Sám ve stěně

Wooooow! ........ (Otevřená pusa)....... (Dlouhé ticho).... Mimo to, že Alex Honnold je naprostý blázen v tom nejobdivuhodnějším slova smyslu, tak tento krátkometrážní snímek je naprosto bravurně zvládnutý, vizuálně působí velmi příjemně a obsahově vyváženě. Řekla bych, že právě tento dokumentární kousek přesně vystihuje podstatu krátkometrážních filmů: Během příjemné stopáže dostanete milý filmový bonbonek s velmi zhuštěným obsahem emocí i informací a zbývající minuty a hodiny, které snímku chybí k označení "celovečerní" - ty strávíte s užaslým údivem a broukem v hlavě. Takhle se to dělá - jeden borec před kamerou, jeden borec za kamerou, a veledílo je na světě! (17.05.2011)

1165. hodnocený film: Krásný dokument o muži, který jako jediný na světě dokáže sám a bez jištění vyšplhat na stěny okolo 600 metrů vysoké. Dělalo se mi ze záběrů docela nevolno a ještě, když onen horolezec dostal malý záchvat paniky. 5* musím dát, protože jsem tak napínavý dokument dlouho neviděl. 5* (22.01.2012)

Tak tohle je psycho. Sama mám kolikrát záchvaty úzkosti, když lezu, ale s lanem a parťákem! Je ale fakt, že mám strach z toho, že mi selže některá z jistících pomůcek, kdežto on spoléhá jen sám na sebe. Přesto je to blázen! Může se mu zamotat hlava, nebo mu šutr zůstane v ruce a vlastně se mu mohou stát desítky dalších věcí. Ale musí to být nádherný pocit, podívat se dolů a vědět, že ji zdolal. No, mě a lidem v mém okolí to naštěstí stačí s lanem, a i tak je ten pocit moc fajn :-) mmm, musím se na skály zase co nejdřív podívat :-) (10.06.2016)

Alex Honnold je blázen - volně vysolovat (vylézt bez jištění) více něž 600 metrů (2000 stop) vysokou trasu Regular Northwest Face na Half Dome v Yosemitech a to za pouhé 2 hodiny a 50 minut.. co dodat.. předtím ještě máme možnost vidět Honnoldovo free solo 365 metrů (1200 stop) vysokého Moonlight Buttress v Zionu v Utahu.. no prostě ten chlápek je šílenec a já smekám současně všechny klobouky a čepice, co mi kdy přišly pod ruku :) (09.02.2011)

Nebyť kamošky, rozplývajúcej sa nad výkonom, neviem o tomto. Azda hodnotiace nadšenie spočíva v obdive odvahy v kombinácii so zatajeným dychom. Pretože dokument je síce o lezení bez istenia, ale čo prevláda? Silácke reči o úžasnej stene, chápajúcej mame, neskutočnom borcovi a koncentrácii. Syndróm doby zaujímavý zo sociologického hľadiska. Celé to pripomína skratkovitosťou, rýchlosťou a jednoduchosťou skôr reklamu. Polhodina je presýtená slovom. Chválospevy a odrapotané posolstvá. Spoločným znakom je minimálna informačná, vzdelávacia a iná hodnota. Všetko len och, aká to je bomba! Poukazuje sa na ťažkopádnosť včerajška v porovnaní s ľahkonohou a svižnou prítomnosťou. Dnes nastupujú novodobí dobrovoľní skalolezeckí dobrodruhovia-herkulovia. Podstatou filmu je niečo dobovo príznačné - zaujať. Niečím očarujúcim, čo nik iný nevie. Ja to nazývam adrenalínový pop ego underground. Čiže absolútne zaujatie samým sebou, lákajúce nasledovníkov, fascinujúce cieľové skupiny takýchto filmov. Tentoraz ide o to - správne si siahnuť špičkami prstov do uzulinkej škáročky. Jej správne uchopenie delí život sebaistého lezca od neustále hroziacej smrti. (23.03.2014)