Laputa: Nebeský zámek

Miyazakiho Laputa mě sice neohromila tolik jako jeho dechberoucí "trilogie" (pracovní název) Cesta do fantazie, Zámek v oblacích a Princezna Mononoke, ale i tak jde o vysoce nadprůměrný animovaný film, který stojí vysoko, co se týká kvality. Pro Miyazakiho typický motiv vztahu dívky/ženy a chlapce/muže, z nichž jeden není až zase tak úplně obyčejný člověk, má i zde své místo. Přítomny jsou i úžasné a propracované výjevy, které jsou plné neomezené fantazie. Tentokrát je zde zobrazeno jisté vizionářství - dobývání dokonalého místa, které se zdá být na první pohled nedosažitelné. Film nepostrádá ani vtipnou linii, o kterou se postaraly zejména postavy pirátů v čele s Dorou. Zkrátka opět skvělý filmový zážitek, což není u Miyazakiho nic neobvyklého, nýbrž jde prakticky o samozřejmost. (02.04.2013)

No tak tentoraz hodnotím plným počtom z prozaického dôvodu - nemám vonkoncom čo vytknúť! Právom považovaná za jeden z Mijazakiho najväčších skvostov, Laputa v sebe miesi rovnako ohromujúcu esenciu Hajaovej fantázie ako ktorýkoľvek iný jeho film, ale s hravosťou a úsmevom na perách do žánrov primiešava mimo iného aj parádnu komédiu, pri ktorej som sa nestíhal za brucho popadať. Celkovo je to čo do kresby a drsnosti niekde medzi Naušikou a Princeznou Mononoke - a to je jasné plus. Svet je tentoraz zkonštruovaný na báze steampunku, teda sa dočkáme technickej spoločnosti založenej na hutníckom priemysle, s ktorým sa neodmysliteľne spája ten zbrojársky. Motív vojny sa však objavuje až v úplnom závere, po celý film sa skôr stretávame s pirátstvom, túžbou po moci, technologickým napredovaním a pod. Opäť ma prekvapil aj Hisaiši s mocným, nevtieravým soundtrackom, ktorý už pri písaní komentára spokojne počúvam a viem, že sa zaradí medzi moje TOP filmové hudobné zážitky. Chcel som pôvodne písať trochu inak a viac, ale nevidím k tomu dôvod, všetky slová sú aj tak málo. 100% (27.04.2014)

Spoustu Miyazakiho filmů jsem už dávno viděla, ale k tomuto jsem se z nějakého důvodu dostala až teď. Možná je to dobře, protože jak jsem to tak sledovala, uvědomila jsem si, že bych ho možná před lety tolik nedocenila. Environmentální tématika (a téma střetu člověka s přírodou) je mi rozhodně poslední dobou bližší než dříve. Jednotlivé charaktery byly hezky vykreslené, pobavila mě i rázná teroristická babča se zlatým srdcem a její mnohem "tupější" poskoci/synové. Snad bych jen filmu ubrala něco málo ze stopáže, takových 10-15 minut. Pár honičkových/bojových scén bylo na můj vkus zbytečně dlouhých. Jinak ale výjimečné dílo, ke kterému se ráda někdy vrátím. ~(4,3★)~ (14.12.2020)

Můj v pořadí čtvrtý Miyazaki představuje po bezchybné Naušice, Cestě do Fantazie a Totorovi (v pořadí, v jakém byly shlíženy) poprvé silné zklamání. Film, kterému by zjevně prospělo, kdyby vznikl o pár let později (a nemuselo by to být mnoho - technický rozdíl mezi Laputou a o dva roky starším Totorem je neuvěřitelný). Mimoto, Miyazaki selhává jako vizionář, který nedokázal vymyslet funkční svět bez logických nedotažeností a nedořečeností (spíš je to docela solidní mytologický kočkopes) a nepřináší snad jedinou scénu, která by mne dokázala opravdu zamáčkout do sedačky (zatímco v ostatních jeho filmech je jich vždy několik). Selhává také jako vypravěč, kdy se až příliš často opírá o provařená dějová klišé a náhody a snaží se o co nejkorektnější podívanou proloženou infantilními fórky na úkor uvěřitelné kauzality. Opravdu se nehodlám spokojit s tím, že nejzábavnější moment v mistrově filmu je rvačka jako vystřižená z Asterixe.. Prostě ne.. (25.01.2010)

Pro me nejakcnejsi miyazakiho film,venoval jsem mu blog: http://scobak.blog.sme.sk/c/193480/Laputa-Castle-in-the-Sky.html Nevim, jestli si kazdy vsiml, ale uvodni obrazky pod titulky popisuji pribeh - historii Castles in the Sky. Vic mam v blogu. (27.05.2009)