Tyranosaurus

Rozporuplný film s ohledem na hodnocení. TYRANOSAURUS je typ filmu, který lze ohodnotit odpadem stejně jako 5 hvězdami. Lze na něj totiž nahlížet z několika úhlů a díky jeho nefalšovanosti zažít několik různých emocí. Jde o geniálně zpracované dílo. Příběh, osoby, všechno doslova dýchá reálností, všechno je stejně skutečné, jako život za vašimi okny (ne, že by byl všude tak ponurý). Nejde o pochmurný život hlavních postav, ale o celkové pojetí. Herci tu nemusejí být krásní, prostředí nemusí být upravené světly a kamerovými filtry. Všechno je natočené hodně syrově a přirozeně. Všechny starosti i radosti jsou takové, jaké je může poznat každý. Každá scéna má punc opravdového života a tím tenhle film vyčnívá. I když se příběh odehrává v Anglii a celkově je nasáklý vším britským, najdete tu několik momentů, s kterými se naprosto bez problémů setkáte i u nás. Peter Mullan a Olivia Colman nemají chybu, oba hrají své role naprosto dokonale a neumím si představit jiné herce na jejich místě. Eddie Marsan i když k jeho smůle hrál nesympatického idiota, tyrana a úchyla zahrál taky perfektně. Film nahlíží do temných zákoutí lidských životů a lidských příbytků a nachází tajemství, která zůstávají mnohým skryta i když se podobné příběhy mohou odehrávat kousek od vás. Ale jak říkám, stejně tak lze ohodnotit film odpadem a chápu, jestli tak někdo udělá. Ne každý snese tu syrovou skutečnost, nefalšovanou zoufalost a zlobu....film je obrazem “nahoty“ života. (09.02.2012)

Pravá nefalšovaná depka, která stačí tak jednou za dva měsíce, víc bych asi neunesl. Takové příběhy bez východisek umí Britové točit jak na běžícím pásu a těžko je hodnotit hůř než čtyřmi hvězdami. Otázkou je, zda vůbec stojí za to koukat na tento typ filmů, jelikož na chuti do života fakt moc nepřidají...75% (22.06.2015)

85% Nenápadné, skvěle zahrané dílo, které provokuje, vybízí k akci a zároveň si pohrává se zbabělou stránkou našeho já. Film, u kterého se člověk přistihne, jak čeká na zázrak, zvrat, ke kterému přeci logicky musí dojít....tak nás to přece učili ve všech těch amerických filmech, ale nedostavuje se. A jestli čekáte Harryho Browna, no tak to si počkáte. Děj se vydá cestou, která je, troufám si říct většině diváků, mnohem bližší a známější. Tyranosaurus tak trochu i formuje diváka do konfrontace s pokryteckou představou o vnitřní odvaze. Sám jsem se zájmem pozoroval vnitřní konflikt vlastní odvahy a souboj mezi tou, v kterou člověk věří, že má, tou kterou by si přál mít a tou, kterou má doopravdy. Nebo někdy spíš zbabělostí ? :) (03.03.2012)

,,I ZVÍŘE SNESE JEN NĚJAKOU MÍRU BITÍ A PONIŽOVÁNÍ, NEŽ MU PŘESKOČÍ A ZAČNE SE BRÁNIT. TO JE PŘÍRODA, ZNÁŠ TO“..... /// Komorní film, kde se mužská část populace chová jako hovada a ženská jako krávy (Anglie? Nepřežil bych....). Jednoduchej osud obyčejňáckej lidí, hledajících pocit bezpečí, únik z kupy sraček. Bůh vám nepomůže, musíte si pomoct sami! Možná tohle vede ve spojení dvou zbytečnejch lidí a možná, že díky tomu přestanou bejt zbytečný. Možná...cesty Páně jsou nevyzpytatelný. Za drsnou Josephovou šlupkou jsou vidět city a příběh nutí k zamyšlení, jakej je rozdíl mezi ním, mnou, tebou a zbytkem světa? Každej má možnost se změnit. I když v ty sračky nevěří. 3a½! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chtěl bych bydlet na Anglickým venkově. 2.) Baví mě filmy, po kterých mívám deprese. 3.) Thx za titule ,,unchained“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (19.03.2012)

My cup of tea. Kdybych si měla vybrat jeden typ filmů, které chci sledovat do konce života, byly by to snímky podobné Tyranosaurovi. A nejde tu ni tak o nepříjemné téma nebo těžký životní osud představitelů jako spíše o nesmírnou uvěřitelnost a lidskost hlavních postav. Pokud si toto dáte dohromady s faktem, že film jako takový nenudí člověka ani minutu (a to říkám z pozice člověka, kterého vlivem nedostatku spánku poslední dobou uspává každý druhý film) a že se nesnaží se těto autentičnosti dosáhnout amatérskou kamerou, svědčí to o nesmírně řemeslné zručnosti celého štábu. A Tyranosaurus jde vlastně ještě dál, dostává se až k hranicím podmanivého vizuálního a hudebního zpracování (tiché záběry nebo taneční scéna v baru jsou úžasné), přitom je ale dokáže servírovat tak, že v celém příběhu ani zdaleka nepůsobí rušivě a nestrhávají k sobě divákovu pozornost. Tu si totiž naprosto získává fakt, že kladní hrdinové tentokrát nejsou zdaleka tak dokonalí jak je pro filmovou běžné, že třeba Joseph dokáže v agresi ukopat k smrti nevinného psa nebo drsně ignorovat ženu, která ho několikrát prosí, aby ji objal. Podobně jako v reálném světě se zkrátka ani ti dobří nezachovají správně za všech situací a podobně jako ve skutečném světě se ani drsný chlap nepromění během několika dnů v neviňátko. A přesto možná trochu paradoxně zjistíte, že i přes všechny negativní části povahy vyznívaji hlavní postavy mnohem hrdinštějším dojmem než dokonalí klaďasové typu Supermana. Pro mě jeden z nejsilnějších zážitků letošního MFF Karlovy Vary a film, který chci časem určitě vidět znovu. [MFF Karlovy Vary 2011] (08.07.2011)