Požáry

Film začíná velmi nudně, pak se začne příběh zamotávat, časové linie prolínat, ale přesto jsem s velmi snadno uhodl závěrečnou pointu už někdy kolem druhé poloviny filmu. Žádný jiný překvapivý zvrat se nestane a tak jsem vlastně jen čekal až to skončí. Herci mi byli nesympatický a jediné co jsem s nimi mohl prožít bylo těch pár obejmutí. Konec vyšuměl do prázdna podle mě hlavně z toho důvodu, že jsem si nevytvořil žádný vztah k hlavním postavám, to jest k dvojčatům. (22.06.2011)

Při sledování tohoto opravdu výborného snímku jsem byla dlouhou dobu přesvědčena, že moje hodnocení bude úplně to nejvyšší, ale pak přišlo závěrečné rozuzlení celého příběhu a to už bylo bohužel na můj vkus příliš přitažené za vlasy. Ale za takové věci jako byla emocionálně strhující scéna v autobusu, excelentní výkon Lubny Azabal v hlavní roli nebo Radiohead, jejichž muzika vytvářela ve filmu zvlášťní naléhavou atmosféru, jsou to i tak hodně silné čtyři hvězdy. A tento měsíc je to vedle Srdce na dlani už druhé skvělé kanadské drama co jsem viděla...myslím, že se trochu více porozhlédnu po jejich kinematografii. (05.04.2013)

Dvou sourozencům změní závěť jejích matky život. Dozvídají se, že jejich otec pravděpodobně stále žije a zároveň o existenci bratra o kterém neměli do dneška ponětí. Matka své dětí v testamentu prosí, aby tyto dvě osoby nalezli a předali jím dopis. Proto se dcera vydává po stopách své matky, aby nalezla svého ztraceného bratra. Takový je začátek tohoto kanadského dramatu ve kterém se střídají scény z pohledu matky zachycující její osud ve válkou postiženém Libanonu a z pohledu dcery, která až teď zjisti co byla její matka vlastně zač. Opět dobrý divácký zážitek, ale čekal jsem od toho něco více. Možná to je tím, že jsem odhadl (respektive stálo se mi to zmiňuje uživatel J*A*S*M ve svém komentáři) konečnou překvapivou pointu. A to vždycky na konečném efektu ubere. 75% (16.10.2011)

Požáry jsou mým třetím filmem od Denise Villeneuva a já konečně můžu říct, že jsem našel svého oblíbeného režiséra v žánru mysteriózních dramat. Zatímco v Prisoners mě Villeneuve uchvátil a v Enemy zdrogoval, Incendies přináší zase trochu jiné emoce. Takové matematické. Protože 1+1 nemůže být 1. Nebo snad ano? 9/10 (01.08.2014)

Presne takéto filmy sú pre mňa audiovizuálne zážitky. Nádherná zmyselná kamera. Silný príbeh ktorý pomaličky ale isto otvára svoje tajomné komnaty, nachádzajú sa tam emocionálne veľmi silné zábery ktoré nie sú nejaké samoúčelné. Krásny príbeh ktorý zachytáva závet jednej ženy zo stredného východu v ktorom sa dožaduje aby jej deti (dvojčatá) vypátrali ich ďalšieho súrodenca ma chytil za srdce. Dvojča Jeanne sa vydá ako prvá na blízky východ a iba s nepatrnými informáciami začne vehementne pátrať. Súmerne sa odkrýva jej pátranie aj zábery z putovania jej matky pri začiatkoch konfliktu medzi moslimami a kresťanmi v 70´s rokoch. Scenár je v skutku vybrúsený do každého detailu a záverečná pointa nečakaná a silná. Toto treba vidieť. (11.01.2017)