Psisko baskervillské (S02E02)

Nejslabší díl nejen této série, ale i celého seriálu, což je škoda. Zpracováno je to sice opět výborně (jak taky jinak), ale mě ta zápletka s tou tajnou základnou prostě moc nezaujala. Začátek a finále jsou sice vynikající, ale jinak je to asi i nejslabší Pes baskervillský vůbec. Nesmí vás ale ani napadnout, že je ta epizoda špatná, to ne, pořád je to vysoký nadprůměr s několika opravdu, ale opravdu velice dobrými nápady. 85%. (27.12.2015)

PSISKO zdánlivě zachovává koncepci všech předchozích příběhů, ale ve skutečnosti ji respektuje pouze naoko a přitom trochu umanutě - víceméně takřka ilegálně pracuje na své vlastní, když zápletku cíleně odvádí stranou. Dokonce by se dalo říct, že jde o vůbec první experiment, který nemá ve svých rukou Sherlock, ale Mark Gatiss. Experiment, jehož prostřednictvím nenápadně testuje míru vašeho okouzlení vysoce výkonným sociopatem, jeho spouhráči i protihráči. Protože záleží zase jenom na vás, jestli nanejvýš extravagantní provedení baskervillského případu bezvýhradně přijmete a nebudete se šťourat v detailech. Na druhou stranu musím přiznat, že tentokrát ještě scénář nezachází do krajnosti, takže ani pro trochu vykolejeného detektiva a jeho image nepředstavuje větší nebezpečí. V každém případě ... moje hodnocení berte s rezervou, neboť poslední, pátá * je určená výhradně pro Sherlocka. P.S.: ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- S ohledem na kompletní přeorání knižní předlohy ... víte ... myslím, že to nebohé čtyřnohé stvoření nemuselo skončit tak, jak skončilo. Z čehož vyplývá, že ani v tomhle směru se Mark Gatiss moc nevytáhl - inovoval kdeco, ale psisko jako takové pro něho představovalo jen rekvizitu na jedno použití, s níž není třeba se zdržovat. (06.03.2017)

Celkově má Pes Baskervillský perfektní atmosféru, je napínavý a výborně zahraný, kdy příběh ukazuje další Sherlockovu stránku, kdy zjistí, že strach na něj působí jako na každého jiného člověka. Co už je mínus celého dílu je to, že tvůrci nepřišli s ničím velice inovativním a vyřešení zápletky je v jednom směru až moc předvídatelné a viditelné po pár minutách. Ale i přesto si s tím dokázali pohrát tak dobře, že tu předvídatelnost dokázali alespoň trochu poslat do pozadí, díky solidně vymyšlené části o historii monstra. Oproti první části druhé série se jedná o slabší díl, ale stále o kvalitní podívanou. Kdo ví, třeba mě Pes Baskervillský chytne víc na druhý pokus. 8\10. P.S. SPOILER Tak přísně k tomu přistupuju možná právě proto, že k Doylově originálu mám citovou vazbu a řešení s laboratorními pokusy mi přišlo až moc jednoduché a v dnešní době ne zrovna originální. Ale jak už jsem říkal, tvůrci se s tím i tak poprali dost dobře a z druhého dílu je další kvalitní podívaná a nepostradatelný kousek v Sherlockově repertoáru. (13.09.2016)

Nezastírám... rozhoduji se mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Když jsem díl viděla poprvé, tak to pro mě bylo zklamání. Přiznávám, že knihy A. C. Doyla jsem nikdy nečetla a neznám nic víc, než jen strašidelný příběh o psu baskervillském, který mě jako dítě fascinoval a jehož adaptaci jsem si nikdy v tv nenechala ujít. Poprvé mi vůbec nesedlo to moderní pojetí, to sterilní prostředí laborek jsem vnímala mnohem víc, než tajemná blata... nebo rokli, chcete-li. Teď po opětovném vidění můžu říct, že díky tomu, že jsem na to byla připravená, jsem si díl mohla mnohem více vychutnat. ;) Co je na tomhle díle fajn, je větší prostor daný Lestradovi - ke dvoum sympaťákům se přidává třetí. A mimochodem... ten pes je prostě udělanej blbě. Když už jde vidět, tak víc než strach vzbuzuje pobavení. A to je škoda. (01.11.2017)

The Hounds of Baskerville. Legenda, nebo něco ještě mnohem děsivějšího? Sherlock being mysterious with his cheekbones, and turning coat collar up, so he does look cool. Sherlock not knowing Lestrade's real name. Again:) Sherlock and "emotions." Gigantic Hound. Bluebell. I don't have friends, I've just got one. I need to go to my mind palace. (21.01.2017)