Plan B

Na začátku jsem měl hlavně kvůli televizní kameře obavu, že Bergerův debut bude slabší, než jeho pozdější snímky, ale jeho typická forma minima dialogů a práce s nevyřčeným i v jeho prvotině dovedla na minimu prostoru navodit intimní atmosféru, intenzivní ztotožnění s postavama a místama napětí, který by se dalo krájet. Navíc bezprostřednost herectví Manuela Vigna je odzbrojující. Původně jsem dal 4, ale po pár dnech se mi to rozleželo a musím to zvednout. Jeden z nej filmů lockdownové sezóny a ještě lepší film než Bergerova opěvovaná Havaj. (19.04.2021)

Nemám ponětí, jaký mohl být rozpočet snímku, ale doufám, že šlo o mizernou částku. Po technické stránce jde totiž o zvrácenou příšernost, digitální kamera pro mě není cesta pro "umělecký" film. Režisér pravděpodobně nezná pojmy jako dynamická kamera, kamerová zkratka, mix zvuku. K příběhu moc výhrad nemám. (27.03.2011)

o trochu snesitelnější než pozdější "Nepřítomen" od stejného režiséra, vyzdvihl bych velmi civilní výkony herců, nicméně příběh je bohužel celkem velký blábol (motivace postav!?) a nefunguje to jako drama ani jako komedie... na konci mi vyloženě přišlo, že režisér měl stopáž, do které se musel přesně vejít, a tak přidal pár nesmyslných záběrů... celkově spíš mučení diváka v kině, u noťasu bych to asi nedokoukal (29.03.2011)

Od Marca Bergera jsem nejdříve viděla prosluněnou Hawaii. Plan B natočil dříve a je vidět, že má svůj vlastní, osobitý styl. Pohlední hoši v hlavních rolích jsou spolu skvělí. Velká část stopáže obsahuje dlouhé, mlčenlivé záběry na hlavní postavy, nebo na sálající město. Na nějaký vývoj děje je snímek velmi skromný. Konverzace chlapců o Peteru Panovi byla velmi zajímavá. No, koho by napadlo, že Neverland vlastně může znamenat, "nikdy nepřistál":) Plan B je zvláštní a nejspíš se nebude líbit každému. Snímek toho nemá moc, čím by dokázal vynikat, člověk by řekl, že se v něm ani nic moc neděje, a přesto dokáže vyvolat příjemné pocity při sledování a v závěru zůstává dojem něčeho hezkého. (11.09.2016)

Když nečekaně objevím nějakej filmovej poklad, to mě dycky potěší. Tohle se mi velmi líbilo a dokonale mi to sedlo. Vizuálně mi to připomínalo fotografie mojí milované Nan Goldin, což nemohlo uškodit. Stylem pak Van Santovu geniální Mala Noche (1985). Originální. Skoro až napínavé, i když tam vlastně nejsou žádné záporné postavy. Je to nenucené. Rozkošně zahrané. Běžná těla v běžném oblečení. A do atmosféry ošuntělých bytů argentinského velkoměsta se nelze nezamilovat. S několika zvraty (SPOILER WARNING: záběry na foťák na začátku filmu nejsou prvoplánové, ať žijou koťátka.) A celkově je to film překvapivě lepší než pozdější autorova Hawaii (2013). Vřele odporúčam. (26.04.2016)