Cirkus Columbia

Zajímavý a originální pohled na počátek vzniku konfliktů v rozpadávající se Jugoslávii. Vše je sledováno skrz krajně nesympatickou postavu navrátilce z Německa. Příběh je víceméně kostrou na niž autoři navěsili epizody dokládající absurdní nesmyslnost vražedných konfliktů mezi lidmi, kteří pár dní předtím proti sobě ještě nic neměli, a ani teď moc nevědí, proč se zabíjejí. (11.11.2018)

Svoji prvotinu Země nikoho Dani Tanovič zasadil do období vrcholící občanské války a své hrdiny vystavil beznadějné situaci a krutému rozhodování mezi mizernými alternativami. Už tehdy dokázal veskrze depresivní námět odlehčit smyslem pro cynickou ironii a (hodně černý) humor. V Cirkusu Columbia se vrátil na začátek balkánského konfliktu a přibližuje divákům příčiny rozkladu jugoslávské společnosti na půdorysu několika osobních dramat. Uplatnil tady větší nadhled a žánrově snímek přiblížil komedii. Jádrem Tanovičova úspěchu je kvalitní scénář, který vede filmové postavy po nečekaných cestách, aniž by se dopouštěl logických zkratů a kotrmelců. Vypráví hluboce lidský příběh lidí rozdělených pocitem křivdy a náležících k jinému "kmeni", jejichž budoucnost závisí na schopnosti vzdát se zhrzené ješitnosti a podat pomocnou ruku. Návrat emigranta Divka měl být po dvou dekádách od útěku z vlasti oprávněným triumfem, který ho má představit jako úspěšného muže a ponížit ty, se kterými má nevyřízené účty. Jenže velké dějiny zas jednou dokázaly Divkovi udělat čáru přes rozpočet a vysmát se jeho snaze. V zemi, kde se hroutí pravidla, instituce i mezilidské vztahy, je obtížné přežít, natož vybudovat zázemí a vést spokojený život. Nemám rád, když se mnou režisér pokouší emocionálně manipulovat, ale to, co Divko na konci cesty našel, za pět hvězdiček stojí. Celkový dojem: 90 %. (25.07.2021)

Po dvaceti letech strávených v Německu se finančně zajištěný postarší muž vrací spolu s mladou milenkou do svého bosenského domova, kde zanechal svou ženu se synem, s cílem znova zakotvit a začít nový život. Jedná se o vcelku vzrušující a zábavné rodinné drama odehrávající se uprostřed blížící se občanské války v bývalé Jugoslávii. Příběh poukazuje převážně na soukolí života v chudé obci, kde se na pomezí soukromých i politických událostí v průběhu času formovali jednotlivé postavy v zájmech sobě vlastních, kde jejich radosti i strasti jednoznačně pomaličku přerušuje občanská válka. Vzájemné až kamarádské vztahy obyvatel se začnou měnit a vytvářet atmosféru naprosté nejistoty a bezmoci. Posiluje korupce, netolerance a vůbec vzájemná nedůvěra, která poráží naprosto všechny. Tragikomická charakterizace událostí s neobvyklou ironií vede k postupnému odhalování nesmyslnosti etnického rivalství a vůbec k celkové nesmyslnosti války. Závěrečná scéna ještě nedávno odloučeného manželského páru v plné radosti a štěstí vezoucí se v osamění na kolotoči, zatímco v pozadí začínají dopadat první bomby, je nejsilnější moment skutečně vedoucí k zamyšlení. Snímek je výpovědí událostí obyčejných lidí, kteří mohou dané situaci ovlivnit pouze sami sebe a nic jiného. Ukazuje, jak je potřeba v nastupující době válečného temna zahodit veškeré vzájemné rivalství a začít si vzájemně pomáhat. Ano, byť je to vyprávěno s nadhledem a skutečně zábavně, vážnost situace s konečným poselstvím je přeci jen na celém konceptu nejsilnější. (23.08.2020)

Neexistuje pre mňa zatiaľ jediný film z Bosny, ktorý by bol slabý alebo len priemerný. Neviem, čím to je, ale proste rad radom všetky bosnianske filmy sú vysoko nadpriemerné. Postavy, prostredie, atmosféra, dialógy. Je pravda, že dojem blížiacej sa vojny v ovzduší dokázal lepšie vyvolať macedónsky film Pred dažďom, ale tu je pre zmenu najsilnejšia linka navrátilca Divka a jeho rodiny. (20.06.2020)

Myslel jsem si. že Danis Tanovič už nikdy nepřekoná svů debut Země nikoho, ale to jsem se zase jednou spletl. Nádherně vyprávěný příběh, o životě v jedné vesnici, o lidech v ní, o vztazích jedné rodiny, to všechno krásně citlivě s jasným cílem, nechat vyniknout závěr příběhu, který je o začínajícím konfliktu v bývalé Jugoslávii a člověka až mrazí, když si vzpomene na jedny z prvních slov Divkovi manželky "Vždyt tady se všichni znají, jaký pak konflikt" a na poslední záběr. Danis má za zpracování příběhu, atmosféru a mistrovské vykreslení postav jasných pět hvězd. Při závěrečný fázi filmu jsem ani nedýchal. (15.09.2018)