Dívka na mostě

Dívka na mostě je bezkonkurenčně dialogově naprosto precizně vybroušený film, který pohltí hnedle prvními slovy Vanessy Paradis, když v monologu vypráví o tom, co se všechno vlastně událo. Pak najednou bum, střih a přichází naprosto úžasná scéna na mostě, kde to, jak se bude život odvíjet je popisováno každým slovem a každou emocí. Na scénu nastupuje skvělý Daniel Auteuil a celý ten černobíle laděný příběh se odvíjí hrozně hezky, ale po všech stránkách trošku předvídatelně. To jediné mě na filmu mrzí. Jinak jsem nečekal, že bych z filmu mohl mít takový hezký pocit. Ale je pravda, že Francie to vždycky uměla. Hlavně ta starší. (04.10.2013)

Popravdě, kdybych před nedávnem nebyla tak uchvácena filmem Monsieur Hire od stejného režiséra, bylo by mé hodnocení ještě vyšší a to zejména kvůli těm skvostným scénám při vrhání nožů, které už tady popsali ostatní. Oba snímky spojuje to, že se soustředí na vztah staršího muže a mladé dívky a zatím co ten první mě více zaujal příběhem a menší "ukecaností", druhý zas vyniká svým černobílým zpracováním i větší rozmanitostí ve výběru hudby. Co mají ovšem společné jsou bezesporu vynikající herci, Vanessa Paradis je krásná, navíc má onu nepojmenovatelnou křehkost, která z ní dělá tu pravou osudovou ženu a obsadit Daniela se vždy rovná výhře v loterii, protože s sebou vždy kromě skvostného herectví, přináší také velký kus charismatu, což už dnes není až taková samozřejmost, jak by se mohlo na první pohled zdát. (21.09.2013)

Vanessa Paradis presvedčivo zahrala krásnu a vášnivú ženu, Daniel Auteuil mal dobre napísané dialógy a uhrančivý pohľad pološialeného čarodejníka, čiernobiely materiál dal vyniknúť vynaliezavej kamere, prekvapilo ma i zaradenie najznámejšej skladby Brendy Lee, ale ... bolo to pomerne málo na celovečerný film, aj keď mal iba 90 minút. Film, ktorému nemám veľmi čo vyčítať ale asi naň po krátkom čase zabudnem. (02.01.2014)

Snímek s artovými ambicemi, těžící z herecké ekvilibristiky Vannessy Paradis a Daniela Auteuileho. Černobílá kamera nechává díky hře světla a stínu vzpomenout některá klasická díla francouzské nové vlny. Krom nečekaně neromantické podoby lásky mezi mužem a ženou, se nám film snaží vsugerovat dva klíčové poznatky. ____________ 1) Skok z mostu není dobrý způsob sebevraždy. ___________ 2) Házení nožů poskytuje větší vzrušení než orgasmus, a to jak z pohledu vrhače, tak z pohledu terče. :-)______ Film je navíc vybaven kvalitním hudebním doprovodem např. I´m Sorry od Brandy Lee (u nás Přenosilová - Roň slzy). 59% (11.01.2012)

-4* taková odlehčená festivalovka, která mi připomínala "Novou vlnu" ve starších francouzských filmech. Nápad je originální, provedení mě taky nezklamalo a tak mě to bavilo až do konce i díky hereckým výkonům ... a to jsem se bál Vanessy, ale role jí padla jak ulitá. Napětí je dobře udržováno díky pravidelné dávce nebezpečí, kdy už se ten nůž zapíchne :-). Takže se to přehouplo i přes hranici 4 hvězdiček. Opakování asi nehrozí, ale artovým vyznavačům doporučit můžu. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (24.03.2018)