Zastávka v Kansasu

Rád bych chtěl napsat, která složka ve filmu nekulhá, ale zde kulhá snad úplně všechno. V první řadě nevýrazná a neprofesionální režie Joshuy Logana (jak je to možné, vždyť i on natočil kvalitní díla) a potom děravost a naivnost scénáře. A díky němu nestačí sympatie Dona Murraye a krása Marylin Monroe, naopak odhaluje jejich herecké nedostatky. 35%. (10.07.2007)

Pozitivní nálada se musí umět dávkovat a ne ji lít po litrech. Je sice milé, že je Don Murray takový buran, že neustále huláká, holku neviděl ani z vlaku a plete si ji s teletem, obzvlášť, když je objektem jeho touhy božská Marylin. Jenže když se kolem jeho humpoláctví a krásčiny uječenosti a protřelosti staví jeden nevtipný gag za druhým, přestane to být milé v jakémkoli směru. Navíc finiš je příliš naivní i pro romantickou komedii ze zlatých padesátek. (09.07.2007)

Šovinismus, barbarství, zaostalost, vulgárnost, krutost ke zvířatům a ženám (zde v podstatě na stejné úrovni) – tak to dopadá, když dáte venkovským balíkům do rukou filmovou kameru. Hlavní hrdinkou není navzdory lživému textu distributora Marilyn, hlavním hrdinou je nevtipným způsobem tupé hovadí, nechovající k živým tvorům, natožpak k osobám, natožpak k osobám ženského pohlaví žádnou úctu. Jeho náhlá proměna je stejně nepravděpodobná jako nesmyslné dialogy, kterými nás postavy zpravují o svých osudech a které pronášejí směrem k jiným postavám, jež by to logicky již dávno měly vědět. Kladnou postavou v typickém slova smyslu není ani Monroeová, hloupá nána, jež mě svým chováním přiměla nahlížet na ni perspektivou všech těch šovinistických prasat. A pak je zde spousta iritujících detailů, které mi vadí vždycky, ale ve špatném filmu, tam mi vadí obzvlášť: zadní projekce nekorespondující s dění „vepředu“, rány, které vždy minou cíl, přesto cíl vždy nějakým způsobem zraní a sníh, který netaje, dokonce jako sníh ani nevypadá. Čeho je moc, toho je příliš. Netající sníh, kdo to kdy viděl…. :-/ 45% (09.07.2007)

Na divadelních prknech by šlo o mnohem povedenější zážitek. Film nás potěší hereckými výkony a rozladí svou atmosférou, ve které převládá umíněné a agresivní buranství. Což svým způsobem obtěžuje a nedává plně vyniknout základní zápletce, tedy přeměně nekultivovaného mládence v pozorného a láskyplného muže, připraveného pro manželské soužití. Film se valí stále vpřed, zběsile a neurvale. Jen výsledný zábavný aspekt zůstal trčet na půli cesty. Hlavní postavou romantické komedie je sebevědomý mladý rančer Beauregard 'Bo' Decker (zajímavý Don Murray) bez akceptovatelného sociálního chování. Ve své mladické dychtivosti nepokládá otázky a přání, ale rozkazy bez možnosti nějaké známky odporu. Jeho první kroky na poli milostných citů jsou neustále konfrontovány s jeho stále méně trpělivějším okolím. Hvězdou filmu je zpěvačka nočního podniku Chérie (zajímavá Marilyn Monroe) se svým jasným a přímým plánem do budoucnosti. Ovšem škodolibý osud s ní má zcela jiné představy o šťastném životě. Z dalších rolí: Beauregardův upřímný kamarád a jeho trpělivý učitel prvních krůčků společenského života Virgil Blessing (sympatický Arthur O'Connell), laskavá a temperamentní hostinská na zapadlé autobusové stanici Grace (šarmantní Betty Field), Chérieina přející kamarádka a kolegyně Vera (příjemná Eileen Heckart), bodrý řidič autobusu Carl (Robert Bray), či laskavá cestující servírka Elma Duckworth (půvabná Hope Lange). Skuhrání o krutosti ke zvířatům a vulgárnosti k ženám jsou zde nemístné, protože právě toto přezíravé chování je terčem sarkastického posměšku. A přináší i ten kousek rozdováděného humoru. (13.11.2016)

Bus Stop je fascinující zážitek. V tom nejnegativnějším slova smyslu. Sledování tohoto filmu se dá přirovnat snad jen k pocitům z reálné freak show nebo k fenoménu sledování dopravních nehod. Už jsem si zvykla, že MM měla úspěch, jen když tlačila na pilu, postupem let se stala z ikonické blondýnky parodií na tento typ dívky, ale to, co přidala do svého herectví po své zkušenosti z Actors Studia, to je něco strašného. Není úplně podstatné, že scénář vycházel ze stejnojmenné divadelní hry Williama Ingeho z roku 1955, ani to, že Inge tehdy jen rozvinul motivy z jednoaktovky People in the Wind, ale skutečnost, že Bus Stop byl první projekt MM Production, čili společnosti, která se podepsala též pod The Prince and the Showgirl. Zatímco surový herecký projev Dona Murraye bývá omlouvám faktem, že šlo o jeho debut, k MM mnoho omluv vyjádřit nelze. (16.03.2009)