Kůže, kterou nosím

Pedro Almodóvar, dávno vybouřený rebel, který vystoupal z madridského undergroundu na festivalové výsluní, si dovolil být trochu výstřednější než v posledních filmech, a protentokrát vzal doslovně myšlenku Barbary Creed (z knihy The monstrous-feminine) o ženách coby hororových monstrech. Jak se na postmoderního autora sluší, máloco je jednoznačné a zřejmé, ze všeho nejméně, kdo tenhle multižánrový souboj (s) pohlaví(m) nakonec vyhraje. Kůže, kterou nosím představuje vzorový příklad otevřeného textu. Některé otázky jsou ponechány bez odpovědi, jiné zodpovězené s takovou přímočarostí, že to vyvolává podezření. Od vážných témat voyerismu a sebeidentifikace se odbíhá k přízemním laskominám pro diváky znalé italských giallo filmů (k jejichž vizuální opulentnosti měla Almodóvarova tvorba vždy blízko). Vyprávění je mnohem utlumenější než chování postav a jako celek působí Kůže i díky „jemným“ přechodům mezi scénami radikálně odlišného obsahu a pozvolnému tempu vyprávění překvapivě vyrovnaně a sevřeně, bez prostoru pro skutečně znepokojující obsah. Bohužel i bez prostoru, který by nám umožnil dostat se postavám pod kůži, udělat si jasno v tom, nakolik zaslouženě kdo trpí. Zůstává na nás, koho budeme litovat, což může být součást hry bez jasných pravidel. Ale taky nemusí. 80% Zajímavé komentáře: J*A*S*M, FlyBoy, Vančura, Vencisak, tomtomtoma, frbulka (12.10.2012)

Zatiaľ štvrtý film od Pedra a ani jeden sa u mňa nedostal cez tri hviezdičky. Asi sme si príliš nesadli. A nesadol mi ani tento film s čudne premiešanými žánrami. Je možné nakrútiť thriller s prvkami sci-fi žánru o pomste (zmena pohlavia je celkom slušná pomsta). Je možné nakrútiť film o posadnutosti nahrádzania zničenej pokožky. Je možné nakrútiť film o zničujúcich účinkoch dvojnásobnej tragédie najbližších osôb. Je možné nakrútiť film s Antoniom Banderasom, pri ktorom sa nebudem uškŕňať nad jeho hereckým výkonom. A je možné nakrútiť aj film, v ktorom znie celkom dobrá hudba. Ale je tiež možné nakrútiť film, v ktorom sa toto všetko zmieša, spestrí sa to premiešaním časovej postupnosti a je z toho torta pejska a kočičky. A to sa podarilo Almodóvarovi v tomto filme. Nič viac. Žiadne message ku mne nedorazilo. (09.07.2013)

Úchylný, psychoušský a zvrácený, ale vydařený snímek, kterej vás po shlédnutí donutí ještě nějakou dobu přemýšlet nad tím, co jste to právě viděli. Banderas pro své cíle poruší doktorskou přísahu a pouští se do zvráceností za každou cenu, film je to pozoruhodný a jistě si zaslouží vaší pozornost, takže pokud se chcete něco přiučit z plastické chirurgie, jste tu správně. (02.05.2015)

Výborný atmosferický snímok s mnohými šokujúcimi momentmi a pointou, ktorá vážne stojí za to. Banderas v postave doktora, ktorému je akákoľvek bioetika cudzia vážne prekvapil. Sršala z neho temná elegancia a uhrančivá neciteľnosť, ktorá do celkovej koncepcie filmu krásne zapadla. Možno jeho najlepšia rola a ďalšia španielska perla. 85/100 (13.09.2014)

Pedro Almodóvar rozhodne nie je autor, ktorý by sa zameriaval na horory, hoci jeho príbehy z života obyčajných ľudí sú pomerne často silno desivé. Niekedy sa nám dejú veci, o ktorých by sme radšej ani nevedeli, nie to ešte aby sme ich potom prežívali. "Koža, ktorú nosím" rozhodne nie je klasickým Almodóvarovým snímkom, na druhú stranu do jeho filmografie zapadá. Je to skvelými hereckými výkonmi, ktoré sú miestami až trochu surreálne, čo je dané vyznením samotného príbehu. Toto je rozhodne niečo, čo vás nezanechá len tak v pokoji, ale budete o ňom premýšľať. Tento film si to rozhodne zaslúži, pretože sú tu scény, ktoré si odnesiete so sebou v hlave a len tak na ne ani zabudnúť nemôžete. (28.10.2019)