Shame
Hanba
Režie:
Steve McQueenKamera:
Sean BobbittHudba:
Harry EscottHrají:
Michael Fassbender, Carey Mulligan, James Badge Dale, Nicole Beharie, Jennifer Butler, Lucy Walters, Elizabeth Masucci, Alex Manette, Hannah Ware (více)Obsahy(2)
Celosvětově úspěšný snímek Hlad (2008) režiséra Steva McQueena prostřednictvím extrémního případu vězně IRA a jeho smrtící hladovky analyzoval vztah individuální a společenské svobody jednotlivce. Ve filmu Stud je hlavní hrdina Brandon v naprosto opačné situaci než Bobby Sands, hrdina Hladu - je to úspěšný a finančně zajištěný mladý muž žijící v současném New Yorku s absolutními možnostmi. I přesto, že jeho sociální status je velmi vysoký, Brandonova vnitřní spokojenost a svoboda jsou deformovány do sexuální závislosti a společenské i osobní frustrace. Stud je mrazivou analýzou vyprázdněnosti současné produktivní generace, ve které se neschopnost lásky, citu a komunikace s ostatními transformuje do patologické závislosti na cyklicky se opakujících sexuálních aktivitách. (oficiální text distributora)
(více)Videa (14)
Recenze (818)
Na Stud jsem se hodně těšil, nakonec moje vysoká očekávání tak úplně naplněna nebyla. S filmy, kde dobře vydělávající postavy v práci vůbec nevidíme, nebo když, tak zde jsou jen na skok, mám všeobecně menší problém. Nejinak je tomu tady, naštěstí měli tvůrci Shame alespoň trochu soudnosti a svého hrdinu zaměstnali (což snímku v tomto ohledu dodalo více reálnosti). Ale to je spíš konstatování než výtka jako taková. Co mě lehce zklamalo byl vztah bratra se sestrou, který nebyl tak úplně jasně čitelný, přece jenom nebylo po celou dobu dost dobře patrné, co vlastně Brandon přesně ke své sestře cítí, a to bylo docela na škodu. Jako příběh o frustrovaném muži se závislostí na sexu to totiž fungovalo takřka dokonale. Fassbender hrál svoji roli výborně a i jeho dlouhé zamyšlené pohledy (které prý tak ubíjely nudou jiné recenzenty) měly něco do sebe. Technické stránce nemám co vytknout a dvojnásobně mnohoznačný konec je možná tím nejlepším možným řešením, takže to vidím slušné 4*. ()
Atmosfericky výborne zvládnuté, excelentne zahraté a majstrovsky zrežírované. Snímok je presiaknutý smútkom, depresiou a hlavne samotou bytia ústrednej postavy, ktorej pocitovú prázdnotu a chlad bolo cítiť ešte aj u mňa doma, jednoznačne najlepšia Fassbenderova rola. Krásna ukážka toho, že úspech nie je vždy zárukou aj vnútornej slobody, skôr je to naopak a človek sa často stáva otrokom svojich osobných démonov. Jediné, čo mi trocha vadilo bolo, že tu nebol ani jeden náznak nejakého možného riešenia vzniknutej situácie. 80/100 ()
Odpudivý Fassenbender, mávající neholeným čurákem, sjíždí internetové pornáče, děvky, touží vykropit svou ohyzdnou sestřičku, sem tam se projede metrem a jinak jen tak čumí. Rázem je tu z toho generační zpověď frustrovaných třicátníků, až se jeden pomalu bojí vystrčit hlavu z baráku, aby ho náhodou někdo anonymně a bez lásky!! neopíchal. No já jsem v pohodě, všechny jsem je vždycky strašně miloval, a proto jsem se hodinu a půl jen bezvadně nudil. Naštěstí jsem si mohl ve druhém okně pustit to Hot horny anal teen live cam, a tak se to celkem dalo celkem přežít. No nic, ještě se projdu nahý po bytě a pak brnknu LIVINGDEADově sestře, jestli nechce jít do bordelu. ........................................... Pardon, trochu jsem se zahleděl do blba. Už se docela těším na sterilní generační zpověď frustrovaných liliputů. Pan Jackson už prý začíná stříhat. ()
