Another Year
Ďalší rok
Režie:
Mike LeighScénář:
Mike LeighKamera:
Dick PopeHudba:
Gary YershonHrají:
Jim Broadbent, Ruth Sheen, Lesley Manville, Oliver Maltman, Peter Wight, David Bradley, Karina Fernandez, Phil Davis, Imelda Staunton, Eileen Davies (více)Obsahy(2)
Kolem šťastného manželského páru obíhají nešťastné a osamělé životy jejich přátel a příbuzných. Jako jejich důvěrníci vidí do jádra všech jejich zamotaných životů, do jejich přátelství a osamělosti, do naděje a zoufalství, do vzniku nového i zániku starého. A to vše by bylo v pořádku, pokud by se jedna neprovdaná kamarádka nezamilovala do jejich syna. Režisér Mike Leigh, šestkrát nominovaný na Oscara, občas přezdívaný jako "antropolog s kamerou", přichází s další skvělou studií lidských osudů. A v čase, který se odehraje ve filmu, mu na to stačí jeden rok. (Aerofilms)
(více)Recenze (154)
ocenenia : MFF Cannes 2010 - Nominácia na 1. cenu ()
Jeden z nejdepresivnějších filmů poslední doby. Mike Leigh se opět snaží podat život takový, jaký je (nejspíš... možná... podle něj), a docela se mu to i daří... Taky vám přijde, že ústřední šťastný pár prostě jen využívá své méně šťastné "přátele" k tomu, aby se ujistili, že jsou opravdu šťastnější a úspěšnější a lepší, než všichni ostatní? Opravdu doufám, že život takový není... ()
Geniální výkon Statuntonové v prvních momentech mě tak dostal, že jsem chvilku přemýšlela, proč není hlavní hrdinkou ona. Pak se ale vše obrátilo a na stranu hrdinů se přidali ti, co měli být jakože v pohodě. V pohodě tu ovšem nebyl evidentně nikdo. Skoro bych snímek označila za projev neduhů v pokročilém věku, ti strašáci jsou tam na každém kroku a po téhle představě už přesně tuším, kam že se můj život ubírá. Možná bych teď mohla přehodnotit, kolik toho vypiju, vykouřím a kolikrát denně přemýšlím nad tím, že můj život běží pozpátku (tjadádádá, ♪ je to jak ve zpětným zrcátku a můj život ♪ ...). No inu, těžká rána mému dospívání, jen co je pravda. Pokud ale opustím pocit, který ve mně film budil, kromě synáčka, který mi přišel tak slizký, že se na něj nedalo koukat, vyčítám vedlejší linie, které nejsou dotažené, záběry, které působí jako zbytečná vatovka a v neposlední řadě, trocha chvály, obdivuju herecké výkony nijak zvlášť, pro mě osobně, známých tváří. ()
milý film, který se točí kolem jedné rodiny a událostí v průběhu jednoho roku. Příjemný je zejména kvůli pohodovému přístupu hlavní herecké dvojice. Přišel mi poučný, ale nemoralizující a spíš ukazuje jak může být život lehký, když nenátlakově působíme na své okolí. Především konverzačka, která nemá čas nudit. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()
dalsi nudny fim o tom, co vsetko sa premelie okolo jednej rodiny kdesi vo Velkej Britanii. Kto ma rad nudne chvile, prazdne dialogy, film je ako stvoreny prenho. Osobne sa takymto filmom vyhybam : 50 % ()
Brilantní minimalistické konverzační drama, ve kterém se zdánlivě nic významného neděje, ale všímavého a vnímavého diváka nemilosrdně postaví před mnohé reflexe a sebereflexe vlastního života, postojů k němu a vztahů mezi ním a ostatními lidmi. Diváka, který neumí číst mezi řádky a který by tedy nedokázal vypozorovat, co se mezi postavami skutečně děje, by tento film naopak musel po 10 minutách unudit k smrti. Pro postavy typu Mary nebo Kena se ve filmu nenabízí takřka žádné východisko, z čehož poněkud mrazí v zádech, neboť každý máme v sobě kousek z nich - každý jsme přinejmenším občas stěžovatali nad svým osudem, každý někdy lamentujeme nad tím, co jsme si v zárodku sami zařídili, přestože mnohdy ostatním nedáváme nic znát a ani sami sobě si tuto skutečnost nepřipouštíme. Připomnělo mi to podobný, avšak ještě přímočarejší film Den cvoka. ()
