Sherlock

Začnu chválou - mám radost z perfektního castingu Sherlcoka a Watsona, z všemožných formálních hrátek, které nám přibližují fungování Sherlockovi mysli, z tu a tam povedených vtípků a... příjemné hudby? Zásadní problém pak mám se scénáři určitých dílů, z jejichž nedotažené přehnanosti a - nestydím se to říci - blbosti, mi běhá mráz po zádech. Shodou okolností se jedná zejména o poslední díly všech tří sérií. Tohle umísťování Sherlockových dobrodružství do pupku mezinárodních spiknutí je podle mého krajně nešťastné - alespoň pro mě je Sherlock nejsilnější vždy tehdy, když se drží komorních, utěšeně komplikovaných případů, případně řeší samotného detektiva a jeho vztah s Watsonem. Za tímto narativním megalomanstvím se dá vystopovat autorský rukopis Stevena Moffata, který mi velice podobným způsobem znechutil svého Jekylla. Naštěstí se jako protiklady k těmhle excesům najdou i díly vyloženě lahůdkové (1, 4, 8), takže stále můžu hodnotit vysoko. 70% (15.01.2014)

Ársr Konan Dojl zajisté mocně přiráží odmasenou pánví směrem ku unisexuálnímu kanďouru Cumberbatche. Převod klasiky do moderního zmateného světa se zadařil natolik, že Kulyček až zaslzel radostí. Jen houšť a větší kapky, kujů móc. Celá se chvěji nedočkavostí, jak to jen ten homo nikotinista udělal s pádem z té střechy..... (02.08.2012)

S01E01: Silné čtyři hvězdičky. To jsem opravdu jediný, kdo si v jinak parádně promyšleném scénáři všímá těch ohromných děr? Cumberbatch je možná totálně nejchytřejším člověkem v Anglii, ale když mu někdo s větším důvtipem křičí do ucha, kde je zakopaný pes, detektiv jen kroutí hlavou. Střih, a jedeme dál, vrah mohl být dopaden po 40-ti minutách. Nemohu specifikovat, jinak bych se nevyhnul spoilerům, jen jsem měl prostě 2x pocit, že do scénáře připsalo pár vět uslintané batole. A pochybuji, že to bylo pomrkávání na fanoušky nebo sebeparodie... Jinak se ale jedná o skvělý, a hlavně VELMI originální seriál. SMSkování, košaté dialogy a hříčky s divákovou myslí jsou sexy, a Ritchieho Downey by po tomhle výstupu mohl klidně odstoupit od smlouvy na druhý díl nejnovější filmové adaptace. A ta hudba, panejo! Je to přesně jak již kdosi podotknul v komentáři níže: C.S.I. po anglicku. S01E02: Líbilo o něco málo více, než první část. I když je to více "kriminálkové" než o něco originálnější A Study In Pink, přišlo mi to zároveň zábavnější a promakanější. Akční závěr potěšil, moderní dvojka z Baker Street si zaslouženě získala mé sympatie... S01E03: Bravo. I když přihlédnu k tomu, že žalostnější cliffhanger jsem v životě neviděl, i tak jsou první tři díly výborného seriálu dohromady perfektní. (08.08.2010)

