Boxer a smrť

Výborně zpracované téma. Při srovnání se starším snímkem Přežil jsem svou smrt dává Boxer a smrt k.o. na všech rovinách - Kvietik podává daleko soustředenější výkon než Peterka a má možnost vytvořit skutečně plnokrevnou postavu, oproti Jasného snímku Solan vytváří naprosto koncentrovanou dějovou linii, kde je box skutečně alfou a omegou a navíc získává i pozoruhodně symbolickou roli, po technické stránce navíc Boxer a smrt předbíhá soudobou kinematografii - především neustále pohyblivá a někdy až nepříjemně intimní kamera skutečně dvěma nohama vězí v modernismu šedesátých let. Je zajímavé sledovat, jaký pokrok znamenaly pouhé dva roky, které snímky od sebe dělí - zatímco Přežil jsem svou smrt patří mezi stěžejní díla obnoveného socialistického realismu v kinematografii a slibné téma záhy opouští pro oslavu komunistické solidarity a apriorně negativní vztah k nelidským Němcům, Boxer a smrt se zbavuje jakékoli ideologie a nahrazuje ji otázkou pragmatismu, obecným tématem fair play, který dokáže dosud znetvořené kategorie přesáhnout a relativizovat. Navíc nápad ponechat všechny jazyky v původním znění a vytvořit tak jakýsi babylon snímku výrazně dodává na věrohodnosti. Boxer a smrt jasně patří mezi špičku československých okupačních dramat, přesto ho od nejvyššího hodnocení dělí nepříliš vzrušivý děj, zvolnění v cílové rovince a dosti opomíjené vykreslení tábora a reakcí ostatních na hrdinovu pozici - ta by pro mě byla stejně zajímavá jako paradoxní vztah dvou soupeřů v ringu a mimo něj. (08.08.2012)

Po Obchodu na korze snad nejlepsi film v historii slovenske produkce. Film natoceny podle povidky polskeho spisovatele Jozefa Hena stoji na vybornem scenari, skvele kamere a tisnive atmosfere koncentracniho tabora. V neposledni rade hereckem galakoncertu Stefana Kvietika a Manfreda Kruga. Boxerske zapasy sice nejsou tak propracovane jako novejsi filmy z prostredi boxu. Tento film ma vsak operne body uplne nekde jinde. Film pusobi velmi verohodne, skoda jen, ze v uplnem zaveru se s knizni predlohou rozchazi. Neni to poprve, kdy jsem zaznamenal, ze si ve valce nekdo diky sportu zachranil vlastni zivot. Urcite se jedna o filmovy zazitek, na ktery se nezapomina. (13.01.2012)

Vskutku skvelý film. hlavne čo sa týka, slovenských pomerov. Solan vypudoval psychologickú štúdiu človeka, ktorý má šťastie a zachytáva jeho boj ani nie tak o slobodu ako o dokázanie toho že je lepší ako ostatný. Čo sa mu nakoniec vyplatí ale jeho zmysel pre česť a spravodlivosť nakoniec zvíťazí nad pocitom slobody a on sa porazení vracia do koncentračného tábora. V prvom rade tento film nie je taký naturalistický ako by mohol byť. preto vám skôr pripadá že koncentračný tábor je skrátka len vojnový výcvik, s veľmi krutými podmienkami, lenže samozrejme zasadenie príbehu do koncentračného tábora, má jeden jediný zmysel a to ukázať boj obyčajného človeka s výššou mocou o zápas ktorý je vopred určený a má nemenné pravidlá. Biathová kamera je pôsobivá, informujúca a hravá. preto hlavne pri boxerskych zápasoch som mal pocit že sledujem slovenskú verziu Rockyho jediný rozdiel je v tom že Rocky mal bullet timey keď niekomu vrazil do držky. Scenár je preplnený peknými myšlienkami a neskĺzáva do pátosu alebo trápnosti alebo nudnosti a preto je príbeh zaujímavy a pozerateľný aj teraz. Kvietik svojej postave dal nový rozmer a jeho Ján Komínek je zahraní presvedčivo . bez najmänšieho zaváhania. Tak isto Krug v úlohe nacistického veliteľa Krafta si svoju úlohu patrične užil a jeho zápal pre box a jeho pýchu znázornil presvedčivo. Tento film je veľmi dobrý , ale bohužial osobne mi koniec nesedel. Nie že by sa snažil byť poetický ale skrýval mravné poučenie v čase a dobe keď celý okolitý svet nemal ani zdania o mravnosti. a preto mi príde koniec taký priveľmi románoví a neuveriteľný čo je škoda lebo zvyšok filmu je vskutku pôsobivý. (23.12.2008)

Velice sugestivní a velice autentické. Atmosféru v lágru umocňuje i polská nebo německá mluva, která zůstala zachována a opatřena titulky. Depresivní fazónu přidávají neustále kouřící komíny z pecí v táboře a sirény, které se rozeřvou vždy, když nějaký vězeň uteče. Závěrečné burácející houkání mě bude dlouho strašit v hlavě. Hodně vše zdrsňuje černobílá vizáž filmového pásu a kamera Tibora Biatha. Wiliam Bukový složil drásající a deprimující hudbu, která je ve filmu sice spíše sporadicky, ale zabírá na maximum. Získal za ni dokonce i hlavní cenu na festivalu v San Franciscu v roce 1963. Štefan Kvietik v roli boxera, který zápasí s velitelem koncentráku podal přesvědčivý výkon. Díky skoro všem dalším neokoukaným tvářím a komparsu snímek působí tak strašlivě opravdově, jakoby ho natáčel přímo na místě nějaký dokumentarista. Mezi hlavní dějovou linií se prolínají vraždy, psychický teror, trestání a další zvěrstva, která tam byla na denním pořádku. Po čertech silný zážitek!! (26.05.2019)

Tematicky príbuzné filmy, spomenuté v komentároch kolegov, ktoré boli natočené aj tak neskôr, som pred týmto filmom ešte nezhliadol, takže príbehom a originalitou ma tento film ohromne prekvapil. Bolo by príjemné a zaujímavé zistiť, že sa tieto filmy so svetovými menami inšpirovali práve týmto snímkom. Jazyková bariéra troj-jazykového filmu bola prekonaná s úplným prehľadom a dokonca aj náročné boxerské zábery a pre hercov v tuzemskej tvorbe v tomto smere nevídané (najmä fyzické) predstavenie by sa malo dať zarámovať. Z tohoto obdobia určite. Akurát dej občas trošku pribrzdí a chvíľu trvá kým sa znova rozbehne, ale keď nabere to správne tempo, tak to stojí za to. 80%. (09.05.2008)