Reklama

Reklama

Za vším hledej nakrknutou ženu. Odlehčený pohled na boj za ženskou rovnoprávnost s vynikající Sally Hawkinsovou v hlavní roli. Vyrobeno v Dagenhamu je svěží britská retro komedie zachycující skutečné události z roku 1968, kdy se v továrně společnosti Ford v britském Dagenhamu vzbouřilo 187 šiček proti pracovním podmínkám. Jejich požadavkem byly rovné platy pro všechny a konec diskriminace žen. Přes vážnost tématu se režiséru Nigelu Coleovi, známému komediemi Bílá vdova nebo Holky z kalendáře, podařilo zachytit tehdejší události zábavnou formou, aniž by sklouzával k lacinému humoru. Film se tak dá zařadit po bok britských sociálních komedií, jako je divácky velmi úspěšný titul Do naha! s Robertem Carlylem v hlavní roli.
Celý film doslova táhne svým živelným projevem Sally Hawkinsová v roli Rity O'Gradyové, která se postavila do čela tehdejších protestů. I v dalších rolích se objevují známí herci, mimo jiné Bob Hoskins, Miranda Richardsonová, Andrea Riseboroughová, Daniel Mays či Rupert Graves. (Česká televize)

(více)

Videa (8)

Trailer

Recenze (65)

kaposlav 

všechny recenze uživatele

Viackrát vo filme sa poukáže na zlý nacizmus a ako bojovali proti nemu (dala to ako vzor hlavná predstaviteľka) a paradoxne tento film je reklama na Ford, ktorý bol kľúčový sponzor nacizmu a vôbec sa tým netajil. Majiteľ papa Ford až neviem koľko po vojne sa vzdal toho ocenenia od Hitlera. Keď vo vojne umierali americký, britský, sovietský či francúzsky vojaci, tak papa Ford zásoboval nacistov všetkým čo sa len dalo v jeho fabrikách vyrobiť a to ešte aj na území USA :) . Zatiaľ čo bedač a robotníci hladovali a zomierali vo vojne, tak páni kapitalisti z divokého západu si plnili svoje nekonečné vrecká. O tom bola 2. svetová vojna a každému bolo u riti, či to stojí život žida, slovana, alebo frantíka a akým spôsobom. ()

Sofia 

všechny recenze uživatele

Jako filmového nadšence mě především zaujalo herecké obsazení - výkvět mladé anglické herecké ženské generace v jednom filmu (speciálně Sally Hawkins, Andrea Riseborough a Rosamund Pike) se jinde jen tak nevidí. Jako ženu mě zaujal jejich boj a to, že se nedaly odbýt a nakonec opravdu dosáhly svého. A v neposlední řadě mě jako Češku zaujaly (nebo spíše naštvaly) některé zdejší komentáře, jejichž autoři si myslí, že celý svět si z nás sedne na zadek jen proto, že u nás se v létě 1968 řešilo něco naprosto jiného než práva pracujících žen v Anglii. Poznámka na konec - v závěrečných titulcích byly ukázány dobové fotky a je zajímavé, že žádná z Fordových šiček nebyla tak sexy jako těch pár v tomhle povedeném filmu. ()

Reklama

Elyssea 

všechny recenze uživatele

Mám moc ráda Rosamund Pike. Ona je taky ten hlavní důvod, proč jsem se na Dagenham koukla. A nebyla jsem zklamaná. Sally Hawkins není typ silné ženy (zvlášť na to ani není hlasově vybavená), ale stejně jí tu železnou vůli věříte. Je zvláštní, co všechno jsou na první pohled křehké ženy schopny zvládnout. Problém platových rozdílů je i po čtyřiceti letech stále aktuální, ovšem myslím, že v dnešní době už se nenajde nikdo, kdo by takto bojoval. Ženy mají můj obdiv, že stály tak při sobě a vydobyly si své. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

- PRÁVO NENÍ VÝSADA ! - Souhlas s Malarkeyem, u nás v době kdy šičky od Forda protestovaly za rovnoprávnost platů zadupávaly pásy tanků ,,bratrských'' armád mylnou představu našich taťků o ,,socialismu s lidskou tváří''. Jenže ona ta Anglie byla vždycky napřed a tak zatímco se u nás válčilo o kolonii Sojuzu, v Dagenhamu řešili rovnoprávnost žen. Jak komedie mi film vůbec nepřišel, naopak mi přišel velice smutný. Krásně předvedl jak i desítky let po válce trpělo mnoho mladých můžů poválečným syndromem, kteří většinou bez pomoci zvenčí své noční můry končili ve spásném a klidném náručí smrti sebevraždou. Film je to celkem zajímavý, začátek sedmdesátek se podařil zachytit v Anglii celkem solušně. Cortiny se mi líbily, pamatuji si je jako malej kluk. Nesly si ještě pozůstatek doznívajících ploutví (myslím ročník 1966) s originálními kulatými zadními světly. Za mne je to za tři dveřní ručně šité výplně dveří. * * * ()

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Nemůžu nevzpomenout na drama "Norma Rae" (1979), třebaže mezi oběma snímky existují nepřehlédnutelné rozdíly. Už jen samotný přístup k tématu je jiný. "Norma Rae" je vážnější - postrádá onu vtipnou, lehkonohou satiru, která i v nejtěžších chvílích věrně doprovází šičky z Dagenhamu. Mimo to: "Norma Rae" bojuje za vznik odborů, zatímco v automobilce Ford v osmašedesátém roce minulého století odborová organizace dávno není v plenkách - stala se silou, se kterou se musí počítat. Ovšem na druhou stranu trpí neduhy, s nimiž se potýká každé hnutí i každá partaj, jejíž funkcionáři si začnou žít nad poměry. To se potom horko-těžko hledají čisté, neposkvrněné ideály, které kdysi stály u jejich zrodu. Takže nezbývá nic jiného nežli iniciativa zdola. Nečekejte žádné pikantnosti, neboť sexuální diskriminací se rozumí nerovnost platových podmínek - nic víc ... a nic míň. Leč dějová linie je sama o sobě dostatečně atraktivní, aby vás dokázala zaujmout. P.S.: 1) Pravda, my jsme toho roku měli trochu jiné starosti. U nás Sověti svou demonstrací síly chtěli dokázat, že mají všechny své satelity pod kontrolou ... že žádnému z nich nehodlají trpět jakékoli výstřelky - a svým zásahem ve všech přihlížejících jen vyrobili či posílili averzi vůči své zemi a vůči společenskému řádu, který reprezentovali. A zatím ve Velké Británii necelé dvě stovky šiček bez použití tanků a palných zbraní přinutily svět, aby začal přehodnocovat svůj přístup k ženské práci; 2) V současném digitálním věku je svět zahlcený informacemi a událostmi, které musí den co den vstřebávat ... a někdy se mi zdá, že už to dost dobře nezvládá - že začíná být mírně sklerotický. Možná by neškodilo mu občas připomenout akci těch napohled něžných a křehkých, leč ve své podstatě neústupných a tvrdohlavých emancipovaných stvoření. ()

Galerie (42)

Reklama

Reklama