsten..? Utajované psaní vzpomínek navíc není tak úplně silné/nosné téma. Prostě tu máme pohádku o boji dobra se zlem, nic víc, nic míň, The Help se navíc bez okolků hlásí o nejrůznější filmová ocenění. Vše tak tkví víc v kvalitně odvedeném řemeslu a v hereckém obsazení. Tomu vévodí Viola Davis, Bryce Dallas Howard, Jessica Chastain (mimochodem, výborná) nebo Octavia Spencer. Právě za ně je ta čtvrtá hvězda.. Po Moneyball tu máme druhého oscarového kandidáta, který by měl zůstat pouze a jenom u nominací!! Čokoládové dortíky nebrat!! (30.01.2012)

Film útočí na naše slzné kanálky a dotýká se ožehavého tématu rasové nerovnosti a právě kvůli tomu je tudíž lehce nadhodnocen. The Help je sice dojemná a přitom zábavná podívaná z Jihu, kde v šedesátých letech měly barevné služebné oddělenou toaletu a ještě se předpokládalo, že za to budou vděčné, každopádně bych řekla, že nám to bylo naservírováno i tak ještě celkem "zjednodušeně". Což je docela ošemetné, protože rasová nenávist je složité téma na potýkání a rozhodně ji nejde smést ze stolu vydáním jedné knihy. Trochu mi připadalo, jakoby se tvůrci báli rozjet to naplno a vykreslit to více realisticky. Škoda. Každopádně i tak se jedná o silný snímek se skvělými hereckými výkony ;Emma Stone má před sebou slibnou kariéru a Bryce Howardovou už si nejspíš nadobro zaškatulkuju jako prvnotřídní mrchu:-)Někde se tu mihl názor, že téma rasismus ve filmech už předem slibuje úspěch. Souhlasím, ale i tak trvám na tom, že Černobílý svět je třeba vidět a jedná se o kvalitní podívanou (jen jsem z toho nepadla na zadek jako ostatní). Slabší čtyři hvězdičky. Eat my shit! (23.02.2012)