Reklama

Reklama

Obsahy(1)

22. červen 1941. Západní hranice Sovětského svazu. 3:15 hodin ráno. Začíná jedna z největších operací druhé světové války, operace Barbarossa - německý útok na Stalinovo impérium. A právě v těchto dnech se odehrává příběh obyvatelů města Brest, které se stane cílem prvních útoků wehrmachtu. Sověti se ale drží v místní pevnosti. Jak dlouho vydrží? Brest se tak stane místem hrdinného odporu. (Thomassi)

(více)

Recenze (191)

Radiq 

všechny recenze uživatele

Prostě ruskej válečnej film plnej typicky ruskejch ksichtů. Oslava hrdinství, památka zesnulým. Natočeno docela dobře, ale ten ruskej postoj je stejně takovej divnej, ti herci to taky hráli hrozně divně, no.... ostatně jako všechno v Rusku... Hodně výbuchů, střelby a do toho ruská orchestrální hudba doprovázená smrtí, řevem umírajících a útrapami válkou zničených obyvatel. ()

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

O ruské kinematografii valné mínění nemám, nicméně Brestská pevnost se u mě vyhoupla v žebříčku válečných filmů slušně vysoko, což bych před projekcí v životě nečekal. Drsný příběh obléhaných vojáků, kteří zůstali zavřeni uvnitř pevnosti a raději než by se vzdali, položili životy za vlast. Překvapivá paráda. 90% ()

Reklama

zelvopyr 

všechny recenze uživatele

Němci nečekaně přepadli svého spojence, s kterým si výtečně ideologicky rozuměli (pozdější dokonalý a největší úspěch Stalina vůbec je, že nacionálnímu socialismu říkal fašismus a přesvědčil SSSR a později svět, že fašismus není popravdě levice, ale ultrapravice). Rozhodně si nehráli na fair play, takže přepadení bylo drsné. V extrémně rychlém pohybu vpřed, který měli již nacvičený z půlky Evropy, jim kladla ruská armáda a další síly jen velmi chabý odpor. Pozoruhodná výjimka je Brestská pevnost přímo na tehdejší hranici s Německem zabraným zbytkem Polska (hranice byla posunuta invazí SSSR do Polska 2 roky předtím). Ta se svými bastiony, příkopy, desetimetrovými zdmi a náspy spolu s počáteční posádkou 9.000 vojáků proti 17.000 (ruská i německá wiki) vzdorovala týden naplno, a další týdny ojediněle, jako ostrůvek hluboko v týlu. Tento v plném slova smyslu sovětský válečný film má řadu kladů -- uchvacující kameru, skvělý dojem autentičnosti postavený na doladěných detailech (technika, reálné "opotřebovaní" fyzické i psychické). Dále ale nastávají otázky. Opravdu obě strany postupovaly tak takticky špatně, jako je ve filmu zobrazeno? Jdou Němci útočit na pevnost, kterou už pouhé dva roky předtím jednou dobyli, nekrytí, pěší, vycházkovým krokem, v počtu desítek vojáků, na volném prostranství proti opevnění? Umějí Rusové bojovat jinak než vrhnout všechny muže do frontálního útoku, což je strategie, kdy na vaší straně musí být totální převaha, i ve stavu početní a výzbrojové nevýhody a do kopce a přes řeku? Když dopadají na nádvoří pevnosti bomby, musejí desítky vojáků pobíhat nikoli odněkud někam, ale několik minut do kruhu, aby šlo točit estetické exploze hlíny s krví? (to je samozřejmě neobratnost režie). Pokud je toto historicky věrohodné, pak se nedivím počtu padlých. Letecké útoky pomocí CGI animace jsou místy neobratné (fyzika letu), místy výborně (střemhlavé bombardování štuk). Z hereckých výkonů zaujmou velitelé a několik dalších osob. Byl jsem trochu nesvůj z toho, že film postrádá výrazného hlavního hrdinu, mladý chlapec Akimov je totiž jen vypravěč, který představuje osudy osazenstva pevnosti, nikoli ústřední hrdina. Nicméně to je asi deformace poté, co člověk viděl spoustu filmů hollywoodského formátu, které se bez cool hrdiny neobejdou: Zde je v nejlepší tradici sovětského klasického filmu kolektivní hrdina. Trochu zamrzí zarputilí velitelé, kteří situaci tváří v tvář nezvratnému osudu využijí k zaujímání póz a vyslovování přeci jen trochu moc patetických hlášek. Také vykreslení invazních sil je ploché poněkud přes snesitelnou míru. Chybí i zasazení do doby, zdá se, že se v Bělorusku nedá k diktátorskému rudému režimu moc vyjadřovat. Podtrženo sečteno, dobrý film s potenciálem být mnohem lepší po sestříhání a přetočení pár dialogů. ()

