Den před krizí

Povedený snímek, s vynikajícím hereckým obsazením!! Přišlo mi, že pro někoho by to mohlo být sci-fi, ovšem taková situace v ekonomice v reálném světě na sebe nenechá dlouho čekat. Vážně skvěle propracované i tak "nudné" téma pro většinu lidí, kteří se v této oblasti v ničem nevyznají. Zachary Quinto to dotáhne ještě hodně daleko, začíná mě opravdu bavit. Jediné co mě nepříjemně překvapilo byla Demi Moore, už není to co bývala, ani krásou už tolik neoplývá. (10.02.2012)

Poslední finanční krize byla natolik rozsáhlá a medializovaná, až jsem se divil, že se tohoto tématu nikdo nechopil mnohem dříve. Nicméně Margin Call vypadalo na první pohled slibně a ačkoliv jméno režiséra mi neříkalo vůbec nic, herecké obsazení z mého pohledu zaručovalo slušnou porci zábavy. Ale ouha. I přes snahu hlavních hereckých protagonistů a slušně napsaný scénář nedokázal režisér filmu vtisknout ten pravý drajv, takže i scény, které nabízely alespoň špetku emocí a pošimrání divákových nervů byly nakonec naprosto bezkrevné a často i nudné. Na svůj debut si měl Chandor vybrat jinou látku. 50% (07.03.2012)

Další z důkazů, že ty (nej)lepší scénáře píše život sám. Tohle skutečně není O. Stone a jeho „megalomansko-živelné“ Wall street, tohle je debutující J. C. Chandor a jeho komorní, mimimalistické, (až na vyjímky) emocí zbavené, drama „jedné noci“- s pracovním názvem „o nás bez nás“, s příjemným nadhledem a (osvěžujícím) patřičným odstupem podané, dobře napsanými dialogy a přesným hereckým obsazením. Srozumitelné, s přesnou mírou dávkování informací-nikoliv polopatické ani přehnaně odborné (z pohledu obyčejného diváka-prac. občana) a přitom dostatečně poutavé a úderné, aby si to bez problému udrželo vaši pozornost. Snad největší předností snímku je skutečnost, že (nikoho) nesoudí, pouze nastiňuje fakta a ponechává na samotném divákovi, aby si udělal ú(roz)sudek sám. Ostatně, co (kdo) je horší? Místní businessmani mající (také) rodiny, milenky...platící a splácející (jako každý z nás) složenky, hypotéky....jen jsou prostě jejich nároky „trošku někde jinde“ (pravda, účet 80tisíc $ ročně za bordely a (strip)bary (resp. „pracov. večeře“) asi každý obyč. prac. nemá) nebo Ti, kteří jim to umožňují resp. tolik ulehčují aneb jejich urputná snaha žít si (za každou cenu) „svůj sen“, tj. (zcela objektivně) nad svoje poměry (možnosti)? Margin call rozhodně není bez chyb. Je zjednodušující, tj. stravitelnější pro širší publikum (otázkou zůstává, je to chyba nebo holá nutnost?), vzpomínaný balíček je pouhou (sou)částí daleko většího problému, špičkou ledovce, ale pravda, nikoliv nedůležitý. Takže (i vzhledem k notně omezenému rozpočtu) se vlastně jedná o (malý) zázrak. 80% zajímavý komentář (pro mě): verbal (29.03.2013)

Pr [T_A < 1, T_B < 1] = φ _2 (φ^{-1} (F_A (1)), φ^{-1} (F_B (1)), γ) Gaussian Copula = vzorec, který zničil Wall Street. Margin Call = pokus postavit na té změti písmen, závorek a čísel celý film. To první je utopistická idea, to druhé taky. Filmy, které se snaží realisticky vykreslovat byznys a ekonomické principy nemůžou stoprocentně fungovat ani s hvězdným obsazením, protože se vždy budou potácet na hranici dvou extrémů: buď vše přehnaně zjednodušovat a polovinu filmu vysvětlovat, o čem se postavy baví, nebo se smířit s tím, že divák nebude mít ponětí, o co v tom filmu vlastně jde. Ostatně zcela upřímně: Kdo z vás rozumí té rovnici, kterou jsem se sem (snad i správně) pokusila napsat? (16.01.2012)

Od té doby, co je Kevin Spacey uměleckým šéfem divadla Old Vic v Londýně, na filmové plátno tak nějak zanevřel. Když se ale nechá zlákat, je to většinou herecký koncert. Radost pohledět je tady ale tentokrát na většinu herců. Jen je evidentní, že tenhle svět čísel a ekonomických principů nebude úplně divácky atraktivně fungovat. (29.08.2015)