The Song of Lunch

Jednoducho jeden malý klenot. Zvláštne natočený príbeh, adaptácia básne, ktorú počuť v monológu od úžasného Alana Rickmana, ktorý spolu s Emmou hrajú vynikajúci duet. Miestami trochu úsmevné, ale viac menej tragické zobrazenie jedného vzťahu, kedy sa bývalý manželia stretnú po rokoch. Úchvatný hlas Alana Rickmana nás sprevádza po celú dobu a kamera je v tomto malodramate tiež podarená. (26.05.2020)

I přes obrovský talent dvou hereckých legend, které jsou na sebe zvyklé, film pouze dobře dokresluje atmosféru. Nicméně tady by asi opravdu stačil text či rozhlasová forma. V básni nevadí, že jeden je lůzr a druhý "winner", v básni nejde o zápletku.Film je něco jiného. Zde najednou hrdinův charakter vadí. Díváme se na toho smutného, nesympatického bručouna, jak se vzteká a kazí, co se jen zkazit dá. A nabízí se otázka: proč vlastně soucítit s jeho bolestí? A o kolik dramatičtějí by bylo, kdyby se setkali dva rovnocenní partneři. Pak by souboj slov a náznaků měl smysl. K čemu tu ale jsou ty slovní bitvy, když vítěz je už po prvních minutách znám? (11.03.2018)

Alan Rickman a Emma Thompson v komorním dramatu dvou herců?To ani nemohlo dopadnout špatně.Přesto se nemohu zbavit dojmu,že ačkoliv je básen' Christophera Reida zajisté velmi působivá,občas bylo těch(i když velmi působivých) vnitřních monologů hlavního hrdiny přeci jen příliš,někdy je největší síla právě v tom nevysloveném.I když je pravda,že Rickmanův hlas bych mohla poslouchat dlouhé hodiny,to zase jo. (02.02.2013)

[9/10] Veľmi nádherne podané, silné básnické dielo vo filmovej podobe. Príjemná Emma Thompson, bravúrny Alan Rickman ktorý svojím krásnym umeleckým prednesom zdokonaľuje tento snímok. Aj zaujímavý výber hudby, prostredia, pekné zábery, veľmi pekne sfilmovaná báseň. Je to niečo s čím som sa doteraz ešte vo filmovom svete nestretol a som z tohto snímku nadšený. (05.10.2012)

I přes podmanivý Rickmanův hlas si mě tenhle snímek nezískal. Na poezii totiž musí být člověk naladěn - a u mě si dnes "The Song of Lunch" příliš nezabrnkal. Snad proto, že pohled na sebezpytujícího stárnoucího opuštěného a neúspěšného muže, který nad sebou ztrácí kontrolu, mi nepřipadal strhující (i když připouštím, že někoho to může zaujmout :-)). Ačkoli mě ledacos zaujalo (herci, zpomalené záběry, hra s rytmem a zvukem atd.), očekávané nálože rozporuplných emocí jsem se nedočkala. (11.10.2011)