iamek 

všechny recenze uživatele

Konečně jsem po dlouhé době viděl válečný film na který byla radost koukat. Pohled na válku ze strany Rusů se povedl. Kamera je taky na top úrovni stejně jako hudební doprovod a herecké výkony ne přílíš známých ruských herců. Akční scény jsou dobře zvládnuté a jak to u válečných filmů ne příliš často bývá jsou v tomhle snímků přehledné a zručně natočené. ()

Peytl 

všechny recenze uživatele

Válka je neřád, to je zkrátka fakt. Žádná smyšlenina, nebo přeslazená limonáda o milujících se debilech, pobíhajících mezi břízkami. Pak si člověk váží toho, že máme " hen ten mier ". Já být v kůži mladého vypravěče, tak se prochčiju jak sněhulák strachy. Film samozřejmě viděn ruskou optikou, ale díky tomu je možná i zajímavější. Není to Křižník Potěmkin ani Alexandr Něvský, ale vyhnout se hrdinnému patosu a jiných gerojských scén je naprosto nevyhnutelné i tady, už proto, že se určitě nějaké udály. Germánci z Wehrmachtu jsou vystajlovaní jak Saruman, neskutečně vyzbrojení a krvelační. Oproti tomu Ivánci jdou do nich holýma rukama, s čepicí místo helmy a občas s garmoškou. Njn, jenže blbost to není... spíš je to tragický a smutný, úplná beznaděj. Film má super odkoukanou spielbergovskou kameru, bezvadný záběry například letadel, super. Celkově dost povedený válečný film, dal bych 5, ale to by museli Rusáci dát árijcům na prdel už tenkrát v Brestu. P.S. Při natáčení tohoto filmu nezemřel žádný Američan. Záhada. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (23)

  • Za Stalina se o pevnosti nesmělo mluvit, ovšem v roce 1965 obdržel Brest titul Město-hrdina a v roce 1971 byla pevnost přeměněna na památník. (Lucas87)
  • Pevnost je unikátní systém obraných objektů. Centrální Citadela byla vybudována na místě starého obchodního centra města a následně se rozrostla až k rameni řeky Muchiawec. Jižní volyňské opevnění vzniklo na místě brestského hradu. Severní opevnění vyrostlo na místě Kobrinského obvodu města Brest. Západní terespolské opevnění vzniklo při západním rameni řeky Bug. Vnější obrannou linii tvořily desetimetrové valy a náspy s cihlovými kasematami, kryjícími přístupy ke kanálům a mostům. (Adrai)
  • Film se nejprve promítal neveřejně v Brestu a Moskvě 22. června 2010 (výročí napadení SSSR Německem). V říjnu 2010 bylo oficiálně zahájeno jeho promítání v kinech v Bělorusku a v listopadu téhož roku poté i v Rusku. Setkal se s kladným přijetím u kritiky, ačkoli někteří historikové (např. Alexej Isajev či Mark Solonin) upozornili na některé historické nepřesnosti ve filmu. Dle tisku se film líbil i ruskému premiérovi Vladimiru Putinovi a prezidentu Dmitriji Medveděvovi. [Zdroj: Wikipedia.cz] (PozorGranat)

Reklama

Reklama