Co vlastně určuje, jestli člověk dokáže být převážně spokojený ba i šťastný nebo se bude trápit i v optimismu nehladovějícího blahobytu? Schopnost nebo neschopnost přijímat nejistoty a ztráty a být spokojený s tím, co je, anebo pocit sociální sounáležitosti či naopak osamělosti? Zřejmě žádný universální návod na příjemný život neexistuje. ___ "Nejpříjemnější oddechovka", jak hlásá jeden z komentářů, je stejně tak příjemná a oddechová jako život. Nevím, jestli to myslím vážně nebo ironicky. Ať si každý vybere sám podle momentálního stavu, charakterového založení a příznivosti osudu. Možná by se spíše dalo říci, že každodennost obyčejného života, uplývajícího rok za rokem, je v podstatě o ničem nebo o ničem moc zábavném, strhujícím a pohádkovém. Ještě že máme kde a v čem snít - knihy, filmy a své fantazie, sny a plány. Troufám tvrdit, že sny a fantazie - i ty nejmenší - to je jediné, co skutečně obzvláštňuje život. ___ Geniální film, který nechci vidět podruhé, protože to vidíme každý den kolem sebe. ()
Skupinová drobnokresba v prostředí uvadajícího života plného šedin a strachu ze samoty a opuštění. Zatímco Broadbent a Sheen představují dvojici, kterou bychom chtěli na prahu smrti být, ve svém okolí mají přátele a příbuzné, kteří se horkotěžko vypořádávají s tím, že už je nikdo nechce, že jsou oškliví, uvadající a duševně nevyrovnaní. Je mrazivé sledovat, když Leigh buduje scény, které jsou smutné, ale dokáží rozemsát. Počáteční sentiment bez sladkobolu a se syrovou agónií nahrazují silně dramatické situace a je potěšující, že se Leigh neuchyluje k nějaké provařené radě do života, že není velkohubý ve svém snažení a že cit pro herce proměňuje v malý filmový poklad. Připomnělo mi to Všude dobře, proč být doma. ()
Další rok je přesně tím typem filmu, který vážně nemám rád. Drama. V podstatě strašně prázdný žánr. Naštěstí to ale bylo tak dobře natočené, napsané a zahrané, že mi dvě hodiny stopáže utekly jako nic a celou dobu jsem si říkal, že snad štáb nacpal kamery do normálního domu a rok tam natáčel osudy běžných lidí. Hodně zajímavá záležitost. 80% ()
Projekt 100 2011 Neobyčejně lidský a klidný film. Moje první setkání s Mikem Leighem a pevně věřím, že ne poslední. ()
Navenek pokojné, neuspěchané, maličko bilanční obrázky ze života jedné šťastné rodiny - a jejího nešťastného okolí. Jsou vyvedené v tlumených, lehce depresivních barvách ... přičemž jejich starodávný rám představuje čtvero ročních období. Kromě jiného pojednávají o tom, že některé věci se vyřeší samy, i když jim necháte volný průběh (či dokonce právě proto, že jim necháte volný průběh) ... zatímco jiné nezměníte, ať uděláte cokoli. Bohužel prezentované idylické soužití a vnitřní harmonie postarší ústřední dvojice na mě nijak výrazně kladně nezapůsobily ... možná proto, že vesměs dobře míněné, dobromyslné, vtipné či chápavé postřehy občas nebyly až tak vtipné - viz první společné stolování se synovou přítelkyní ... ani až tak chápavé - viz pohřební hostina. Takže postupem času jsem začala pociťovat určitou odtažitost - a spolu s ní se dostavila poměrně neodbytná vnitřní potřeba nějak se vůči oběma hlavním hrdinům vymezit ... což nejspíš nebude přesně to, čeho chtěl autor docílit. Pokud bych z ročního hostování v jejich domě měla vyvodit nějaké ponaučení - nebo doporučení, pak jen jediné ... zato zcela jednoznačné: Není záhodno pouštět si k tělu osamělé kamarádky, které předstírají, že jsou se svým životem spokojené - a velkoryse jim přenechat roli rodinných přítelkyň ... obzvláště máte-li nezadaného dospělého syna. ()
Tvrdý a nekompromisní příběh o lidech středního věku. Když je člověku přes čtyřicet, buď někoho má, a je relativně v pohodě, anebo nemá, a je v hajzlu. Málokdo v tomto věku řeší, jestli se k němu partner hodí, nebo ne. To se řeší v dekádě před čtyřicítkou. Nastupuje stereotyp, zvyk, děti odrůstají, samota, chlast a i jiné duhy a neduhy stáří. Není to vůbec jednoduché, kamarádi i partneři odcházejí (umírají nebo se stěhují) a jiní už se neobjevují. O tom především je tenhle film. Citlivou rukou vedená režie, pomalu a nenásilně. Samota, největší bubák středního věku. Přesto to není jen deprese, občas se jiskřička naděje objeví, ale znáte Angličany, tam je to vždycky hlavně depka...75% ()
