Režie:
Simon CurtisScénář:
Adrian HodgesKamera:
Ben SmithardHudba:
Conrad PopeHrají:
Michelle Williams, Eddie Redmayne, Kenneth Branagh, Judi Dench, Emma Watson, Dominic Cooper, Julia Ormond, Dougray Scott, Derek Jacobi, Zoë Wanamaker (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Příběh je filmovým přepisem deníků Colina Clarka, pracujícího jako třetí asistent režie na tvorbě filmu Princ a tanečnice, v hlavní roli s Marilyn Monroe. Colin Clark si svou na první pohled nevděčnou pozici v realizačním filmovém týmu vydobyl svou pílí a odhodláním. Postupně si získává sympatie i hlavní hvězdy a zároveň režiséra připravovaného snímku Sira Laurence Oliviera. Ten je zprvu velmi zklamaný zdánlivou neprofesionalitou herečky Marilyn Monroe, která si je i přes svou neskutečnou popularitou v práci nejistá a nespolehlivá. Tvůrčí proces je kvůli jejím pozdním příchodům a neschopnosti naučit se text již v počátku zpožděný. V tento moment zasahuje právě mladý Colin, který si velmi rychle získává její důvěru. Odkrývá její křehký charakter a také její psychické problémy pramenící z velké mediální popularity a nedostatku lásky v životě. Marilyn i přes svůj sňatek s Arthurem Millerem navazuje s Colinem důvěrný až intimní vztah. Záhy je Colin jediným člověkem, který dokáže Marilyn opravdu zvednout náladu a přimět ji tak i mimo jiné docházet včas na natáčení a docílit tak zdárného konce natáčení... (TV Prima)
(více)Videa (41)
Recenze (366)
║Rozpočet £6,4milióna║Tržby USA $14,600,347║Tržby Celosvetovo $35,057,696▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $1,703,047║ Tržby za predaj DVD v USA $6,411,506║ Malá komorná dráma kde robí krásny rozmach postava Marilyn Monroe v podaní veľmi dobrej Michelle Williams(rád by som tam videl Scarlett Johansson ako by to zvládla, škoda), je taká aká ma byť, čarovná, žiarivá, oslňujúca. Slušné obsadenie. /75%/ ()
Chybělo celkem málo a tenhle film byl dobrým dramatem o ničivé aureole hvězd i cirkusu, který z lidí dělá herce i v nejobyčejnějších situacích. Monology Kennetha Branagha to v sobě místy mají, ten náboj ušlechtilé tragiky jeviště, kterou kdysi tak krásně vydechl velký William. I Michelle Williams je v roli paní s podfouknutou sukýnkou vynikající - je v ní kus sexy bytosti, která hypnotizuje svět kolem sebe i labilní a odporné trosky, s níž by si Iveta Bartošová určitě v lecčems rozuměla. Film na jednu stranu chce ukázat odvrácenou stranu showbyznysu, na druhou stranu se nostalgicky kochá a dojímá celým divadlem. Ty dvě tendence jdou proti sobě a tříští jedna druhou. The Artist zvládl tohle dvojí pnutí syndromu zlatého věku vyvážit hravou formou, do níž se vejde i ironický nadhled, zasloužilá klasicistní fasáda Curtisova filmu ale nic podobného nezvládne. Je těžká, plná zbytečného kýče a vizuálních frází. Tam, kde film začíná být dobrý (protože jde nad upocené melodrama o klukovi z davu, který se dotkl hvězdy), si vždy záhy připraví ústupovou sentimentální cestu. Je to tak velkolepá promenáda britských legend, nádherného přednesu a charakterů, které v sobě mají tolik patosu a teatrálních manýr, že nedohlédnete to jejich "druhé já", o němž občas zmateně mluví... Škoda. ()
Moc mi to nesedlo. Asi to dobře portrétuje/ vystihuje osobnost MM, moje čím dál oblíbenější Michelle Williams vystřihla blonďatou bohyni bezchybně (ne nadarmo se říká, že její největší smůla byla, že v témže roce natočila Maryl Streep Železnou Lady) a Eddie Redmayne je jako vždycky úžasnej, ale že bych si z toho filmu sednul na zadek, to asi ne. Zároveň ale nedokážu říct, co mi na tom vadilo, nebylo tam nic, co by mě vyloženě štvalo... Takže tři hvězdy za herecké výkony a nápad. "Televizákovi" Simonu Curtisovi se průlom na stříbrné plátno vydařil tak napůl. ()
