Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

V rodině dvanáctileté Jany Solničkové jsou všichni brýlatí a všichni potrhlí. Tatínek, maminka, babička Jana i její starší sestra Zuza. Jana má ještě tu smůlu, že každou chvíli leží s nějakým úrazem v nemocnici, kam ji všichni chodí navštěvovat. Po návratu domů si však Jana všimne, že mezi rodiči něco neklape, Tatínek má v pracovně nový gauč a z toho Jana usoudí, že rodině hrozí rozvrat. Nesmírně se bojí a proto se rozhodnou se Zuzou této hrozbě čelit. Dívky zjistí, že se maminka po praáci setkala s nějakým neznámým mužem. Všechno je však ve skutečnosti jinak, než jak to vypadá… Komedie režiséra Jana Valáška z roku 1968 vypráví příhody ze života jedné bláznivé a kompletně obrýlené rodinky, které vtipně komentuje její nejmladší člen, pubertální žabec Jana. „Nemyslím, že umění má lidmi otřásat, šokovat je. Rád bych lidi dojímal lidskými filmy, působil na ně citovostí, poetičností. Je to současný příběh čtyř dnů – milý, lyrický, všem blízký“ – tak charakterizoval svůj film Jan Valášek. Pod námětem a scénářem filmu je podepsán Jan Procházka a jeho jméno bylo důvodem, proč tato naprosto nevinná komedie ležela v archivu. V tomto milém filmu pro celou rodinu najdeme vedle Vladimíra Menšíka jména dalších vynikajících herců – Jiřiny Jiráskové, Jiřiny Šejbalové a Bohuše Záhorského. Malou Janu hrála Bohumila Houdková. (Česká televize)

(více)

Recenze (63)

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Tak v první řadě je třeba říct, že s Kachyňou nemá tento film (aspoň pokud jde o filmovou řeč, kterou tento snímek mluví) příliš mnoho společného. Snad jen to, že v něm, jako u spousty jiných Kachyňových filmů, mají poměrně velký prostor děti (v tomto případě dvě dospívající holky). Možná právě proto byl ale Kachyňa po úmrtí režiséra Jana Valáška vybrán, aby ten film dokončil. Každopádně musím říct, že jsem se u této trošku ztřeštěné komedie příjemně bavil. Zvláště v okamžicích, kdy dvanáctiletá Jana, která diváka celým filmem provází, pronese nějakou ze svých vtipných glos (viz např. hláška: "Kolem rodinného stolu to vypadalo jako u čerstvého hrobu"). Jinak pro mě osobně coby rodilého Vinohraďáka, který 20 let chodil kolem ZŠ Kladská, je film zajímavý i tím, že jde již o čtvrtý snímek (po filmech Šest medvědů s Cibulkou, Rebelové a seriálu Vyprávěj), kde se tato lokace objevuje ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

To nejlepší ze zlatých 60., z prapodivné dékady čs. filmového zázraku a vyřešeného socialismu. Překvapující kvality nabízí tento malý nenápadný film, který okouzlujícím způsobem baví, glosuje a nastavuje zrcadlo té časti naší společnosti, která před sebe nestaví zbytnělou pózu. A je krásné sledovat ten oblouk, ještě v roce 1932 se ve školních lavicích povaloval Maurice Chevalier, v roce 1968 to už byl Pierre Brice. Škoda, že později tato povaha česká zhysterčila se Schulhoffem a odešla s Chytilovou na sídliště. ()

Reklama

viperblade 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelně chytrý scénář a přirozené výkony obou mladých hereček (a skvělé výkony "starých" pardálů v podání Menšíka a Jiráskové) mě přesvědčily o nadprůměrném hodnocení pro tuto sympatickou a (neprávem) zapomenutou komedii. Chvíli jsem byl v pokušení dát i plný počet, ale v pár místech jsem se stihl (při stopáži 74 minut) nudit. Nicméně jedno musím zopakovat - tohle je příjemná komedie, která má neuvěřitelně chytrý scénář a opravdu je ze života (o něco podobného se snaží moderní české filmy, ale téměř vždy selžou. Že by už vymřeli dobří scénáristé?) 80 %. ()

OG_Swifty 

všechny recenze uživatele

Tož ta Zuza byla pěkně rostlá socialistická děvčica (a po babičce koketa), zatímco její mladší sestra a protagonistka filmu Jana už byla slabší. Jinak celej ten film je jedna velká dobová a muzejní reálie, ve které dnes už vážně není o co stát. Není divu, že nám na západě za těch několik dekád o tolik utekli, když už po prvních deseti letech to bylo strašný... ()

Havenohome 

všechny recenze uživatele

Nejedná sa vôbec o typickú kachyňovku. Kachyňa to ostatne len dorežíroval za Valáška a je cítiť, že sa ten scenár dosť líši od autorskej tvorby, ktorú produkoval Procházka s Kachyňom. Kachyňovky takmer vždy končia smutne, nedochádza k žiadnej tragédii, ale od happyendu to má ešte ďalej. Blázniva rodina má naopak slastný happyend nastolujúci ķýženú rovnováhu a pritakáva tak zdravo rodinným hodnotám, čo vôbec nebolo a nie je zvykom v našich kinematografiách. Film sa jasne vymedzuje voči novovlnnému formanovsko-passerovsko-papouškovskému satirickému poňatiu rodiny, ktoré sa neskôr v čase normalizácie dočkalo zdegenerovaných potomkov najznámejšie napríklad v podobe Troškovej slnečnej trilógie a ktoré v českej kinematografii pretrváva vlastne dodnes. Naopak typ filmu ako Naše bláznivá rodina je veľmi unikátny, jedná sa o dielo, ktoré je aj kritické voči inštitúcii rodiny, ale dokáže zároveň zachytiť aj pozitívne hodnoty a hovorí, že život v rodine aj keď je to často peklo, sa stále oplatí. Film tak nadobúda funkciu akú majú naše filmy len veľmi zriedka. Omnoho bližšie našim režisérom je vždy také prehnane satirické, samoúčelne nihilistické, v marazme chrochkajúce si sebabičovanie, kde nemá rodina ani základnú dôstojnosť. Preto pôsobi NBR veľmi osviežujuco. Zo začiatku sa javí film veľmi priemerne a obyčajne, nakoniec sa z neho ale vykuklí slušne inteligentný príbeh, so sympatickými postavami (ano, hovorím o českom filme), a dokonca s politickým podtextom, aký by nikto v rodinnej komédii nečakal. Je to posun oproti kachyňovkám aj čo sa týka výstaby syžetu. NBR má presne ohraničenú vystavbu a hlavná hrdinka má určený cieľ svojho konanie, ktorému sa podriaduje celé rozprávanie bez jedinej zbytočnej odbočky. ()

Galerie (24)

Zajímavosti (7)

  • Počas natáčania zomrel režisér Jan Valášek st. Dokončenia filmu sa ujal Karel Kachyňa a aj napriek nezáujmu divákov oň bol na dve desaťročia zavretý do filmového trezoru, a to všetko pre meno scenáristu Jana Procházku. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama