Orel Eddie

Orol Eddie bol ale riadny vták... V dobrom samozrejme. Doslovné naplnenie odkazu Pierra de Coubertaina - Nie je dôležité vyhrať, ale zúčastniť sa. A o tom by mal byť šport. Ide o krásny, športovo-motivačný snímoček, ktorý je na zdvihnutie nálady ako stvorený. Jemný humor, sprevádzajúci tu diváka po celý čas, dokázal odľahčiť i vážnejšie situácie a nenápadne ma primäť, aby som čím ďalej tým viac zvieral päste a držal palce tomuto neoblomnému a roztomilo tvrdohlavému človiečikovi. Hlavne ku koncu, citlivejším povahám možno aj nejaká tá slzička spadne... Jednoducho hrejivá ukážka toho, že keď sa chce, tak všetko ide. Dokonca aj stať sa olympionikom. 80/100 (09.06.2016)

Někteří lidi nevěří... tentokrát ze skokanského můstku. Zkrátka existují typy se sníženým pudem sebezáchovy, kterým se tento druh nažívání někdy i osvědčí, pokud se tedy dřív nezabijou... Tak jo - vcelku zábavný, tak trochu hraný Angry Birds na sněhu, ovšem s interesantní kamerou a šarmantním opilcem (a že ty zkrachovalé sportovní hvězdy nenaverbujou na reklamy s alkoholem, ještě by posloužily ;-)) Jackmanem, jehož fešácky padnoucí džíny by zasluhovaly samostatnou zmínku v titulcích. P.S. A to nic není - můj strejda na lyžáku skočil v nestřeženém okamžiku z harrachovského můstku. Taky premiérou. A s hůlkama! P.S.S. Ještě bych ocenila, že Eddie "Eagle" Edwards nebyl po olympiádě přijat na univerzitu... tedy alespoň se o tom nikdo v doslovu nezmínil. (12.08.2016)

Když se nevzdáš, možná si parkrát pořádně nabiješ držku, ale o to víc pak chutná to, čeho si dosáhl (a) . Film, který je ideální si pustit zrovna v době, kdy si nabijíš držku, protože pak může slušně zaviagřit tvoje myšlenkové pochody. Nicméně i tak sediíš a Orlovi fandíš ze všech si možná í díky kvalitnímu castingu. (28.03.2017)

Přihlouplá rodinnná story o tom, jak si retard šel za svým snem. Těžko se dá pochopit, co tohle vlastně dělá v áčkové filmařině, protože šablonovitější příběh letos jen tak nedostanete. Jackmanova postava je předvídatelná od A do Z a hlavně těžce nudná a nezajímavá. Edgerton hraje cosi co má být sympatické a máme s tím soucítit, ale neděje se tak. Snaha přiblížit se svým nekonfliktním postojem a odlehčenou dramaturgií např. Kokosům na sněhu je okatá a nepříjemná, protože tahle patlanina nemá ani šarm, ani nenudící příběh. Totální ztráta času, navíc s digitálními skoky ala Simír v Kobře 11. Jediné, co to zachraňuje od totálního kolapsu je pár dobrých momentek a opravdu neotřelá tématika skoků na lyžích. To tady totiž dlouho nebylo. (11.06.2016)

Jít si za svým, neotáčet se za neúspěchy. Vzít si z nich jen to dobré a pospíchat za další výzvou. Nevyšlo to už mnohokrát, na skokanském můstku nicméně nějaká šance na vysněnou olympijskou účast je. Zvlášť když Velká Británie pamatuje ve své olympijské historii jediného (neúspěšného) skokana. Postrach můstku přichází na scénu. Velkým plusem je to, že nejde o typickou životopisnou nudu, kterou nás tvůrci každoročně několikrát zásobují. Ano, tenhle neúnavný optimista skutečně „skákal“, ale je radost sledovat, jak se drápe nahoru. Celé je to stylové, velmi sehrané a má to (alespoň v první hodince) velmi slušné tempo. Omlouvám se, obrýleného Tarona Egertona jsem jaksi nepoznal, jeho bezprostřednost je nicméně kouzelná. Stejně jako zprvu neochotného a chlastajícího kouče (a hlavně Australana, který sníh asi moc nezná) Hugh Jackmana. Chemie mezi nimi funguje, navíc jim nahrávají vděčné vedlejší postavy. Zhruba v polovině se to ovšem přehoupne do předvídatelných vod (už předtím to přitom bylo na hraně), kdy jen sledujeme, kdy, kde a s jakou pompou skočí, kdo mu hodí nějaký ten klacík pod nohy a jak bude nakonec i taťulda u televize slzet dojetím. Je fajn snít, páč se to dnes trochu vytrácí. Ale tři hvězdy jsou tak akorát. Na mě prostě až moc šablon. (02.05.2017)