Den před krizí

Costa Gavras nebo Oliver Stone zkritizovali kapitalismus efektně a nestřídmě, tak nějak ve velkém stylu dravých bezkrupulózních byznysmenů, do kterých se strefují. Margin Call je naproti tomu snímek komorní a věcný, má spíš televizní vizáž a odehrává se v prostředí několika místností bohaté makléřské společnosti. Její vedení se musí vyrovnat s nepříznivou zprávou jednoho analytika, který jako první odhalil, že několikaletý burzovní mejdan se chýlí ke svému konci. Manažeři musí rychle najít skulinu z bezvýchodné situace a je celkem jasné, že udělají cokoliv, aby ztráty sčítal někdo jiný. Lidská rovina, jak se vypořádat se ztrátou dosavadních jistot a strachem z odpovědnosti za selhání, je stejně zajímavá jako rovina společensko-kritická (šokující výše manažerských platů a dalších bonusů, cynická pragmatičnost těch, co jsou ochotni prodávat "cenné" papíry s nulovou hodnotou). Film se vrací k samotnému počátku hospodářské krize v roce 2008 a ukazuje poslední hodiny předtím, než nastal masový výprodej a panika na burze. Margin Call nepodává nové téma, ale pracuje s ním civilně, přesvědčivě a účinně. Celkový dojem: 90 %. (01.09.2015)

Další z důkazů, že ty (nej)lepší scénáře píše život sám. Tohle skutečně není O. Stone a jeho „megalomansko-živelné“ Wall street, tohle je debutující J. C. Chandor a jeho komorní, mimimalistické, (až na vyjímky) emocí zbavené, drama „jedné noci“- s pracovním názvem „o nás bez nás“, s příjemným nadhledem a (osvěžujícím) patřičným odstupem podané, dobře napsanými dialogy a přesným hereckým obsazením. Srozumitelné, s přesnou mírou dávkování informací-nikoliv polopatické ani přehnaně odborné (z pohledu obyčejného diváka-prac. občana) a přitom dostatečně poutavé a úderné, aby si to bez problému udrželo vaši pozornost. Snad největší předností snímku je skutečnost, že (nikoho) nesoudí, pouze nastiňuje fakta a ponechává na samotném divákovi, aby si udělal ú(roz)sudek sám. Ostatně, co (kdo) je horší? Místní businessmani mající (také) rodiny, milenky...platící a splácející (jako každý z nás) složenky, hypotéky....jen jsou prostě jejich nároky „trošku někde jinde“ (pravda, účet 80tisíc $ ročně za bordely a (strip)bary (resp. „pracov. večeře“) asi každý obyč. prac. nemá) nebo Ti, kteří jim to umožňují resp. tolik ulehčují aneb jejich urputná snaha žít si (za každou cenu) „svůj sen“, tj. (zcela objektivně) nad svoje poměry (možnosti)? Margin call rozhodně není bez chyb. Je zjednodušující, tj. stravitelnější pro širší publikum (otázkou zůstává, je to chyba nebo holá nutnost?), vzpomínaný balíček je pouhou (sou)částí daleko většího problému, špičkou ledovce, ale pravda, nikoliv nedůležitý. Takže (i vzhledem k notně omezenému rozpočtu) se vlastně jedná o (malý) zázrak. 80% zajímavý komentář (pro mě): verbal (29.03.2013)

Precizní kousek, který názorně ukazuje proč to nemůže fungovat.... protože lidi. Skvělí herci, téměř všichni si svou roli vychutnávají na úplné maximum. Ve tváři a v gestech bublají emoce a při tom je všechno velmi tiché. Jsou to jen peníze. Jsou vymyšlené. Jen kusy papíru s obrázkem. Nemusíme se kvůli tomu zabíjet, jen stačí si sehnat něco k jídlu. (19.01.2012)

Parádní opak Wall Street 2, který vznikl v podobné době a s Margin Call je tak srovnáván. Stone se celkovou koncepcí překvapivě drží více mainstreamu a je pro diváka uchopitelnější a rétoricky jednodušší. Margin Call se může jevit jako film o nudném kancelářském povídání s uťáplými kravaťáky, zavřenými v železobetonové rakvi, kde ani jeden není tolik cool jako když se rozparádí Michael Douglas. To je sice pravda, ale Margin Call jde jiným směrem. Je chladný, odosobněný, korporátní a vyobrazuje ve většině situací přesně to, co se děje každou chvíli v reálném světě reálným lidem. A tedy výpovědní hodnotou je někde jinde, leč filmařsky se úsporně drží při zemi. (11.11.2019)

Matika mi sice jde jako slepému kuželky, ale tyhle Wall Street dramata mě vždycky dokázala zaujmout. Margin Call je další výborný popis začátku finanční krize a tentokrát bez politické zaujatosti nebo odsuzování (až na ozývající se svědomí některých postav). Casting je jednoduše impozantní. Hudba je výborná. Film dokáže docela spolehlivě vysvětlit podstatu problému a scénář se neštítí vkládát postavám do úst výroky typu "Fuck normal people!". Jediný důvod, proč nedám Margin Call 5* hvězd je, že ve své druhé polovině přestává děj gradovat a nějak jen tak zvolna dopluje do cíle. (24.10.2011)