Reklama

Reklama

Horalka

  • Itálie La ciociara (více)
Trailer

Mladá vdova Cesira (Sophia Lorenová) se rozhodne opustit i s dvanáctiletou dcerou Rosettou (Eleonora Brownová) bombardovaný Řím a ukrýt se v rodné vesnici v horách. Tady se připojí k vesničanům i uprchlíkům – vesměs obyčejným lidem, které válka nezbavila humoru a chuti do života, ale ani chamtivosti a pokrytectví. Z obyvatel vesnice se vyděluje intelektuál a idealista Michele (netypická role Jean-Paula Belmonda), který se s oběma ženami sblíží. Cesira jej přitahuje jako muže, ale duchovně založené Rosettě je útěchou a inspirací, učitelem, který jí ukazuje dosud nepoznané hodnoty. Temperamentní, hubatá Cesira se řídí selským rozumem a útrapami války prochází se vztyčenou hlavou. Má jen jedinou Achillovu patu: svou dceru. A ironií osudu v době naděje a osvobození zasadí válka Cesiře poslední ránu právě do tohoto nejcitlivějšího místa…
De Sica natočil Horalku podle stejnojmenného románu Alberta Moravii. Na rozdíl od naturalistické předlohy však De Sica projevuje větší empatii vůči obyčejným lidem a jejich jednoduché touze: přežít. Sophia Lorenová se své role zhostila s vášní a vehemencí a byla za ni celkem dvaadvacetkrát oceněna – mimo jiné se stala první herečkou, která dostala Oscara za roli mluvenou jinak než anglicky. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (140)

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Neorealista De Sica stvoril podľa slávnej Moraviovej predlohy nečakane "obyčajnú", ale silnú melodrámu, mozaiku ľudského utrpenia počas vojny. Práve ona neúplná previazanosť a "literárnosť" samotných epizodických udalostí (na knižný pôvod poukazuje mimo iného už dialóg v úvode, prostredníctvom ktorého do rozpoloženia protagonistov zasahuje postava z minulosti, ktorá sa v deji neobjavuje) môže byť braná negatívne, no pojítko v podobe Cesiry a Rosetty ich stmeľuje do jedného príbehu. Paradoxne však svojim výkonom najviac neoslní krásna Sophia Loren, ktorej herecký vklad do Cesiry pôsobí častokrát až prehnane oproti civilnosti filmu, ale prekvapivo všedný intelektuál Belmondo. Príklon k melodráme potom naznačuje aj hudba a tlak na emocionálnu vypätosť v najsilnejších okamihoch. 80% ()

Derek 

všechny recenze uživatele

zatial najlepsi De Sica co som videl (Horalka sa mi dokonca pacila viac ako i zlodeji kol). vynikajuce herecke vykony a strhujuci pribeh, kde som si myslel ze Vittorio obdobie druhej svetovej vojny v vykresli v podstate ako idilku na dedinskej/horskej samote, ale zaverecnych 15 minut je ako uder na solar... ()

Reklama

Amarcord_1 

všechny recenze uživatele

90% - Tento film naštěstí nestojí pouze na strhujícím hereckém výkonu Sofie Lorenové, ale je to právě ona, kdo na sebe logicky strhne veškerou pozornost. Sicova tradičně skvělá režie je umocněna tradičně skvělou Trovajoliho hudbou, a herecké výkony jsou již jen třešničkou v tomto jinak velmi hořkém drinku, který namíchal pan Alberto Moravia. Konzumace takových nápojů vede k vděčnosti, že žijeme v době, ve které žijeme. Proto je doporučuje svaz amatérských psychologů a devět z deseti zubních lékařů… ()

Vitex 

všechny recenze uživatele

Moravia, De sica, Zavattini.. Herecké výkony parádní - především Lorenová. Skvělá kamera, hudba nevtíravá - ono vůbec se tu na city moc nehraje. Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že je to nevyužitý potenciál. A opravdu nevím, kde je chyba - snad právě v Zavattiniho převedení knihy do scénáře. Knihu jsem sice nečetl, ale mám pocit, že je dějová linka asi zachována celá - což byla možná chyba. Příběh ve filmové podobě nedrží moc pohromadě. Nejedná se o žádné pořádné vystupňované drama - děj je spíš rozdroben na menší epizodky. Drama nastává až čtvrthodinku před koncem. A pokud se mělo jednat o evokaci válečné atmosféry, tak se to taky moc nevyvedlo - film v tomto směru totiž působí docela chladně, nevzrušivě. Pak tedy nevím, o co v tom filmu vlastně tak nějak šlo. Nevím.. Po Zlodějích kol a Umbertu D jsem asi čekal moc. Jinak Horalka ale jistě ztráta času není - už kvůli pětadvacetileté Sophii Loren :-) Jedny z mých nějtěsnějších pěti hvězdiček.. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Velmi pozoruhodné psychologické drama z konce druhé světové války v Itálii. Zajištěná vdova Cesira (temperamentní Sophia Loren) se rozhodne, za stupňujících se náletů, opustit i s dcerou Rosettou (Eleonora Brown) Řím a ukrýt se v rodné dědině v horách, kde už se těch lidí skrývá více. Je ukázáno krásné pokrytectví lidí, kteří mluví o činnech, ale sami nejsou schopni žádného činu, jen jsou schopni okukovat. Z určité letargie je vytrhává přítomnost idealisty Michela (krásně plachý Jean-Paul Belmondo), který je znechucen slabošstvím, chamtivostí a pokrytectvím lidí. Pak začnou prchat italští fašisté, po nich Němci a všichni už nemohou vydržet se nedat na cestu do svých domnovů. A v době naděje přichází totální destrukce. Nejdříve znásilnění matky s dcerou spojeneckými britskými vojáky. Za války, kdy je jedno, kdo je dobyvatel a kdo osvoboditel, protože stáletrvající strach probouzí v lidech neuvěřitelnou schopnost páchat ty nevětší krutosti. Po určitém vzpamatování přichází další rána v podobě smrti Michela, kterého zastřelili Němci. Strhující drama, kde je naděje zabita chaosem a destrukcí zvráceného snažení přežít a kdy podaná pomocná ruka je velkou vzácností v době kdy se projevuje slabošství lidí svou chamtivostí, lakotou a udavačstvím a svými zvrácenými choutkama po moci. ()

Galerie (27)

Zajímavosti (11)

  • Říkalo se, že původně byla do role Cesiry obsazena Anna Magnaniová a když onemocněla, tak sama místo sebe doporučila Sophii Lorenovou. Režisérovi Vittoriovi De Sicovi pak sdělila, že jestli Lorenové (které v té době bylo 25 let) nebude vadit hrát matku dospívající dcery, pak by jí měla role sednout. (džanik)
  • Poprvé dostala italská herečka Oscara jako představitelka role v italském filmu. (Také Anna Magnani jej měla, ale jako protagonistka amerického filmu.) (wewerička)
  • Vittorio De Sica se během natáčení snažil postupně zbavit Sophii Loren dle jeho slov různých manýrů, které si přivezla ze Spojených států. Režisér tak například přesvědčoval herečku, aby si nelíčila oči moc silně. (Komiks)

Reklama

Reklama