Horalka

Neorealista De Sica stvoril podľa slávnej Moraviovej predlohy nečakane "obyčajnú", ale silnú melodrámu, mozaiku ľudského utrpenia počas vojny. Práve ona neúplná previazanosť a "literárnosť" samotných epizodických udalostí (na knižný pôvod poukazuje mimo iného už dialóg v úvode, prostredníctvom ktorého do rozpoloženia protagonistov zasahuje postava z minulosti, ktorá sa v deji neobjavuje) môže byť braná negatívne, no pojítko v podobe Cesiry a Rosetty ich stmeľuje do jedného príbehu. Paradoxne však svojim výkonom najviac neoslní krásna Sophia Loren, ktorej herecký vklad do Cesiry pôsobí častokrát až prehnane oproti civilnosti filmu, ale prekvapivo všedný intelektuál Belmondo. Príklon k melodráme potom naznačuje aj hudba a tlak na emocionálnu vypätosť v najsilnejších okamihoch. 80% (22.11.2014)

zatial najlepsi De Sica co som videl (Horalka sa mi dokonca pacila viac ako i zlodeji kol). vynikajuce herecke vykony a strhujuci pribeh, kde som si myslel ze Vittorio obdobie druhej svetovej vojny v vykresli v podstate ako idilku na dedinskej/horskej samote, ale zaverecnych 15 minut je ako uder na solar... (22.02.2021)

90% - Tento film naštěstí nestojí pouze na strhujícím hereckém výkonu Sofie Lorenové, ale je to právě ona, kdo na sebe logicky strhne veškerou pozornost. Sicova tradičně skvělá režie je umocněna tradičně skvělou Trovajoliho hudbou, a herecké výkony jsou již jen třešničkou v tomto jinak velmi hořkém drinku, který namíchal pan Alberto Moravia. Konzumace takových nápojů vede k vděčnosti, že žijeme v době, ve které žijeme. Proto je doporučuje svaz amatérských psychologů a devět z deseti zubních lékařů… (15.07.2007)

Moravia, De sica, Zavattini.. Herecké výkony parádní - především Lorenová. Skvělá kamera, hudba nevtíravá - ono vůbec se tu na city moc nehraje. Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že je to nevyužitý potenciál. A opravdu nevím, kde je chyba - snad právě v Zavattiniho převedení knihy do scénáře. Knihu jsem sice nečetl, ale mám pocit, že je dějová linka asi zachována celá - což byla možná chyba. Příběh ve filmové podobě nedrží moc pohromadě. Nejedná se o žádné pořádné vystupňované drama - děj je spíš rozdroben na menší epizodky. Drama nastává až čtvrthodinku před koncem. A pokud se mělo jednat o evokaci válečné atmosféry, tak se to taky moc nevyvedlo - film v tomto směru totiž působí docela chladně, nevzrušivě. Pak tedy nevím, o co v tom filmu vlastně tak nějak šlo. Nevím.. Po Zlodějích kol a Umbertu D jsem asi čekal moc. Jinak Horalka ale jistě ztráta času není - už kvůli pětadvacetileté Sophii Loren :-) Jedny z mých nějtěsnějších pěti hvězdiček.. (29.04.2007)

Velmi pozoruhodné psychologické drama z konce druhé světové války v Itálii. Zajištěná vdova Cesira (temperamentní Sophia Loren) se rozhodne, za stupňujících se náletů, opustit i s dcerou Rosettou (Eleonora Brown) Řím a ukrýt se v rodné dědině v horách, kde už se těch lidí skrývá více. Je ukázáno krásné pokrytectví lidí, kteří mluví o činnech, ale sami nejsou schopni žádného činu, jen jsou schopni okukovat. Z určité letargie je vytrhává přítomnost idealisty Michela (krásně plachý Jean-Paul Belmondo), který je znechucen slabošstvím, chamtivostí a pokrytectvím lidí. Pak začnou prchat italští fašisté, po nich Němci a všichni už nemohou vydržet se nedat na cestu do svých domnovů. A v době naděje přichází totální destrukce. Nejdříve znásilnění matky s dcerou spojeneckými britskými vojáky. Za války, kdy je jedno, kdo je dobyvatel a kdo osvoboditel, protože stáletrvající strach probouzí v lidech neuvěřitelnou schopnost páchat ty nevětší krutosti. Po určitém vzpamatování přichází další rána v podobě smrti Michela, kterého zastřelili Němci. Strhující drama, kde je naděje zabita chaosem a destrukcí zvráceného snažení přežít a kdy podaná pomocná ruka je velkou vzácností v době kdy se projevuje slabošství lidí svou chamtivostí, lakotou a udavačstvím a svými zvrácenými choutkama po moci. (17.01.2010)