*První dvě řady mohly uspokojit každého, na jemné škále od průměrně chytrých a středně odvážných produktů doby, jež stačí nakrmit detektivkou a kros-žánrovým humorem, až po ty neijnteligentnější, tzv. sociopatické jednotlivce (ač se právě tak dá uvažovat o individuofóbii společnosti, která panikaří z vyspělých jedinců), kteří v seriálu spatřovali naději na zbrusu nové a nově přitažlivé (new sexy), tercimileniální pojetí základních životních hodnot jako je hra, partnerství, přátelství či nepřátelství (jak už se dnes běžně zaměňují podle Nolana - viz trilogii Temného rytíře), identita, síť vztahů čili společnost a svoboda či zajetí v ní, z toho postulovaná logika konání i nahlížení a z ní vyplývající cena určitého života vs. specifická informace atd. atd. *** První dva díly třetí série sice vtipně pohřbily laciná očekávání většinové masy diváků, jež to kvitovala vděčně a s oddaným potleskem, aniž by byla s to rozeznat, že jinak jsou neústrojné, vyprázdněné a laciné jako televizní přestávka s koťátky v košíku, že se tu bez náhrady pohřbívají i mnohem závažnější přísliby a vyhlídky a že se navíc jedná o velice nedůstojný ceremoniál. Závěrečný díl třetí řady pak přirozeně nemohl být dostačující náplastí na způsobenou bolest, takže se o to sebekriticky (tolik uznání tvůrcům patří) ani nepokoušel, ale navíc se v něm mezi řádky strategicky přiznává, že celá třetí série byla vlastně jen omezenou kratochvílí, interludiem, jež tvůrcům možná získává čas a oddaluje skutečné rozřešení všech zauzleností, jimiž se s námi seriál na konci druhé řady rozloučil, na příště. Tím si seriál zachovává jak přízeň mas, tak si i dopředu zajišťuje pozornost oněch několika (snad alespoň desítek mezi milióny) z dobrého důvodu zklamaných ostražitých diváků, kteří nyní nemohou jinak, než ještě dát tvůrcům šanci a zjistit, zda čtvrtá série do té středověké společenské etiky (-- neboť s letopočtem se posouvá i měřítko a rozlišování dobra a zla, jak se jím vládlo lidským životům ve druhém miléniu, už i dvacáté století s jeho jezovity, trpiteli i kacíři zahrnuje do éry středověku --) řízne alespoň tentokrát tak odvážně, jak seriál sliboval, a připraví nám skutečný new sexy spirited mind blower. *** Přes evidentní otravnost, nedůstojnost a přebytečnost třetí série nemůžu snížit hodnocení ani o cípek hvězdičky za to, co bylo tak jako tak v prvních dvou brilantně zaseto, navíc s mžikající částečkou naděje, že tvůrci jenom přirozeně oddrenážovali nahromaděný masmediální tlak a čtvrtá série v klidu naváže na podstatu a existenciální jízda bude pokračovat dál. (29.01.2014)

Sherlock (respektive jeho první epizoda) mě analyticky, esteticky i čistě divácky neuvěřitelně potěšil, až jsem měl při jeho sledování během zuřivého psaní poznámek a odklikávání záběrů chuť skákat nadšením. Vzpomněl jsem si na okamžik, kdy jsem poprvé před řadou let viděl CSI - rovněž upřímná oslavou myšlení a nerdů, vyvěrající z přesvědčení, že i kriminálku lze ozvláštnit nečekaně promyšlenými způsoby. // AKTUALIZACE: První dvě řady Sherlocka pořád shledávám jedním z nejinspirativnějších a nejprogresivnějších moderních seriálů, ovšem na rozdíl od Arthura Conana Doyla se tvůrcům nepodařilo překonat jak hrdinovu smrt na jedné straně, tak vědomí obrovského množství natěšených fanoušků na straně druhé. // AKTUALIZACE PO 4x2: Na Sherlockovi bylo super, jak to genialni mysleni ozvlastnovalo dost povedomy fikcni svet a relativne bezne kriminalni namety. Vice ci mene soukrome problemy (tj. zasazovani Sherlocka do zavedenych schemat spolecenskych situaci) staly jako dumyslny motiv v pozadi hry s ocekavanimi spojenymi na jedne strane s detektivkou jako takovou a na druhe strane s klasickymi doylovskymi pribehy. Proto byla tak sokujici posledni epizoda s Moriartym, protoze najednou slo o superhrdinsky pribeh o stretu dvou intelektualnich superhrdinu - a pak konec. ___ Od treti rady se to obratilo... a ted uz je to jen transparentní melodramaticky pribeh na pozadi fikcniho sveta, ktery je z hlediska realistickych motivaci neuchopitelny, okazale vystredni a jediny normalni je v nem Lestrade. Je to jiste zen pro fanousky fanfiction, ale vypravecsky, tematicky a tentokrat i stylisticky mi to pripadlo vlastne umorne neinspirativni. Minule jsem jeste doufal ve zmenu skrze ozvlastnovani tradic nikoli detektivky, nybrz britske spionazni fikce. Ale dneska uz me to proste jen stvalo, protoze na me kazda vterina kricela, jak strasne je ta vystavba dila chytra, aniz bych nachazel duvody, proc si to myslet. ___ Z osobniho hlediska, doby dechberoucich moffatovskych zapletek (jeho dily Doctora Who v prvnich peti radach, prvni dve rady Sherlocka, Tintinova dobrodruzstvi, Jekyll) jsou pryc... a zustal... jen virivy vyprodej excentrickych postupu. Ma sve fanousky a ta zavratnost je pro nektere divaky zrejme pohlcujici (byt mi trochu pripomina okouzleni Danem Brownem par let zpatky), ale z analytickeho hlediska jsou to vlastne hrozne pruhledne kouzelnicke triky. :( (02.08.2010)