Úlovek

Brilantní britská minisérie, která může směle konkurovat i těm nejslavnějším gangsterským ságám. Skvělé tempo od začátku až do konce, funkční upřednostnění rodinného zázemí titulní dvojice před jejich kriminální činností, vtahující (a místy hodně nekorektní) dějové zvraty a nepopsatelně skvostný Tom Hardy v roli jednoho z nejodpornějších bastardů v historii kinematografie (i ostatní herci zaslouží pochvalu, zejména Charlotte Riley, nicméně o nejlepším hereckém výkonu zde nelze pochybovat). Váhám mezi 4* a 5* (přece jen mi nesedělo pár maličkostí, které trochu srážely jinak vynikající celkový dojem), ale když THE TAKE porovnám (především z hlediska scénáře) s většinou filmů, které běží v kinech, tak prostě musím svých velice spokojených 90 % zaokrouhlit nahoru... (15.08.2012)

Tom Hardy. To bude nejčastěji skloňované jméno, pokud se budeme bavit o tomto seriálu. A samozřejmě právem, protože Hardy se chopil role chladnokrevného kriminálníka s až mrazivou vervou. Jeho přítomnost na scéně je uchvacující. Zdatně mu však sekundují hlavní tři představitelé z rámce u nás neznámých herců. Možná tahle minisérie chtěla více dílů, aby mě dostala opravdu na kolena. (09.11.2014)

Nerad používám tyto přívlastky u filmu, ale u téhle série musím. Špinavá, tvrdá, bezohledná, cynická. No jako Freddie. Nekompromisní úsečný seriál zachycuje 10 let ústřední čtveřice v prostředí drsného Londýna na přelomu 80. a 90. let. No zkrátka takové ryze italské téma mafie dle britského receptu. A ono to vážně funguje. Tvůrcům jako by bylo naprosto jedno, jak The Take na diváka zapůsobí; bez okolků si natočili krutej život dvou bratranců a zvysoka kašlou na to, že by to někoho mohlo i pohoršit. Paradoxem zůstává, že zde člověk nenarazí na nějaké brutální nebo naturalistický scény, při kterých by se mu mohlo udělat nevolno. Z čeho mu bude špatně, je buď celkový dojem ubohosti života nebo rychlého zakončení. Zvrat ve třetí epizodě je v různých modifikacích vídaný v mnoha seriálech, kde diváka sebere. Důvod? Dokáží si vybudovat úrodnou půdu z desítek předchozích epizod a když překvapení přijde, traktor co tu půdu orá diváka semele a nechá ho otřeseného v blátě za sebou. Ono byť se protagonisti snaží sebevíc, za tři epizody si k nim člověk zkrátka nestihne vypěstovat dostatečný vztah, aby ho jejich utrpení nějak sebralo. Jediné, co bych tedy mohl vytknout je stopáž, ale to je jediná "vada" na kráse. Krása, která je přímo ušitá pro ty, kdo si musí pokaždé měnit spodky po Ritchiem nebo Welshovi (z nejrůznějších důvodů). Nejde nevypíchnout Hardyho, kterej je zkrátka učiněnej magor. V přesně takovéto roli mi chyběl. Psychopatickej gauner, co se kurví po sídlištích, sem tam exne whisky nebo někomu upraví ciferník. Blázen v dobrým slova smyslu. Po čtyřech nabitých epizodách tak zůstává velmi silný dojem s mírným zklamáním z useknuté koncovky. No, ale aspoň se člověk snáze dokope dát opakovačku. Nejlepší soundtrack z filmu: Club foot. 90 % (03.06.2014)

Je příliš očividné, jak je tato minisérie vystavěna na herckém šílenství Toma Hardyho. Přitom ten nepředvádí nic nového, naopak zde hraje pouze Bronsna lite. Stále to však nesnižuje nic s výtečného zážitku, když se jeho Freddy (tohle není žádný eufemismus) rozhodně řádit. Jelikož The Take stojí na charakterech, nevěnuje se příliš svému mafiánskému pozadí, resp. nevěnuje se mu téměř vůbec a to je škoda. Zbývá jen tak trochu netradiční rodinné drama o vývoji vztahů mezi čtveřicí Freddy+bratranec a jejich ženušky. Zdaleka nejlépe napsaná a spolu s Freddym nejlépe zahraná je jeho partnerka Jackie. Jimmy v 90% případů skutečně nemá koule, a tak je velice nudný. V The Take cítím lehce kolísavou kvalitu, občas dokáže nabídnout opravdu silnou, nekompromisní scénu, popř. obstojný náhled na psychologii charakterů, ale jindy zůstává povrchní žvatlandou, která trpí na nepropracovanou gangsterskou rovinu. 6/10 (19.11.2013)

Tříhodinový emocionální nářez! Opravdu mě napadá srovnání s antickými dramaty a starozákonními texty spíš než s běžnou gangsterskou produkcí. Možná tou osudovostí, tím, jak je všechno dopředu dané. Možná tím, jak se pořád motáme v pekle rodinných vztahů. Možná tou maximální zhuštěností do klíčových momentů. Každopádně, pro mě absolutně uvěřitelné. I přes to, jak je to šílené. (05.03.2015)