Na prvý pohľad film o ničom, ukecaný, bez niečoho zaujímavého a bez deja. Po bližšom skúmaní však dostávame zaujímavú, niekedy spletitú mozaiku ľudských životov či kamarádskych a rodinných vzťahov. Bravúrne sú hlavne herecky zvládnuté postavy, ktoré sú velmi uveriteľné. Takisto na vysokú úroveň by som dal dialógy, ktoré diváka vtiahnu rýchlo do deja. Celé je to zmiešané jemným britským humorom, ktorý sa musí páčiť...až by sa tam hodila aj kategória komédia. Príjemné prekvapenie. Hodnotenie: 80% ()
Cenný pokus o příspěvek do generační kinematografie vyššího věku, trochu à la Zlaté jezero, ale „artověji“. Tedy, mezi námi, postavy jsou klišé na klišé – vzorově bezkonfliktní páreček uprostřed, kolem něj ukázková neurotička (Lesley Manvillová v prvotřídní herecké etudce krade celou show pro sebe), hodný a zlý syn – hotoví Jasoň a Drsoň, dokonalá nastávající snacha, naprosto zdrcený truchlící vdovec, jako čisté spektrální barvy, nikde ani náznak nějakého složitějšího charakteru – a příběh jde v podstatě odnikud nikam, ale ani jedno kupodivu zas tak nevadí. Tím, co je tu pěkně rozpitváno, co dělá z koukání požitek, místy kouzlí úsměv na tváři a místy provokuje k myšlení, jsou různé druhy mezilidské komunikace, pojednané jako nesnadné překonávání bariér, bez kterého by ovšem ta naše bezútěšná existence nedávala už vůbec žádný smysl. A líbila se mi citlivě udělaná muzika v zajímavém obsazení housle, cello, hoboj, harfa a kytara. Celkově lepší *** a pocit dobře stráveného času. ()
Život .... nic víc, nic míň. ()
Toto nie je film, toto je život sám. Môžem hodnotiť inak ako plným počtom? Potreba ľudského tepla je s narastajúcim vekom čoraz väčšia a väčšia. Ľudia sa pri predstave starnutia spôsobom, akým starne Mary idú zblázniť. Neviem síce či všetci, ja však rozhodne áno. ()
Trochu nevyvážené, druhá polovina je o poznání slabší (přesto zábavná). Než jako milý a příjemný, bych film nazval temným až depresivním. Ano, ústřední pár si zachovává svůj optimismus, svou integritu a jsou tak ostrůvkem útěchy a naděje v moři deprese a šedi... Avšak jejich přátelé umírají, živoří, jsou psychicky narušení a zoufale osamělí. Sakra, jaký já mám strach ze stáří! ()
velmi pekny pribeh o starsom manzelskom pare zijucom v laske a harmonii .Avsak v tomto filme okrem tohto paru su skoro vsetky postavy depresivne a smutne. Velmi precizne je vykreslene nestastie a zufalost ako presny opak Gerry a Toma ktori prekypuju stastim a veselostou, Stylom mi to pripomenulo tiez velmi vynimocny film: Away We Go... ()
Koncentrovaná deprese středního věku v Británii, ale stejně tak aplikovatelná kdekoli jinde. Nepoměrně dlouhá, s absencí jakékoli dynamiky, záchytných či sympatických charakterů (kterých by se divák chytil, aby se lépe vtáhl do děje). Existenciální drama, rok oživlých chodících katastrof. Sociálně strašidelné, ale pro mě málo poutavé a extra zdlouhavé. Musím ocenit některé herecké kvality (zejména Lesley Manville jako hlavní neurotická troska). Bohužel Další rok mě jako celek nenadchnul tak, abych ho dobře ohodnotil, a také se svou přes-dvouhodinkou, to má u mě stěží za dvě hvězdičky... ()
jeden rok života obyčajnej anglickej rodinky...veľmi úprimne, veľmi prirodzené, veľmi sympatické postavy a celkovo aj emotívne ()
Související novinky
Oscar 2011 - výsledky
Stejně jako každý rok, i letos nám akademici připravili nějaké to překvapení. Letos je ve znamení obrovského neúspěchu Opravdové kuráže, která neproměnila ani jednu z deseti nominací a podobně… (více)
Nominacím na Oscary vládne koktavý král
83. udělování Cen Americké filmové akademie proběhne v neděli 27. února. Do té doby můžete tipovat, kdo bude vítězem. A nebude to lehké, letos se v pomyslném pelotonu setkali velmi silní běžci.… (více)