Magické. Srdci však odtažité jako náhodný sex bez citů. Formálně dost konvenční a takové.. místy až obyčejné drama - atmosférou podobný Drive byl odvážnější. (Na mysli mám hlavně kameru a estetické hrátky se světlem). Trailer nastavil laťku až nebezpečně vysoko. Očekáváním se však vyhnout nelze./// Dlouhé detaily na rozrušené/vzrušené obličeje postav ještě automaticky nevytváří napětí, tíživost atp. Sdělení Studu je až příliš přímočaré, přitom se snaží tvářit sofistikovaně a tajemně./// Fassbenderovo ztvárnění cynika, jež má problémy s intimitou a běžnou komunikací a stal se otrokem sexu, je famózní. Scény v metru doprovázené perfektním OSTem Harryho Escotta jsou mistrovské - trojice "touha, pohled, stud" berou dech. Několik Bachových preludií, které ve filmu zazní, už se však stávají trochu klišé. Nicméně chlad a citovou vyprázdněnost Bach zkrátka podtrhuje skvěle a zároveň je z něj totiž cítit i vášeň a hluboký cit, jež hlavní postava postrádá. S rozmyslem jsou vybrány i písničky od různých interpretů, které film výborně oživují. /// McQueen má film režisérsky pevně v rukách a ví, co chce./// Rozhodně to není film pro mládež, byť jsem tedy čekala ještě ostřejší scény po povyku v USA. Sex je zde zobrazen jako jakási robotická činnost, která má otupit smysly a poskytnout chvilkové útočiště sebedestruktivnímu jedinci, nikoliv diváka dráždit, případně v něm vyvolat stud. P. S. Clooney na Zlatých glóbech říkal pravdu :p. [Kino] ()
Galerie (89)
Zajímavosti (18)
- Celosvětová premiéra proběhla 4. září 2011 na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách. (BMW12)
- Michael Fassbender v úvodní scéně, kdy jde jeho postava vykonat malou potřebu, skutečně močí. Záběr se točil natřikrát. (JayZak)
- Keď ide Brandon (Michael Fassbender) von behať, je v pozadí možné vidieť tiene štábu a technického príslušenstva. (Fejpof)
Související novinky
Best of 2012 dle popředních uživatelů ČSFD.cz
Stejně jako v loňském roce, i letos vám přinášíme přehled nejlepších filmů uplynulého roku dle předních uživatelů ČSFD.cz. Uživatelé i filmy v jejich výběru jsou seřazeny abecedně. Nejoblíbenějším… (více)
Český Alois Nebel oceněn Evropskou filmovou akademií
Udělování Evropských filmových cen v Berlíně suverénně kralovala komorní Láska rakouského režiséra Michaela Hanekeho. Není to žádné překvapení, film o nemoci a umírání ve vztahu dvou starých manželů… (více)
Trierova sága o souložení
Ve Švédsku právě padla první klapka nového ero-eposu Larse von Triera s výmluvným názvem Nymphomaniac. Filmu přinesl mediální pozornost především Shia LaBeouf, který tvrdil, že si před kamerou… (více)
Stud sice vypráví o dvou sourozencích, introvertovi, který imploduje, a extrovertce, která exploduje, ale mnohem důležitější je pro jeho pochopení vztah Fassbendera a jeho šéfa Davida. Málomluvný Fassbender definuje svou postavu zhruba uprostřed filmu, kde prohlásí, že záleží na činech, ne na slovech. Tím se zřetelně liší od svého šéfa, kterému jede pusa neustále, ale nikam to nevede. Všechny holky končí u Fassbendera. Jeho šéf oproti tomu mluví takřka bez přestání, snaží se pořád něco pochopit nebo rozebrat, a možná proto je tak neúspěšný. Není to tedy tak, jak se občas říká, že Fassbender žije nějaký banální nebo povrchní život – on si jen uvědomil, že ten povrch je vše a je zbytečné se snažit jít za něj. Stud je tím pádem velmi filozofické dílo, protože ukazuje, že věci jsou skutečně takové, jak se nám jeví, i když nám takové nepřipadají (většina filmů je naopak stížená permanentní paranoiou a neustále nás nabádá k tomu, abychom nevěřili vlastním očím a spolu s hlavní postavou dospěli ke zvratu a odhalili nějaký komplot). V tom spočívá rozhodující změna pohledu, kterou musí divák Studu udělat: povrch tu nepředstavuje překážky, které nám brání v přímém přístupu k zobrazované realitě, ale je naopak samotnou realitou – nebo, abychom to vyjádřili staromódními filozofickými pojmy, jeho status není epistemologický, nýbrž ontologický. Proto bychom měli přikročit opačným směrem – ne se odtáhnout od povrchu a vizuální bohatosti filmu a obrátit se k něčemu smysluplnějšímu, co se skrývá za tím, nýbrž plně postoupit k povrchu, z něhož se realita skládá. Kdykoliv se tím Fassbender neřídí, třeba na rande s černoškou, jíž se otevře ve snaze navázat s ní hlubší vztah, dopadne to katastrofálně. ____ Zásadní problém Studu je nicméně v tom, že se stává tím, proti čemu bojuje. Vypráví příběh vyprázdněného, povrchního muže, a dělá to jak jinak než vyprázdněně a povrchně. Vykreslení hypermoderního, vertikálního New Yorku a jeho smutných, anonymních obyvatel tak přechází i na film, který je rovněž smutný a poněkud malátný - jeho flow je místy líná jako veš. Řešení této možná nejklasičtější pasti, do níž může filmař upadnout, je přitom velmi jednoduché: vybrat si atraktivní téma. To sice rovněž infikuje film, ale ten bude logicky atraktivní a přinejmenším působivý a zajímavý. Asi nejlepší dva příklady této situace dávají Takový normální zabijáci od Stonea a Felliniho Sladký život. Stone svůj film charakterizoval jako satiru obžalovávající násilí, jenže ho natočil příliš násilně, než aby násilí pouze odsuzoval. Inspirovali se jím i někteří zločinci. Totéž platí pro Sladký život, v němž Fellini snímá masku nejrůznějším podobám bohateckých hrátek, ale sám neskrývá, že do tohoto světa v podstatě sám také náleží podobně jako jeho hrdina Marcello, takže se pak římskokatolická církev nemohla shodnout, jestli film odsuzovat, nebo opěvovat - někteří duchovní svým ovečkám radili, aby se ho vyvarovali, zatímco jiní vyzdvihovali jeho kritiku vyšší společnosti, jejíž povrchní zbožnost není založená na skutečné víře. Jak Stone, tak Fellini tak sice svými filmy infikovaly to, co kritizují, ale protože si vybrali atraktivní téma, dodali svým filmům na jednoznačné působivosti. Oproti tomu Steve McQueen ve výběru tématu malinko selhal, poněvadž být zločincem na útěku nebo italským seladonem je přece jen zajímavější než se stát introvertním chlapíkem z N. Y. Možná to tedy není tak, že příběhy se beztak pořád opakují a podstatné je tedy samotné jejich provedení, ale naopak už samotný výběr tématu v předprodukční fázi je tím nejklíčovějším rozhodnutím, které není radno podcenit. Platí to i v jiných o oborech, třeba ve stavebnictví máme největší možnost ovlivnit výši nákladů, včetně dalších vlastností stavebního projektu a jeho rizika, v prvních etapách už někde v předinvestiční fázi. Pak už je často pozdě. () (méně) (více)