Pôvodne som chcela v úlohe slávnej Marilyn Monroe vidieť Scarlett Johansson, ktorá sa jej vizuálne viac podobná a disponuje tým nezameniteľným koketným šarmom, no napriek tomu ju Michelle Williams stvárnila priam famózne - celkom presne si osvojila Marilynin pôvab, zvodnosť a vzrušujúce gestá. Okrem toho ma vždy zaujímali filmy zo zákulisia a natáčania a sledovať rovnako excelentného Branagha v úlohe cholerického Laurenca Oliviera bolo neskonale perfektným zážitkom. ()
Když se v období kolem Vánoc v kinech objeví film založený na skutečném životním osudu někoho slavného a když v tomto filmu hrají lidé jako Judi Dench a Derek Jacobi, divák očekává, že se bude jednat o snímek řvoucí v každé minutě: "Dejte mi Oscara za nejlepší film!" My Week With Marilyn se nicméně nesnaží ani předstírat, že by chtěl alespoň nominaci. Ano, Michelle Williams si ji pravděpodobně vyslouží, ale nedivila bych se, kdyby všichni ostatní vyšli tentokrát naprázdno. Ne snad proto, že by zbylé osazenstvo hrálo špatně; oni jen prostě nemají co hrát. Nová Králova řeč se zkrátka po stránce scénáristické nekoná, a i když je krásné sledovat film s podobnou koncentrací současné Shakespearovské smetánky hrající starší část Shakespearovské smetánky, nic to nemění na tom, že jejich postavy bohužel neprochází téměř žádným vývojem a jsou vykresleny až příliš plytce. Stejně tak je po režisérské stránce až trestuhodné, že nejlépe, nejambiciózněji a nejzapamatovatelněji vyznívají přetočené scény původního filmu, že pan Simon Curtis cítí potřebu umísťovat hrdiny zásadně do centra obrazu (co kdyby se divák začal ztrácet!), že si nedokáže odpustit nejen zbytečné, ale i naprosto rušivé dobové záběry (ale ony tak hezky navodí atmosféru!), že není konzistentní po vypravěčské stránce (necháme hrdinu mluvit prvních dvacet minut a pak zase až na konci) a že si nedokáže pohlídat ani některé základní detaily. Protože stejně jako z promo fotek snadno poznáte, že Ken Branagh na levé ruce většinou nosí svatební prstýnek (přitom by průměrný grafik dokázal fotku vyretušovat), tak si i ve filmu při některých záběrech zblízka všimnete, že spodní ret není tak docela jeho vlastní nebo že v jiné scéně (také close-up) mění barvu obočí podle toho, která kamera ho zrovna zabírá. Možná jsou to jen drobnosti, jenže i drobnosti nakonec určují dojem filmu. A to říkám jako člověk, který byl už jen kvůli námětu a obsazení připraven vychvalovat tento film do nebe a Kennethu Branaghovi posílat imaginárně pátou Oscarovou nominaci. Pokud ji však letos získá, pak to bude pouze jeho dokonalým napodobením Laurence Oliviera - jeho přízvuk ve scénách, kde hraje Laurence hrajícího prince, je úžasný - a rozhodně ne kvůli Oscarovému potenciálu postavy, kterou hraje. Tento film totiž nestojí na ději, ani režii, ani vývoji, ani vizuální stránce. Nýbrž prostě jen na popularitě postav, které zobrazuje, a na hercích, kteří je hrají. Nedůležitá poznámka: Když Ken recitoval v závěru filmu asi nejslavnější úryvek z Bouře od Williama Shakespeara, došlo mi, jak moc by mu za nějakých deset let slušela role Prospera. Dodatek 1. prosince 2011 Po druhém zhlédnutí přihazuji čtvrtou hvězdičku. Poté, co jsem totiž viděla původní předlohu, přečetla si více o vztazích mezi jednotlivými postavami a věděla, co mám očekávat, mě My Week With Marilyn bavilo mnohem více. Pořád bych si sice přála, aby se scénáristé zaměřili na něco zajímavějšího než obyčejný týden v životě nejobyčejného člověka, nicméně všechno mi tentokrát přišlo mnohem vyváženější, mnohem plynulejší, mnohem smysluplnější a mnohem lepší. A krom Michelle Williams už věřím Oscarovým nominacím pro Kennetha Branagha (hlasově je od Oliviera téměř k nerozeznání) a kostyméra. () (méně) (více)
Galerie (124)
Zajímavosti (20)
- Michelle Williams získala za roli v tomto snímku Zlatý globus v kategorii nejlepší herečka v komedii nebo muzikálu. (Terva)
- Emma Watson a Zoë Wanamaker či Kenneth Branagh spolupracovali už na filmovej sérii Harry Potter. S prvou menovanou v časti Kameň mudrcov (2001) a Branaghom na snímke Tajomná komnata (2002). (oleg121)
- Jedná se o první film Emmy Watson s ratingem R. (Cheeker)
Reklama