Brestská pevnost

Viděl jsem někoik dobrých ruských válečných filmů (včetně nedostižného "Jeřábi táhnou"), většinou to byly filmy z padesátých let, trochu z odstupu, ale ne tak velkého. Teď už lze točit jen podle moderních, ale osvědčených schémat (kdyby alespoň "bojové scény byly kratší): hrdinství mužů, utrpení žen, syn pluku, vlastenecké projevy (vzpomínám ze školy na Zoju Kosmoděmjanskou "je nás dvěstě milionů, všechny nás nepověsíte" - "za rodinu, za Stalina" zde ovšem diskretně chybělo), pozdní uznání, které se nenaplnilo medailí "Hrdina Sovětského svazu", ale teprve tímto bojovně předimenzovaným filmem. (13.07.2019)

Když dovedete přečkat naprosto hloupý desetiminutový úvod, tak si troufnu tvrdit, že nebudete litovat. Veškeré akce jsou po technické stránce na velmi vysoké úrovni. Zejména práce s kamerou je velmi moderní. Film je však značně dlouhý a ta akce ať je technicky sebelepší se prostě okouká, neboť je příšerně jednotvárná. Ruské ksichty sice dodávají na autentičnosti, ale nedá se na ně koukat. Příběh disponuje spoustou hluchých míst. Takže bych se vůbec nezlobil, kdyby byl zkrácen až o 30 minut. Ruské zápolení a bojovnost účastníkům zkrátka věřím. Nepotřebuji to od režiséra dostávat celou stopáž, kde potom není místo na nic dalšího. Prostě tento film nehodnotím jako nějaký velký zázrak. Je to prostě kvalitně zvládnuté válečné drama.* * * (21.08.2011)

Výborná ruská vojnová dráma. Plná bolesti, smútku a nesplnených snov. Ako bolo vo filme spomenuté, všetci tušili, že sa blíži vojna, len ju nečakali tak skoro.... A potom sa už nedalo urobiť nič, len zomrieť. Je výborné, že podobne ako mnohé iné európske vojnové drámy, aj táto sa vyvarovala typických amerických kudrlinkových záležitostí a miesto toho sa bez príkras radšej zamerala na reálne hrôzy vojny, do trpkých dôsledkov a smutného konca. Ešte smutnejší koniec však čakal navrátivších zo zajatia, ktorí putovali rovno do ďalšieho lágru, tentoraz do vlastného. Holt, ľudské osudy sú niekedy veľmi smutné, bolestivé a nespravodlivé. 80/100 (23.12.2014)

O ruské kinematografii valné mínění nemám, nicméně Brestská pevnost se u mě vyhoupla v žebříčku válečných filmů slušně vysoko, což bych před projekcí v životě nečekal. Drsný příběh obléhaných vojáků, kteří zůstali zavřeni uvnitř pevnosti a raději než by se vzdali, položili životy za vlast. Překvapivá paráda. 90% (17.08.2017)

Tak něco takového jsem od ruských soudruhů nečekal. Poslední dobou se totiž snaží navázat na úspěšné válečné filmy z dob ještě Sovětského svazu a tak natáčí všelijaké pokusy. A ve většině (zdůrazňuji, ne všechny) případů je to průser. Ale snímkem Brestská pevnost dokázali, že v tomto případě jim to vyšlo nadmíru dobře. Začíná invaze do SSSR a v Brestu na hranicích s Německem se ruští vojáci brání v místní pevnosti. Jsou už dávno v týlu, ale nepřestávají bojovat a doufají, že příjde pomoc. Ta ale nepříjde, protože Němci už jsou desítky kilometrů za nimi. Po technické stránce úžasné, skvěle natočené bojové scény, výbuchy a skvělá kamera. Jako z amerických velkofilmů. A dokonce jsem se za ty dvě hodiny vůbec nenudil, což je u takovýchto ruských filmů na denním pořádku. I když ke konci tempo trošku upadlo, jako celek je to veliké překvapení a jeden z nejlepších novodobých ruských válečných filmů. (28.12.2010)